Jen tak z nudy ;)

Příběh třetí

Otevřel se jí pohled na bojiště. Celé údolí bylo potřísněné krví bojovníků obou stran. Rozběhl se dolů z kopce, v naději že ho najde živého. Mrtvá těla lidí i koní jí bránila v cestě.

 "Marco!" křičela a doufala v odpověď. Marně. Najednou zakopla o něčí tělo a padla k zemi. Podívala se mu do tváře..‎

"Marco?" pronesla chraplavě k tělu a měla na krajíčku, aby se nerozbrečela. Marco pootevřel mírně oči, nebyl mrtvý, jen byl zraněný...hodně zraněný.

 "Scar ?" zachraptěl a natáhl k její tváři ruku.

 "Marco...musím tě odtud dostat nemůžeš mi umřít." Brečela Scarlet a držela si jeho ruku na tváři.

 "Nemá to cenu. Nedostaneš mě odsud, neuneseš mě." zasípal a rozkašlal se. Vykašlal chuchvalec krve a znovu položil hlavu na zem.

 "Ne! Nenechám tě tu. Ty prostě musíš žít." vzlykala Scarlet a pustila se do rozvazování řemínků zbroje.‎  Ani ne za chvilku měla všechnu těžkou zbroj sundanou z jeho těla....Málem vypískla, když uviděla jeho ránu v hrudi. Už se s ním nedalo nic dělat....a ona si to prostě nechtěla připustit. 

 "Jak jsem řekl, nemá to cenu...Tohle byl můj poslední boj. Žij šťastně, budu na tebe čekat tam nahoře." usmál se naposled, pohladil jí po tváři a zavřel oči.  Scarlet propukla v pláč a objímala stále jeho tělo. Naposled přiložila své rty k jeho a zůstala tam s ním.