Střípky nenávisti

Časy nás mění

Varovalní: +18 jen takové lehké, ale je tam.
———————————

Dál seděl na svém místě a poslouchal zvuk tekoucí vody, když se proplížila do sprchy.
Přemýšlel nad tím, co mu řekla a byl z toho vykolejený.
To že nemůže mít děti neznamená, že je nechce. Jak moc to muselo bolest? Srovnával si to s tím, jako kdyby on přišel o magii. Jasně, jsou to dvě rozdílné věci, ale ve výsledku...
Chápal, proč je zahořklá.
Chápal, proč je tak naštvaná.
Dokonce chápal, proč se chovala, jako by se nemusela nikomu zodpovídat.
Protože nemusela.
Stále tu ale byla ta věc s jejími rodiči, o které on nic nevěděl.
Měl by se na to vykašlat. O co vlastně šlo? Jeho se to netýkalo! Jenomže...
Nějak nemohl.
A tak, aby přišel na jiné myšlenky, vstal, svlékl si triko a vydal se za ní do sprchy.
Svlékl si i ostatní oblečení a potichu se vkradl za ní.
Otráveně se otočila, připravená něco říct, ale on jíl nepustil ke slovu.
Zajal jej ústa a přitiskl si jí k sobě.
Chutnala po vodě a soli.
Plakala.
Ale neřešil to.
Právě teď ho trápilo jen jediné. Potřeboval je oba uvolnit.
Chytil jí rukama pod zadkem a ona mu ochotně Omotala nohy kolem pasu.
Vrněla do jeho úst, když se jejich intimní partie setkali. Byl tak tvrdý, a to nemusela udělat vůbec nic.
Opřel jí o zeď a pohlédl jí do očí.
"Proč si myslíš, že za mnou můžeš jen tak přijít do sprchy a...? Sakra!" Zaklela, když do ní jedním prudkým pohybem zajel až na doraz. Cítila jak narazil na citlivé místo uvnitř ní a kousla se do rtu tak silně, až ucítila železnou chuť krve.
"Protože jsem stejný jako ty, taky nedělám jen to, co bych měl." Ušklíbnul se a znovu přirazil.
Neodpověděla.
Neměla slov.
Nechala se jen unášet tím dokonalým pocitem naplnění, dokud se s jeho pomocí nezhroutila pod návalem citů a nezapomněla alespoň chvilku na všechno.

Druhý den ráno vstala opravdu brzo.
Byla rozhodnutá jít na ministerstvo jako jedna z prvních a počkat si tam na jejího zbabělého kamaráda.
Namazala si toust a udělala kávu.
Blonďák, kterého vzbudil zvuk kávovaru, se po pěti minerálech konečně vyhrabal ze svého pokoje a nevraživě se na ni podíval hned, jak vešel do kuchyně.
"Víš, kolik je hodin?"
"Vím." Přikývla.
"Tak proč jsi..."
"Jdu na ministerstvo! Počkám si tam na Harryho a..."
"Nic neříkej, jdu s tebou, ale chci kafe."
Hermiona se uchechtla a začala dělat kávu i jenu.
"Nezvykej si na to, brzy odejdeš."
Zamračil se a něco zamrmlal. Pak se otočil a posadil se ke stolu, kde se natáhl po jejím toustu.
"Hej! To je moje snídaně."
"Teď už je moje." Pokrčil rameny a ona zavrtěla hlavou.
"Už jsem se bála, že se z tebe stal člověk a ne, jsi furt stejný hovado."
"Jen se nedělej, je to jedna z věcí, která se ti na mě líbí."
"Líbí? Na tobě? Na tobě se mi nelíbí nic."
"Včera večer sis nestěžovala..."
"To je sex, nemá to nic společného s..."
Vstal a přešel blízko k ní, její toust stále v ruce.
"Já ti to nevěřím. Nevěřím, že se dokážeš někým vyspat jen tak. Nikdy jsi..."
"Časy se mění." Pokrčila rameny.
"Některé věci toužíš změnit, ale i když se moc snažíš, nalháváš si... Tak jsou pořád stejné."
"A co? Čekáš, že ti vyznám lásku? To se nikdy nestane. Pořád tě nenávidím."
Chvilku na ní hleděl a pak si vložila toust do úst a kousnul si.
"Jsem rád, že naše city jsou vzájemné." Mrknul na ní a ona mu vrazila do ruky kafe.

