Ready2Run

x03 - Vyklizené šuplíky?

Opět Vás v brzké době zdravím. Sice vím, že o těchto mých „deníčkovských" záznamech ještě moc lidí neví, některé to třeba ani nezajímá, ale ty které ano, ti si tyhle ty informace můžou nahledat i zpětně, takže proč bych nevyužila nudy v práci a nemohla přidávat častěji (když už to tak snadno bohužel nejde s těmi příběhy), no ne? Takže jsem tu znovu, tentokrát s takovým menším „interview" ohledně psaní a příběhů.

Máš nějaké tzv. šuplíkové příběhy?

Co se týče téhle éry, kdy publikuji na wattpadu, tak ne. Nic, co by se týkalo One Direction. Samozřejmě jsem se ale už kdysi dávno nevyhnula nějakým pokusům. První příběh jsem zkoušela, když mi bylo asi 12 nebo 13 a bylo to taktéž ve fandomu klučičí skupiny, ale nenašla jsem pro to potřebné zapálení a ani si moc nevěřila. Byla jsem ještě „mladá" holka a češtinu jsem i díky své učitelce nesnášela. Tehdy jsem se také začínala upínat na grafiku a díky tomu si vybrala i střední školu. Přes ní jsem měla období upírů a tak jsem zkusila něco na to téma, ale brzo to krachlo. Upravovat fotky mě prostě bavilo víc a nakonec mě nebavilo ani to, takže jsem si dala několika měsíční pauzu, po ní se lehce vrátila a měla jsem takovou chvilku, kdy mě napadl konec jednoho příběhu s originálními postavami, u kterého jsem si začínala myslet, že bych to mohla zkusit sepsat do knihy. Začala jsem to psát – mám asi jednu a půl kapitoly – ale nakonec jsem kvůli všemu okolo (škola, čas, jiné zájmy...) skončila. Nikdy jsem to však nezahodila. Takže tohle je jediný šuplíkový příběh, který mám a který čeká na dalekou budoucnost, jestli se k němu někdy vrátím nebo se ztratí v zapomnění.

Pokud ano, nelitovala jsi někdy, že jsi jim nedala přednost třeba před BWOA (Best Win of All)?

Jak jsem řekla, z téhle éry nic nemám a nemyslím si, že bych kdy měla mít. Jak jsem psala v minulém článku, jsem „skokan" který do všeho skáče po hlavě, takže nápady, co mě napadly, jsou tady všechny vystaveny. Samozřejmě mám i nějaké nápady ve své hlavě, ale ty se kvůli času ještě ani trošičku nepřiblížily k tomu, aby skončily na papíře, a co se týče toho jednoho šuplíkového příběhu, tak to je pro mě úplně jiná záležitost, kterou k tomu co píšu teď ani nemůžu brát v potaz, tudíž nemám čeho litovat. A nelituji toho ani za ty nápady, co mám jen ve své hlavě zatím. Všechno, co jsem chtěla zveřejnit, jsem zveřejnila v době, kdy jsem to zveřejnit chtěla, takže můžu litovat jenom toho, že na některé příběhy již rozepsané prostě nemám čas. To je jediná věc, které lituji. Ale o přednosti nemůže být ani zmínka. Možná mám k některým příběhům blíž než k jiným, ale všechny miluji jako své vlastní děti a všechny chci vidět úspěšně dokončené, ale bohužel nelze časově stíhat desítky příběhů a nápadů. Aktuálně vždy píšu jen to, o čem vím, že na to mám buňky.

Co za různé šílenosti tě napadlo zařadit do děje svých příběhů, ale nakonec jsi od toho upustila?

Šílenosti? Veškeré šílenosti, které mě napadly, skončily na papíře, takže si myslím sama můžeš udělat obrázek o mých šílených nápadech (smích).

Jakou největší blbost jsi kdy chtěla napsat, ale rozmyslela sis to, pokud něco takového vůbec bylo.

Nemám ve zvyku něco napsat, pak si říct, že je to blbost a smazat to. Když už mě něco napadne, chytnu se toho a držím se toho za každou cenu. Mám jen jediný super šílený nápad do TPOML (This Part of My Life), u kterého netuším, zda ho uskutečním nebo ne. Samozřejmě se to týká budoucnosti příběhu, takže nemůžu prozradit, o co by se jednalo (i když trochu na to naráží právě trailer ke třetímu dílu), ale je to takový jediný nápad, se kterým doopravdy bojuji už předlouhou dobu. Možná i to je důvod, proč jsem musela od příběhu odejít a pořádně to rozmyslet. A výsledek? Stále netuším, zda bude ta šílenost uskutečněna či nikoliv.

Za otázky děkuji @Sabulis.

Snad jsem Vám dala alespoň zase o kousek víc nahlédnout do zákulisí mých příběhů i mě samotné a těším se další spolupráci s Vámi :)

S láskou ♥ Vaše Dex