Larry || smut, oneshots

Boy from paper

Harry byl tak trochu samotář. Vlastně nejen trochu. Byl to jeden z těch typů lidí, co doslova nesnáší davy. Ale stejně tu bylo něco, co miloval. A to byla kresba.

Jeho pokoj zdobil nejeden obrázek. Od stromků, po zmrzlináře. Našli byste jste zde vlastně cokoli. Ale ne všechny byli vyvěšené po stěnách. Existoval šuplík. Tajné místo, kde střádal svoje nejtajnější pocity a touhy. Místo, za které se styděl, ale miloval ho. A tím tajemstvím byly obyčejné desky, plné kreseb jeho vymyšleného přítele.

Pojmenoval ho Louis. To jméno se mu vždycky líbilo, znělo tak francouzsky a k brunetovi se dokonale hodilo. Bylo stejně sladké jako on. Malý brunet s vrabčím hnízdem, ďolíčky ve tvářích a naprosto okouzlujícím úsměvem. Občas nakreslený jako bad boy, někdy jako princezna. Ale něco tomu chybělo. Pohyb. Hloupé mrknutí, nebo úškleb. To jediné by Harrymu stačilo. Byl už zoufalý v touze po někom, koho si vysnil.

A tak se dny vlekli a Harry byl čím dál tím více uzavřenější, a tím pádem i opuštěnější. Byl to jeden z těch květnových dnů, kdy jsou ulice provoněné květy, když Harry vysedával na své posteli. V ruce tužku a papír, ale dnes to bylo jiné. Měl hříšné myšlenky.

Jeho prsty samovolně klouzali po papíru a vytvořili naprosto dokonalou siluetu nahého muže. Bylo to poprvé, co Harry nakreslil akt. A skutečně s ničím nešetřil. Louis vypadal k pomilování. Byl nahý, pouze na nohou měl síťované podkolenky a za uchem květ.

"A dost." prořízl Harry ticho ve svém pokoji. Pohodil blok na zem a zmizel ve dveřích od koupelny. Musel si pročistit hlavu. Věděl, že to co dělá nemá nejmenší smysl.

Pouze v ručníku se vrátil zpátky do pokoje. Za oknem už byla tma, ale měsíc stále osvětloval místo, kde ležel zahozený blok. "Kéž by jsi tak existoval." pronesl Harry, když v rukou třímal nákres.

Najednou se událo cosi neskutečného. Celá Harryho kresba z papíru zmizela a místo toho uslyšel jen tiché "Harry?".

Nemohl uvěřit svým učím, před za ním stál Louis. Louis z masa kostí. Zaujatě na sebe hleděl, asi to nechápal stejně tak jako Harry.

"To není možné." pronesl Harry, krátce před tím, než se přiblížil k Louisovi a rukou se opatrně dotkl jeho tváře. A k jeho údivu neprošla skrz. On tu skutečně byl. V tu chvíli ho nenapdalo nic jiného a musel si ho přivinout do náručí. Louis se jen roztomile přitulil k jeho hrudi a fňukl.

V tu chvíli ucítil Harry na svém stehně cosi tvrdého. Trvalo mu chvíli než si to uvědomil. Vždyť ho tak přece nakreslil, s jeho délkou naplno vztyčenou. Okamžitě se na chvilku odtáhl a jen němě zíral před sebe. Tohle bylo pro něj poprvé.

Louis to ale už nevydržel a znovu se k Harrymu přitulil, ve snaze se co nejvíce otřít o Harryho stehno. Vzdychal, když cítil uspokojující pocit, ale nebylo to dostatečné.

I tohle nepatrné škádlení, Harryho naprosto odrovnalo. Neváhal ani chvíli a skončil s Louisem na posteli. Sedl si mu na hrudník a pustil se do ochutnávání jeho sametového krku. Louis se pod ním neustále kroutil a vzdychal. Dokonce sám tahal Harryho za vlasy a snažil se ho posunout níž, k daleko důležitějšímu místu.

Ale ještě před tím je Harry zvládl otočit. Louis teď seděl na něm a svým kulatým zadečkem se kroutil na Harryho rozkroku, kterého už taky pěkně bolel. To mu ale nestačilo. Strhl z Harryho ručník a během chvilky už se vozil na jeho penise. Bylo to tak neurvalé. Oba dva se toho druhého nemohli nabažit. Louis na Harrym poskakoval jak králík, zatímco Harry zatínal svoje ruce do Louisových hýždích. Už teď se jeho zadku nemohl nabažit.

Byly to dlouhé minuty než se Harry s výkřikem udělal a Louis následoval hned po něm. Vyčerpaně si lehl na kudrnáčův hrudník a stále nemohl popadnout dech. Jeho dírka byla plná Harryho spermatu natolik, že vytékalo ven.

V tom se Louis zvedl a zadíval se na Harryho. "Můžu tu zůstat jestli chceš, ale musel bys za to zaplatit."

"Čím?"

"Svým hlasem. Už bys nikdy nesměl promluvit ani slovo."

"Chci to. Klidně obětuju hlas, pro to abys tu byl se mnou."

"Jsi si jistý? Co když se ti přestanu líbit, co když se do mě nezamiluješ a oblíbíš si někoho jiného? Nikdy bys mu neřekl jak moc ho miluješ."

"To nemusím, už dávno jsem se zamiloval Louisi."

A to byla poslední slova, co kdy Harry řekl.