Čekali v Harryho kanceláři a Hermiona si procházela nějakou složku.
Draco si jí nevšímal do doby, než se začala smát.
"Co?"
"Ten Ron je pořád stejný pako. Poslouchej: díky jeho unáhlené reakci se místo omráčení dostalo pachateli nezměrné množství vřídků po celém těle."
"Myslel jsem si, že bystrozoři musí projít výcvikem."
"Musí, ale evidentně ne všichni."
"Jediná škoda je, že to odnesl pachatel a ne on sám, jako když zvracel slimáky."
"Tehdy to od něj bylo náhodou hezké."
"To říkáš jen proto, že tě bránil."
"Samozřejmě, dneska už by to neudělal."
"Našel by se někdo jiný."
"Vážně? Kdo mě právě teď chrání přes tebou?" Nadzvedla obočí, odložila složku a přešla k němu.
"Myslím, že se zvládneš ubránit sama. Vlastně od třetího ročníku o tom nepochybuji."
"Zlomila jsem ti nos?"
"To ti nikdy nepřiznám."
Hermiona se uchechtla a neuvědomila si, jak blízko u něj je, dokud někde neotevřel dveře a ona od něj neuskočila.
"Co to... Hermiono? Malfoyi? Co tu děláte?"
"Čekáme tu na tebe, aby si nám zase neutekl."
"Měl jsem spoustu práce."
"A já jsem Pošuk Moody. Na nic jste nepřišli! Teda na nic, co bychom už nevěděli."
"Veritasérum..."
"Je k ničemu, když nevíš, na co se ptát! Nech Draca udělat nitrozpyt. Do teď ani nevíme, za koho se Bellatrix vydávala!"
"Takže jste na mnoho taky nepřišli, co?"
"Máš je tady?"
"Dobře, ale... Nitrozpyt je nemorální."
"Zato jejich záměry byly čisté jako Ronův hábit! No tak! Co tím ztratíme? Pokud se potvrdí, co si myslím, stále tam někdo je!"
"Jak to myslíš?"
"Grangerová je trochu paranoidní a myslí si, že měli ještě jednoho komplice."
"Dávalo by to smysl a navíc..."
"Jak by to dávalo smysl?"
"Někdo musel udělat tu špinavou práci? Dolohov sice všechny přechytračil jako Neville, Bellatrix je šílený mozek, ale hádám, že ani jeden z nich nechtěl ztrácet čas vařením mnoholičného lektvaru a dalších věcí. Prostě si myslím, že je tam ještě někdo."
"Třeba se sám stáhne."
"A nebo toho využije ve svůj prospěch."
"Všechno máme zase zpátky... Myslím, že..."
"Jak můžeš vědět, že jsme to zarazili v čas? Sakra! Když ne kvůli tomu, že mohou být ohrožené děti v Bradavicích, udělej to kvůli Nevillovi. Musíme ho najíst."
Harry na ní frustrovaně hleděl a prohrábl si vlasy. Měla pravdu a věděl to, jenomže ostatní členové ho roztrhají, pokud je to nechá udělat.
Jenomže Neville byl přítel. Nikdy by si neodpustil, kdyby zemřel jen proto, že vyčkával.
"Dobře, udělejte to, ale všechno co se dozvíte mi nahlásíte. Nebudete jednat na vlastní pěst, ano?"
"Můžeš jít klidně s námi. Nemáme potřebu zamlžovat informace, když nám všem jde o to samé?"
"Jo? A o co nám všem jde, Malfoy?" Zamračil se na něj a Malfoy se posměšně ušklíbnul.
"Přece o světový mír."
Hermiona tiše zaklela a právě teď se proklínala, že kazety s nahranou Miss neschovala lépe.
"Jsi perverzák, víš to?"
"Holky v plavkách vyčmuchám stejně, jako Ron slimáky." Zazubil se na ní.