•43•

204 15 2
                                    

Chtěla jsem tuto kapitolu původně vydat už ráno, ale bohužel jsem to nestíhala tak alespoň teď. Děkuju za hlasy a komentáře doufám, že budete spokojení i s touto

Emy pohled
Nakoupila jsem si vše, co jsem potřebovala a došla domů všechno jsme si vybalila a zbytek dne byla jen doma. To se opakovalo až do soboty kdy je trenink od 15:00

Ladi pohled
Někdo z kluků se mnou mluví, ale někdo ne, asi to už všichni ví, co se stalo a co jsem za kreténa

Dneska je sobota a od 15:00 je trenink vstaval jsem v devět, ale posledni dobou to neni všechno ono je to tady bez Emy nudný,usínání, probouzení, vaření a všechno no jsem debil.

Včera jsem potkal Kláru v obchodě rozběhla se ke mě, ale ja ji ignoroval radši jsem si rozepnul bundu aby viděla moji mikinu kde je vyšité srdíčko a pod ním E jako Ema. Otočila se a asi se cítila trapně, což už nebyl muj problem

Ale zpátky ke dnešku. Udělal jsem si snídani a dal si sprchu plánuju tak v 13:00 odjíždět na Strahov. Okolo dvanácté hodiny jsem se naobědval a v jednu hodinu jsem vyjel na Strahov jak jsem chtěl

Emy pohled
Co si budeme je to těžké asi tu dlouho nebudu moc zase nejím a s cukrovkou je to dost nebezpečný ale to mi je nějak jedno. Stejne me to uz nebaví. Sebevražedné myšlenky jsem dříve nemývala, ale teď už bohužel ano.

Vstala jsem až v deset nějak jsem nemela hlad a tak jsem si dala jen jogurt a k obedu kureci maso v tortile po 13:00 jsem vyrazila na Strahov.

Sebou jsem měla batoh jako vždy dneska mám trénink ale nějak se mi nechce ale musím kvůli klukům a týmu.

Na Strahově jsem byla před Ladislavem a tak jsem šla k sobě vybalit si věci a připravit vše potřebné. Vypadala jsem strašne jako kdybych nespala a nejedla taky že jo no posledni dobou taky nespím nevim proč ale proste ne. Ve 14:00 jsem šla do kabiny říct klukům že můžou přijít

E - Ahoj jestli potřebujete tejpy nebo masáž tak pojďte
Filip - já jdu

v kabině seděl i Ladislav nevypadal špatně kluci se s ním normálně baví až na Filip, Adama a Martina kteří ví co se stalo. Vypadal docela šťastně jak jinak stejně má už jinou. Filip vstal a pomalu šel se mnou.

Filip - tak co jak se máš?
E - já nevim Filipe
Filip - Láďa?
E - já se o něm bavit nechci prosim
Filip - promiň

došli jsme ke mě a Filipovi jsem namasirovala nohy

E - chceš zatejpovat koleno?
Filip - asi ne dneska to zkusim bez toho myslim, ze uz nebudou potreba
E - to je dobře, ráda tyhle zprávy slyším
Filip - taky jsem rád, tak já půjdu, ješte řeknu ostatním
E - dobře děkuju tobě to Adam pouštěl?
Filip - co pouštěl? mě jen řekli co se stalo
E - tak mu řekni ať ti to pustí, ale nezakazuju vám se s ním bavit to jim vyřiď
Filip - dobře, ale ne on si musi uvědomit, že mi stojíme za tebou za pravdou a ne za nim, když tě podvedl
E - děkuju

Filip odešel a chvili nikdo nepřišel. V tom čase jsem si změřila cukr ten byl v pořádku. Mezitim přišel Ladislav tak ten mi tady chyběl.

