You'll Always Be On My Mind - One Direction FanFiction [Liam Payne] ~ CZ

Chapter 1

„Bože, jak já nesnáším tu hnusnou matiku,“ prohodila brunetka, která seděla společně se svým přítelem nad hromadou učebnic matematiky. Blížily se pololetní zkoušky a jí vůbec nic nelezlo do hlavy. Své pero, s kterým si zapisovala všechny poznámky, měla prokousané z toho, jak ho stále vkládala do úst a kousla. Zrzavý přítel, Carter, se zasmál a odsunul od sebe učebnici. I jemu už nic nelezlo do hlavy a to byl opravdu chytrý. Kluci z ročníku se mu posmívaly za jeho aktivitu v hodinách a skvělé výsledky z testů. Rádi ho nazývali šprt. Ale, on se tak nikdy necítil. Byl stejný jako on. Miloval fotbal, hrál počítačové hry, dokonce měl vlastní motorku. I tak se nevyhnul téhle přezdívce a všelijakým urážkám na jeho profil. Občas, když Carter seděl s Melanii před školou, nazývali ho buznou a teploušem. To on nebyl. V těchto věcech si byl jist. Nikdy ho nepřitahovali chlapci a vždy, když pohlédl na nějakou pěknou dívku, cítil, že se mu něco dělo v žaludku. Povzdychl si a lehnul si na záda. Melanie se najednou zvedla a odešla ze slovy, že donese něco dobrého na jídlo. Sešla dolů do kuchyně, kde se pozdravila s babičkou, která zrovna musela přijet z práce. Une belle soirée, mon enfant, přivítala ji babička. Usmála se a objala svou vnučku. Mezi sebou si po francouzky vyměnily dnešní zážitky a rozešly se. Melanie vybrala z lednice krabici mléka a nalila ho do připravených šálků. Ještě do obou vložila lžičku medu a dala na půl minutky zahřát do mikrovlnky. Promnula si spánky. Byla už opravdu unavená. Každý den to byl stejný stereotyp. Škola, rádio, učení, spánek. A takhle to jelo už půl roku. Ano, milovala svou práci v rádiu, s kterou začala už o letních prázdninách. Nejprve jen sledovala všechny osoby, jak se co dělá a když konečně byla připravená, mohla si sednou za stůl a rozjet to podle sebe. Popravdě, měla hodně posluchačů. Ale, nebylo se čemu divit. Její show začínala v šest, což je ten čas, kdy si mladí zapnou rádio a snaží se vypnout, jen poslouchají melodii, která vychází z reproduktorů. Nebo dospělí, většinou v tento čas tráví v autě, takže je samozřejmost, že si naladí místní stanici než by hledaly nějakou, která by se jim po cestě sekala. Z přemýšlení ji vytrhlo cinknutí mikrovlny. Otočila se a vyndala dva hrnky. Oba pevně chytla v rukou, pod paži si dala balíček sušenek a vrátila se zpět nahoru na Caterem. Stále ležel a něco si pobrukoval. Drcla do něj a podala mu šálek s mlékem. Poděkoval a napil se. Melanie věděla, jak miluje tuhle kombinace. Nic nebylo lepší než sladký med bez chemikálii a mléko, které dostává od krav. Oblízl si rty a tiše si pomlaskl. Zívl. Tehdy oba zjistili, že čas jít spát. U vchodových dveří se oba rozloučili a Carter odjel domů na své motorce. Melanie si povzdechla. Zítra píšou test z matiky a ona má pocit, jako by to učivo viděla poprvé. Díky bohu, že existuje někdo jako Carter, jinak by nikdy neprolezla do dalších ročníku. Dnes byla opravdu  vyčerpaná, takže si s ničím nelámala hlavu a všechny učebnice, co ležely na její posteli, smetla dolů na zem. Ještě si nastavila budík, aby nezaspala a vlezla si pod peřiny. Zachumlala se až pod bradu, protože v noci je vždy zima a ona nechtěla nachladnout. Hlavně ne teď, když se ve škole píšou všechny důležité testy.

 ***

Ve stejný moment, o pár domů dál, měl hnědooký chlapec stejný problém. Docela stresoval, protože, jestli nenapíše tenhle test aspoň na dvojku, může se rozloučit s jedničkou na vysvědčení. Pro něj a hlavně jeho rodiče bylo vzdělání hodně. Jeho rodiče… Akceptovali vše, co Liam prováděl, když byl s kamarády venku. Podporovali ho ve všech aktivitách, což byl běh, zpěv, piano. Pomáhali mu, když byl v průšvihu. Liam si povzdechl a zavřel učebnici. Měl pocit, že už se nic dalšího nedokáže naučit. Chtěl si zrovna zapnout notebook, když do jeho pokoje vešla jeho matka. Byla to opravdu krásná žena. Měla delší blonďaté vlasy a hnědé oči, úplně stejné, jako Liam. Usmála se na chlapce, který seděl v křesle a unaveně zívl.

„Liame, měl bys jít spát. Je deset hodin a ty se musíš vyspat na zítřejší test. Ráno, už nebudeme doma, takže ti teď přeji hodně štěstí.“