Kapitola 5

21 0 0
                                    

Znovu zazvonil zvonek a tentokrát tam utíkala Jul. ,,Beeeello" řvala přes celý dům. On přišel jupí, začala jsem myšlenkami jásat, ale když přišla na zahradu oznámila mi ,, Je tu nějaká paní a schání tvoji babičku " Radost byla zbytečná. Šla jsem tedy ke dveřím, když Jul řekla babiččina kamarádka, bylo mi hned kasné kdo tam je. ,,Ahoj teto, babička je pořád v Řecku , vrací se až za 14dní " Teta řekla, že na to zapoměla, chodí k babičce každý den, tak těžko mohla zapomět, když babička je pryč už týden. Beztak nás přišla zkontrolovat,aby mohla bonzovat babči, ale smůla. Babička o všem ví, teda o klukoch ne, ale ty teta neviděla. Rozloučila sem se s ní a v tom mi v kapsy zatůtal mobil. Majk mi psal ,,Jsem za rohem, hned jsem u tebe, poď prodím ven " Dveře jsem nestihla ani zavřít a už tam stál. ,, Sakra bude si myslet, že jsem kvůli němu utíkala rychle ke  dveřím." pomyslela jsem si. ,, Ahoj, kdo to byl?" Řekl s rozkošným úsměvem na tváři. Dobré všiml si jí. ,, Ahoj, jedna babčina kamarádka zapoměla, že je v Řecku. Tak co deme na zahradu všichni už tam jsou" řekla jsem a jemu zmizel úsměv z tváře. Místo toho měl v očich trošku strach a trému. ,, Nechtěla by ses jít projít?" vypadlo z něj nakonec. No super, nemohl to radši nechat tak? Dělat, že se včera nic nestalo? Ne on mi k tomu musí osamotě něco říct. Jen jsem přikývla a nazula si balerínky. Když jsem zavírala dveře, slyšela jsem jak si nahlas oddychl. Ksakru! Kde je ten Majk se kterým jsem si včera tak hezky povídaka a smála se. Kde je ten lichotivý a vysmátý kluk s kterým jsem ráno vařila snídani. Po cestě do parku bylo ticho. Já jsem neměla potřebu nic říkat a on asi taky ne. Jen jsme tam tak šli vedle sebe. Bylo to dost trapné. Vytahla jsem si mobil a napsala Jul smsku ,, zachvíli se vrátím, nepodpalte to tam."  a odeslat. ,, Co to děláš?" Zeptal se Majk, když jsem se uchechtla nad tou představou. ,, Píšu Jul, aby to tam nepodpálili, že hned příjdu" Taky se nad tím mírně zasmál.

Když jsme vešli do parku sedli jsme si na takový most a nohy nám z něj trčeli skori až do vody. ,,Víš, chtěl bych ti něco říct." řekl a přisunul se teochu blíž. ,,Asi jsem se zamiloval" tyto slova mi vykouzliki úsměv na tváři, ale on pokračocal. ,,Do krásné, hnědovlasé holky s těmi nejjrásnějšími oči." Cítila jsem jak se začínám červenat. Přiblížil se ještě blíž, tak že se naše nosy dotýkaly. Pohladil mě po tváři a dal pramen vlasů za ucho. Políbil mě a já mu polibek opětovala. Po chvilce líbání,  se odemně odtrhnul a vstal. Natáhl ke mě ruce a vytáhl mě nahoru. Opřel mě o zabradlí mostu a začal znovu líbat.  Bylo to jiné než předtím, vášnivější. ,, Myslela jsem, že už půjdeme za nimi,, Jen s úsměvem zakroutil hlavou ,, Oni to bez nás zvládnou. " a chtěl mě znovu políbit. Místo toho nám,ale začali oboum zvonit mobili. Opravdu? Zrovna teď? ,, No?"  vzala jsem mobil a Jul na mě začala skoro křičet. ,, Kde je to maso? A kde vubec si?'' mezitím co jsme oba telefonovali, drželi jsme se za ruce a usmívali se na sebe. ,, V parku a už jdeme''. ,, Co? Vy?? " odpověděla udiveně. ,, Jo, my. papa" Položila sem jí to, ale Majk stále telefonoval. Když hovor dookončil, ještě jsme se letmo políbili a za ruce odcházeli za nimi.

LoveWhere stories live. Discover now