L - ahoj
E - čau co potřebuješ?
L - namasírovat nohy a omluvit se
E - dobře tak si lehni

Lehnul si a začala jsem mu masírovat nohy. Čekala jsem že začne o něčem mluvit a tak jsem si radši vzala sluchátko a překryla ho vlasama

L - Můžu se ti omluvit?
E - asi ne děkuju vzkaz jsi dostal?
L - dostal, ale co tim myslis?
E - tak vsechno vis uz ne jestli jsi ho četl
L - četl a co ta věta Ale zij dal a zapomen na me stejne tady uz dlouho nebudu prekazet a delat pritez pro vas Co to má znamenat?

Neodpovidala jsem mu a jen mu dál masírovala nohy. Pochopil že mu neodpovim a tak přestal

E - můžeš jít

Zvednul se a stoupnul si přede mě

L - co tou větou myslíš Emo?!
E - pravdu a jdi už!
L - takže teď jseš nasraná super beztak máš už někoho jiného, protože potřebuješ peníze seš děvka a zlatokopka všichni měli pravdu!

napřáhnul ruku a místo pěstí co by dal osatním mi dal silnou facku. Nějak jsem to ustála, ale motala se mi hlava a tak jsem se musela opřít o lehátko

L - Já nevim co to do mě vjelo j.. aa s...e strašne moc omlouvam pro..miň
E - jdi už!

odešel bylo mi do breku nechtela jsem tady být. člověk kterému jsem věřila nejvíce tak mě zradil. Po něm už nikdo nepřišel a tak jsem se převlékla a šla na trenink

Dneska to bylo v klidu. Po treninku jsem si zabalila věci a odešla pryč.

Jela jsem nakoupit doma mi toho docela dost chybi a tak to musim doplnit. V obchodě jsem to všechno rychle pobrala a zaplatila to same se dělo i s nanadavání potravin a ostatních věci do auta. Vyrazila jsem domu všude byla tma. Zaparkovala jsem a všechno vynesla do bytu uvařila jsem si večeři najedla se a šla spát.

Ládi pohled

Trenink s Emou byl super ty jeji treninky me strašně bavi i to jak si vsechny srovna a rekne jim co delaji spatne, ale i je pochvali. Chtel jsem se ji po treninku omluvit nejak a vynahradit si to u ni ale nevidel jsem ji nikde. Šel jsem ke svému autu ale jeji auto tu už nebylo tak asi jela domu. Přemýšlel jsem jestli ji napisu nakonec jsem ji nepsal akorát bych to zhorsil.
Ona mi musi odpustit i kdyz být na jejim miste tak bych neodpustil, ale kdyby to byla Ema tak asi i jo protože ta je ta prava pro me no ale já asi nejsem ten pro ní.

Doma jsem si udělal večeri a šel spát zítra máme dalši trénink tak se ji ješte musim znova omluvit v klidu a neco prinést treba kyticky. Usnul jsem docela pozdě pořád si vyčítám tu facku a to všechno že mi to za to stálo přišel jsem o nejlepší holku co žije, a taky o kamarády všechno su si posral.

Ráno jsem vsatl okolo deváté hodiny trénink je dneska ve stejnou dobu takže to je v pohodě nasnídal jsem se a udělal hygienu pak jsem si chvili zahral sipky. K obědu jsem měl kuřecí maso s rýží a ve 13:00 jsem vyjel na Strahov. Abych tam byl včas a taky že byl.

Emy pohled
Vstala jsem tak akorat zkontrovala cukr s tim uz dokazu fungovat normalne a vim co a jak. Na snídani jsem neměla chuť a tak jsem si pustila Netflix a převlékla se. K obědu jsem dojídala jídlo ze včera rozhodla jsem se že dneska na Strahov půjdu pěšky mám to tak 35 minut chůzí.
Zabalila jsem si batoh a vyrazila. Už po takových deseti minutách mi přišlo, že za mnou někdo jde nebo jede ale nikdo nešel a auta jezdila normálně. Šla jsem dál a pokračovala na Strahov. Ukázalo se že mě nikdo nepronásleduje ale, i tak jsem se necítila komfortně bohužel jsem nevěděla proč.

Dánsko a Brno v Praze.Kde žijí příběhy. Začni objevovat