Dánsko a Brno v Praze.

•22•

chvili jsem přemyšlela nad tim jestli tam jit ale nakonec jsem šla
vešla jsem do kabiny a hned na mě padly všechny pohledy
Martin - potřebuješ něco nebo někoho?
E - Jo kdo potřebuje něco zatejpovat nebo ho něco boli ať přijde
řekla jsem to ješte Dánsky a Anglicky aby mi všichni rozumněli
L - ja pujdu ted rovnou
Qazim - i will go after Krejda
E - ješte někdo?
Adam - ja přijdu
E - dobře děkuju a ty stavej a odchod šup
L - jo ja už jdu
ješte si začal povidat s kuchtou
E - dělej jdeme si to dopovite potom
L - jezisi jo ja ti to pak dopovim Honzo
Kuchta - jasny
odešli jsme z kabiny a šlu ke mně

Mezitím v kabině
Šulo - no tak Ema si s nim ví asi rady a neboji se ho ani toho
Adam - to teda
Mejdr - tak i on se nechova k ni špatne přijde mi že tam něco mezi nimi je
Pešek - je to možný ale kdo ví
moc se ješte nevim že mezi námi něco je vi to jen Martin, Filip a Adam

Zpátky k nám
K mně se šlo v tichu došli jsme ke mě a typicky jsem šla prvni pak Láďa prolomil ticho
L - co se s tebou děje?
E - co nic
L - Emo nelži mi něco s tebou je
E - neni a co tě boli
L - už skoro nic
E - no tak tady nemusis být tak přijd po Peškovi jestli bude čas
L - Dobře

Ládi pohled
Ty vole co su zase udělal?
Vešel jsem do kabiny a začal mluvit s Lacim
L - So Qazim you can go now
Q - Thanks
L - no problem
L - kluci
No - ozvala se celá kabina
L - sorry hoši ja potřebuju Viťase, Panyho a Karu
a Honzo tobě to řeknu potom
Kuchta - dobře

L - diky hosi pojďte někam pryč tohle chci vyřešit v soukromi
Martin - dobře
odešli na chodbu
Filip - tak co potřebuješ?
L - nepřijde vam Ema nějaka divna jako kdyby ji něco trápilo
A - ja nevim ja ji viděl u oběda a pak až teď v kabině
L - aha dobře a ostatni
Martin - ja nevim asi ji nečo trápi. Ale nemluvil jsem s ni
L - aha takže taky nic a ty Pany?
Filip - ja jsem s ni mluvil a vim co se děje
L - tak mluv
Filip - Láďo ja vim že jsi máš ráda a záleži ti na ni ale zkuste ted všichni zapátrat v paměti jestli jste něco neudělali
Martin - ja jsem ji ješte odnášel jídlo
Adam - ja nevim asi nic
Filip - Adame a Martine vy mužete jit asi zpatky to se týka teď zase jen Ladislava
M,A - dobře
L - ja nevim Filipe važne
Filip - tak třeba oběd
L - doprdele ja su takovy kokot
Filip - promin ale jses
L - máš namysli to že jsme přišli nanadali si jidlo a šli si sednout ale ja jsem se začal bavit s Adamem myslim a zapomněl jsem na nu a pak ji asi někdo pomohl odnést jídlo ke stolu ale nesedla si k nám ale sama asi že jo?
Filip - jo ten někdo byl Martin a neni to vše tak mluv protože podle mě víš
L - ty si se pak zeptal na otázku jako co ja a Ema ja ti řekl něco jakože dobry a začal mluvit o jejim soukromi asi a ty jsi pak náhle odešel pryč
Filip - no vidis takže už víš ja jsem šel pryč protože se to nedalo poslouchat
L - promiň Filipe a stalo se ješte něco?
Filip - jo stalo
L - co ?
Filip - myslíš že by ti bylo přijemne kdyby jsi byl Ema byl by jsi o berlích vlastni holka by ti nepomohla otočila by se k tobe zády a ty by jsi stal s taliřem v ruce a nemohl se hnout a to že by jsi se dozvěděl že mluvi o tvem soukromi a děla si z toho srandu to asi neni normálni co? A to že sedi u jidla se sluchátkama a cela se klepe a neji a nemluvi ani nezminuju. Tak se nad sebou zamysli Lado

Filip odešel zpátky do kabiny za klukama
Šel jsem za nima ale až za chvili musel jsem to nejdrive pochopit vše co se stalo přišel jsem do kabiny bylo už 45 dopověděl jsem to kuchtovi a šel ješte za Emou protože se zrovna vrátil Pešek
Jsem docela horká hlava a nějak jsem nepřemíšlel co budu říkat
vešel jsem dovnitř a to ce ze mne vypadlo v danou chvíli nebylo pěkný a znělo to falt špatně

L - promiň ale ty nejseš prostě normalní nejprve ty ruce ted i jidlo co s tebou je posledni dobou to neni normalni tohle!!
E - mhh j ja vi...m
měla jsem slzy na kraji ale ješte měl co říct
L - ja už tě nechápu fakt že ne. Sice tě mám rád ale tohle je moc
to už mě zničlo začaly mi téct slzy po tvářích a bylo to horši a horši
E - ja vim neboj ja jsem zvyklá
batoh jsem měla sbalnený a i všechny věci odešla jsem v breku a rozhodla se že pojedu domu tramvaji
Odcházela v našem rozhovoru až po chvili mi došlo že jsem to totalne posral a že jsem to přepískl s tím řvem a slovama a že to nesparavím už

Šel jsem zpátky do kabiny za klukama
Adam - kde jsi byl?
L - za Emou
Filip - a co?
L - jsem to posral opet
Martin - to ne vole kde je?
L - ja nevim odešla
Adam - ty jseš fakt vůl co když se ji něco stane
Filip - kam si myslíš že šla?
L - asi k sobě do bytu ale ten je odsud 30 minut autem takže jela asi tramvaji nebo něčím podobným
Martin - alespoň to ale co jsi řekl?
L - ja su na ni začal rvát že neni normalni pak ruce a to jidlo a že co s ni je ze to neni normalni
Filip - co ti řekla na to?
L - že to vi a pak jsem ješte řval že ji nechápu že je toho moc a to že ji sice mám rad ale je to moc
na to mi už jen řekla že to vi a že je zvykla začala brečet a odešla
Filip - ty jsi debil Ladislave ji na tobě strašne záleží ona tě má rada celym svým srdce a ty uděláš to co jsi udělal a pak ješte řveš na ni tohle. Si tě nezaslouži promiň kamo
L - ja vim že su debil a vim že má na lepši ale ja ju asi nemám rad ja ji miluju a to je rozdil
Adam - teď už je pozdě ji to rict radši jdeme trénovat radši
Martin - jo
Všem začal trenink
Pokracovni priste