I'm Staring At The Moon - One Direction FanFiction [Niall Horan] ~ CZ

1 chapter ♦ Tell Me A Secret

ANDIE

Auto zastavilo před panelovým domem, který stál v Londýně. Byla to cihlová budova, která byla obklopena živým plotem, aby nebylo vidět do přízemních bytů. Také do budovy vedly čtyři cihlové schodky a vcházelo se mramorovými dveřmi. Cena těchto bytů byla poměrně nízká, když si vezmeme celkový vzhled budovy a jeho okolí.Trojice, která se sem stěhovala, byla velice spokojená s výběrem bytu. Ještě než podepsali smlouvu o pronájmu, tak věděli, že tenhle byt je pro ně stvořený. Tři pokoje, koupelna, obývák a kuchyň. Jako by na ně ten byt čekal, říkali si, když jej poprvé viděli.

Plavovláska se usmála,když vystoupila z auta a viděla to místo, kde stráví nadcházejících pár měsíců, ne-li let. Londýn. Místo jejího života. Už od malička snila, jak se jednou bude procházet londýnskými ulicemi, bude nastupovat do legendárního červeného autobusu nebo bude sedět v parku a společnost jí bude dělat nějaká skvělá kniha. Také se těšila na pravý londýnský déšť. Jak bude utíkat mezi davy lidí, až zapadne do nějaké kavárny, kde si dá malinový dort a horkou čokoládu. Sny a představy... Na ty si to děvče hodně potrpělo. Celkově,celý život byla jedna velká představa, díky které se stále dokázala držet pevně na nohou. Milovala svůj imaginární svět,svět, který si může sama navrhnout, bez pravidel.

„Andie! Neobdivuj náš nový domov a raději nám pomoct vynést ty krabice z auta,"ozvalo se ji za zády. Lekla se, když na ní bratr křikl, ale ochotně šla pomoct s krabicemi, které byly posledními kusy z jejich předešlého domova. Popadla hnědou papírovou krabici, která byla pečlivě zalepena a vzala ji do náruče.Vchodové dveře se otevíraly směrem do domu, takže do nich stačilo strčit a otevřely se. Složitější bylo tu krabici dostat do čtvrtého patra a také posledního patra v tomto panelovém domě, když tu nebyl žádný výtah. Nasála všechen vzduch a začala stoupat do schodů. Ve třetím patře narazila na svoji kamarádku, která tiše nadávala nad tím, kam se to zase nastěhovali. Jen se zasmála a pokračovala do posledního patra.Byl to zvláštní pocit, když poprvé vešla do dveří svého nového bytu. No, nebyl tak úplně jen její, ale z jedné třetiny jí patřil a to jí úplně stačilo. Měla svůj vlastní pokoj, poličku v koupelně a křeslo v obýváku. Sen každé osmnáctileté dívky. Ani si to neuvědomila a ve vteřině vedle ní stála její kamarádka a bratr s dalšími krabicemi,které si s sebou přivezli. Všichni papírové krabice položili na zem a podívali se na sebe. Najednou se začali všichni smát.

„No, dámy, doufám, že náš nový příbytek budete udržovat a budete se o něj starat,"prohlásil Tom, když všichni seděli na gauči, všechny krabice měli vynesené a hleděli na prázdnou stěnu, kam během pár dní by měla přibít i televize. Zatím u zdi stál jen stolek, aby zeď nebyla tak prázdná.

„Když nám občas pomůžeš, tak si nemyslím, že by to byl problém," odvětila mu Lily a objala kolem ramen Andie, které ležela mezi těmi nimi a stále obdivovala jejich nový domov.

Lilyth i Thomas si už zvykli, že většinou jen sedí a přikyvuje. Vždy byla ta tichá myška, ale dokázala se za všechny své milé postavit. Když byl čas prosadit svůj názor, tak vždy byla první, co jej dala hlasitě znát. Lidi, co jí neznali tak jako oni dva, to vždy překvapilo a chvíli zůstávali beze slov. Tohle na ní Tom obdivoval. Už když byli malí, tak to byl on, kdo si s každým rozuměl a ona jen stála vedle něj, ale když se na hřišti začal hádat s novými kamarády, tak zasáhla a každého posadila na zadek. A to doslova.

„Bude vám vadit, když půjdu do pokoje?" zeptala se bojácně Andie. Po pouhých dvou nese zvedla a odešla do nového pokoje. Ještě tu na ni čeká hodně práce, pomyslela si, když viděla čistě bílý pokoj,ve které stála postel se skříní. Pokoj nebyl malý, ale ani veliký, takový normální. Ve středu pokoje stála velká postel,kde leželo plno polštářů a taška, kterou si tam Andie položila.Nadšeně skočila do postele a ležela mezi měkkými a hebkými polštáři. Z tašky vytáhla hnědý notes a na novou volnou stránku začala psát nový odstavec.