Dánsko a Brno v Praze.

•46•

To že přijedete domů z dlouhé dovolené je určitě příjemné, ale to když přijedete někam kde se cítíte pohodlně a nebyli jste tu nějakou dobu je ještě lepší.

Oblečení mi Láďa vybalil do skříně a teď si šel dát sprchu zatímco já šla vybalit ty jogurty do ledničky. Samozřejmně by to nebyl ten pravej Láďa kterej musí řvát na celej byt od kolika je trénink.

E - od 15:00
L - a ted je?
E - čtvrt na jedenáct
L - dobře

došel za mnou a douklidil jogurty a další věci

L - mám dát začít dělat ty stripsy?
E - jo už můžeš
L - tak jo

dal dělat stripsy a já šla nakrájet brambory, které měl Láďa uvařené už v ledničce a tak mi toho bylo líto. Nakrájela jsem je na plátky a následně je opekla na pánvíčce do zlatova.
Jídlo jsme měli tak to 15 minut hotové, takže prostě rychlovka. Nandala jsem nám jídlo a usadili jsme se.

L - vsechno dobrý Emi?
E - asi jo

nebylo to dobrý, ale chtěla jsem to zkusit sama

L - Emi na to se nedá koukat já to nezvládnu

ukaž mi to
vzal svoji vidličku a nabral jidlo

L - otevři pusu

otevřela jsem pusu jak mi řekl, dal vidličku do pusy abych to snědla

E - děkuju já tě to nechám dojíst a pak si sednu k tobě
L - ne pojď rovnou k mně já budu jist při tom
E - děkuju

sedla jsem si mu na klín a Láďa mě začal krmit naší novou metodou - mysli na něco hezkého.
(No a ten název vymyslel kdo jiný než Láďa, že ano ten má ale nápady co)

L - tak všechno snědeno
E - děkuju
L - není zač za tohle se neděkuje

nandali jsme talíře do myčky

L - hele tak je 11:50 co budeme dělat?
E - tak si zahrajeme fifu
L - tak jo

pustili jsme fifu a začali hrát už ze začátku jsem ho dost přehrávala a do poločasu jsem vedla 2:0

E - hraj trochu Láďo
L - já hraju ten ovladač nefunguje!
E - funguje úplně normálně
L - jak to, že to tak umíš?!
E - já nevim to hraju někdy když se nudím. Mám to u sebe v bytě jestli jsi si všimnul
L - ahaa tak to pak dává smysl. Právě že ne

druhý poločas dal Láďa dva góly, ale já přidala další dva, takže to nestihl už dohnat tímpádem já vyhrála. Takhle jsme hráli další hodinu a půl než jsme museli vyrazit směr Strahov. Tam jsme dorazili včas. Láďa šel do kabiny a já nenápadně proklouzla k sobě ikdyž dneska nesmím pracovat

Někdo ťukal a byl to táta. Neváhala jsem a hned ho obejmula

Tata - Emi dobrý všechno?

E - jo dobrý

Tata - s Láďou taky?

E - jo dobrý už jsme si to vyříkali

Tata - to jsem rád měl o tebe včera strašnej strach než jsme šli do nemocnice. Nebyl on a taky si kluci stěžovali, že jim chybi tvoje masaže a trénink a i ty celkově, ikdyž to byl jenom jeden den a dnešek ještě teda no což oni ani neví

E - aha to mi neříkal, ale teď tady už budu a všem to vrátim až budu moct teda no.

Tata - ty nic vracet nebudeš akorát teď uvidiš jak vypadaj všichni takový bez energie. Oni ani neví, že tě pustil dozvěděl se to jen realizační tým a Láďa že ano