Jaké to je?
Cítit tvou dlaň na mé dlani?
Ráda bych znala ten pocit hřání.
Ochutnala jsem ho,
však sporadicky,
ta vzpomínka,
ta nezůstane na vždycky.
Srdce mi bušilo.
Ta opojná splašenost...
Ach, to mi nedovolilo
hrubost kůže tvé
tehdy večer
vrýt si do paměti své.
Znát více než pouhý odstín pleti
jedno z milionu přání,
co mi hlavou letí.
Z milionu přání,
co nikdy nesplní se,
neb trním svým
já obrním se.
YOU ARE READING
Tichá povzdechnutí
PoetryOdpovíš mi na otázky? Těžko - nemůžeš číst mé řádky. To nevadí, s tím se smířím, alespoň cizím své city svěřím.
