Dirty Secrets of This House

0.04 New Secret

Vůbec mi to nedává smysl. Přece tohle nemůže být. Doufala jsem ,že mi TO řekne, ale vůbec nic o tom nevěděl. Když jsem mu to řekla, tvářil se vyděšeně. Jasně. Absolutně neměl tušení co se tam stalo. Jenom mi řekl ,že ví ,že tam někdo umřel. ,,No to je mi teda novinka!'' řekla jsem ironickým tónem. Byla jsem na něho hrozně naštvaná ,ale neprávem. Vždyť za to nemohl. Já jsem si to myslela, jen myslela, tím pádem je to jen a jen můj problém. ,,Promiň. Nevěděl jsem to a jestli ti to vadí, tak se doopravdy omlouvám.'' řekl klidným hlasem. To mě ještě více naštvalo. Ale nemohla jsem se nechat říct něco sprostého, ještě by si řekl ,že jsem jen nějaký nevychovaný fracek. ,,V pohodě.Vždyť za to přece nemůžeš.'' Jo to já jsem byla tak blbá a nechala jsi to namluvit. Byla jsem smutná a cestou zpět jsem už nevydala ani hlásku. Byla jsem naštvaná, smutná ,ale i tak jsem se cítila hrozně trapně. Mia se na mě radši ani nepodívala. Určitě se za mě styděla! Taková kamarádka. A její kluk. To bude hrozný.  Potom jsme konečně dorazili před můj dům. ,,Páni!Je krásný. Hezky je zpravený. Tvůj dědeček ho měl taky hezký ,ale teď je takový živější a novější.'' vydal ze sebe Thomas. Já mu slušně poděkovala. Otevřela jsem dveře od auta ,ale v tom okamžiku jsem si uvědomila. ,,Ty jsi znal mého dědu?'' zeptala jsem se ho a zavřel adveře od auta. ,, Jo. Znal jsem ho ,ale na pohřbu jsem nebyl. Přišlo mi to moc osobní.'' vyslovil Thomas. Přikývla jsem jakože chápu a bez přemýšlení ze sebe vydala : ,,Nechcete dnes u mě přespat?'' Mia obrátila oči vzhůru ,ale nakonec oba řekli ,že jo. Byla jsem ráda ,ale chtěla jsem z Thomase hlavně dostat jak znal mého dědu. Já jsem teda v životě neslyšela žeby děda mluvil o někom jménem Thomas Williams. Byla bych moc ráda kdyby mi řekl z kama zná mého dědečka. Takže jsme vylezli z auta , Thomas zamkl dveře a já šla a otevřela dveře od mého domu. Vešel dovnitř a viděla jsem jak se mu vrací vzpomínky. Šli jsme do mého pokoje a sedli si na postel. První než jsem začalli nějaké téma jsem se ho vyptávala kde měl pokoj a jak se mu to tady líbí teď. A konečně došlo na moji otázku. ,,Thomasi?'' zeptala jsem se ho nejistě. Thomas : ,,Co potřebuješ?''  ,,Jenom nevím jestli mi budeš chtít odpovědět ,ale odkud znáš vlastně mého dědu?'' Dozvěděla jsem se ,že ho zná z dětství. Když byl malý tak děda i s babičkou pravděpodobně, bydlel naproti nich v malém domečku. To jsem nevěděla ,protože jsem k němu jako malá moc nechodila ,až nějak rok nebo dva roky před její smrtí. A pak umřel i on. Ukápla mi slza na džíny ,když zklouzla po mém obličeji dolů. Thomas i s Miou si toho všimli ,ale nic neřekli. Když bylo ticho a takový klid uslyšeli jsme ránu v obýváku. Ale kdo by to mohl být. ,,Naši jsou v práci vrátí se tak za 2 hodiny.'' Mia se hned vyděsila : ,, A k-k-kdo to teda b-by-byl?'' Thomas vztal z mé postele a šel ke dveřím. ,,Neotvírej je!'' vykřikla Mia. Thomas si jen položil prst na pusu a ukázal jakože máme mlčet. Otevřel dveře a šel dolů do obyváku. Mia a já jsme ho potichu následovali. Byly jsme vyděšené jako malé holky. Drželi jsme se za ruce a dívali se před sebe. Když Thomas zašel za dveře do obyváku přidali jsme do kroku. Potom jsme pomalu otevřeli dveře, jako bych nedýchala. Cítila jsme jenom tlukot svého srdce a slyšela jsem i tlukot Miiného srdce. Viděli jsme Thomase ležet na zemi. mysleli jsme že je po něm ,ale on potom zamrkal a řekl ať jsme potichu a jdeme za ním a taky ať si dáme ucho k zemi a pozorně posloucháme. My ho teda poslechli a přiložili uši k té studené zemi. Poslouchali jsme a slyšeli jsme jak si někdo ve sklepě povídá. Byly to neznámé hlasy, které jsem nikdy neslyšela. Zěby tam byly nějací bezdomovci?To mi ,ale přišla jako blbost, protože nevím, jak by se tam dostali. Potom jsme rychle šli nahoru do pokoje a já se bála bydlet v mém domě. No úžasné. Zeptala jsem se Thomase, jestli neví kdo v tomhle domě bydlel před nimi ,ale nevěděl. Hlavně jsem ale přemýšlela jeslti to má říct našim ,ale nakonec jsme se domluvili ,že jim to neřekneme a necháme si to pro sebe. Poprosila jsem je aby tu zůstali i přes noc. Vím, slíbyli mi to ,ale já bych se teda rozmýšlela jestli tam má zůstat. Nakonec ,ale zůstali. Chvíli jsme ještě zůstali vzhůru a pak jsme šli spát. Nechala jsem je spát na mojí posteli a já si lehla na zem. Thomas napřed jako gentleman řekl ,že na zemi bude spát on, ale nakonec si tedda lehl na moji postel. Doufám, že se dožijeme ráda, řekla jsem si vduchu a šla spát.