The One (CZ Fanfics with Louis Tomlinson&1D)

The One 1.část

počet slov : 896

Jmenuji se Samantha Collins a je mi 19 let. Bydlím v Londýně a mám mladší sestru,Sydney, které je 5 roků. Máma mi umřela před půl rokem a od té doby se starám o sestru já. Jsem na to sama. Otec odešel když mi bylo 8 let, takže mám na něj jen matné vzpomínky .Babičku mám v Evropě a už k nám nejezdí, kvůli hádce, která mezi mámou a jí někdy nastala, dokonce ani na pohřbu se neukázala. Zavrhla svoji dceru na dobro. A já do teď nevím proč, nemám ale čas to řešit.

Studuji střední školu , takže po škole vyzvednu sestru ze školky a jdu s ní domů. Sice dostáváme peníze ze sirotčí důchodu a sociální dávky,ale i tak nám to stačí tak tak. Já na pomůcky do školy a sestra různé poplatky ve školce. Proto mám každý čtvrtek brigádu v kavárně na rohu ulice. Je to sice blízko, ale sestru dávám na hlídání k paní Tommlisonovej, sama má pět dětí takže ví co to dítě obnáší. Její děti ovšem všechny neznám, znám snad jen dvojčátka Daisy a Phoebe, s kterou ji vidim vždy venku . Paní Tommlinsonová je moc milá paní a ráda mi pomůže, když ví jaké to mám doma těžké.

**

Začal další den, tak jako vždy. Vstala jsem, vzbudila jsem Sydney a pomohla jí obléct se do oblečení, po té jsem šla oblect já,učesala jsem jak sebe tak i Sydney a obě jsme posnídali. Jelikož byla zima tak jsem oblekla Sydney bundičku a čepici ,sobě kabát a šál a vyrazily jsme do školky.

Zavedla jsem Sydney do školky a spěchala do školy a jako vždy došla pozdě. Učitelka mi zase pohrozila, že ještě jednou a půjdu k řediteli rovnou pro dutku. Vždy jsem jen protočila panenkama sedla si do lavice vedle Clairy.

Jelikož byl dneska čtvrtek tak už jsem automaticky šla k paní Tommlinsonovej na hlídání zavést sestřičku, dneska jsem jí šla však oznámit, že mi dnešek odpadá. Zazvonila jsem a už čekala ve dveřích Jay když v tom tam stál kluk. Měl nádherné jiskřivé oči a takový roztomilý kukuč. „Ano, přejete si?“ „A-aahoj,já jsem došla za p. Tommlinsonovou“ „Joo jasně. Mami!“

Vážně ted zakřičel mami? Takže tohle bude asi její syn. „Ahoj Sam, promiň úplně jsem dneska na to hlídání zapomněla,víš dojel syn a nějak se mi to vykouřilo z hlavy“ „To je v pohodě, já vám stejně došla říct, že dneska mi brigáda odpadá,takže si nemusíte dělat starosti“ „A děvče tak to můžeš jít na návštěvu,dlouho jsme si nepopovídali a konečně poznáš mého syna a ještě jedna věc neříkej mi už konečně paní Tommlinsonová, já jsem Jay“ „Dobře a nebudeme vám vadit?“ „Zlato, to bych tě přece nezvala honem at uz jste obě vevnitř“ Já ji poslechla a ona za námi zaklapala dveře. Jejich dům jsem znala, přece jen jsem tu párkrát byla, když jsem si došla pro Sydney, ale to byla většinou jen předsín.

Měli krásný velký ale za to jednoduchý dům. Vyzula jsem se a vyslékla napodobně jsem tak provedla i se Sydney. Sydney se rozběhla automaticky do obýváku a já ji jak jinak než následovala. Na pohovce jsem konečně uviděla celou početnou rodinu, včetně kluka co mi otevřel dveře. „Tak děti,tohle je Sam, je to sestřička tady malé Sydney, která k nám chodí.“ „Ahoj Sam“ pozdravily děvčata „Tohle je Lottie a Fizzy, malé holky znáš a tohle je můj syn Louis“ „Těší mě“ pronesla jsem a Louis mi podal ruku.

Sedli jsme si všichni do obýváku a začli si vykládat o různých věcech , já si hlavně vykládala z Louisem byl tak věkově nejblíž a navíc byl docela pěkný,. „ A co ty?“ „Co já?“ „Tak o mě už víš skoro všechno, je řada na tobě“ „O mě nic zajímavého není“ „Že není?“ vložila se do toho Jay. „Pochlup se“ „Ano pochlup se Sam to chce jistě vědět“ popostrčila ho Jay. „No…“ začal Louis „Můj syn je slavný“ začla Jay když viděla, že to z Louise leze jako z chlupaté deky „Slavný?“ zvážněla jsem. 

„No ovšem je ve skupině, One Direction, která je známá a slavná po celém světě. Viď?“ otočila se na Louise „Páni, to je úžasné, už jsem o vás myslím slyšela ale nikdy jsem nevěděla jak vypadáte nebo tak, nemám moc času“ „Tak to musíte napravit“ řekla Jay „Měla by ses seznámit s kluky, určitě se jim budeš líbit“ dodal Lousi„Cože?“ vyhrkla jsem „To je dobrý nápad Louisi, vem ji někdy za chlapci a já ti klidně Sydney pohlídám“ napadlo Jay „No když já nevím“ „Ale no tak“ usmál se na mě. „Tak ano“ řekla jsme nakonec.

Mezitím Jay odešla s děti do kuchyně. „Věř mi, bude to super.“ Aby mě uklidnil já se jen usmála. Chvíli jsme se na sebe koukali a přísahala bych, že se me chystal chytit za ruku a promluvit mi do duše, když jsem vyhrkla „My, my už budeme muset jít domů“ Louis se jen usmál a dodal „Dobře“ vstal z pohovky a odešel do patra. Asi je naštvaný, řekla jsem si. Ale vždyt nemá za co. Oblékla jsem sebe a Sydney jsem pomohla se obout boty.

Loučila jsem se a už jsme byli ve dveřách a chystali se na odchod když mě Lousi popadl za zápěstí a strčil mi do ruky lísteček a dodal „Pak se musíme domluvit kdy zajdem za kluky“ Já jen kývla a rozloučila se.

***

DÁL ?? co na to říkáte ???