Love

Kapitola 10

Z pohledu Bell

,, Píp, píp" bylo první co jsem slyšela. Cítila jsem bolest pravé nohy a trochu i hlavy a někdo mě držel za ruku, nechtěla jsem otvírat oči a tak jsem jemně s rukou pohnula ,, Bell, krásko" Co tady proboha dělá? Já ho nechci vidět to kvůli tomu, co jsem viděla se to stalo. Při té vzpomínce mi začaly stékat slzy po tvářích. Ale

oči jsem měla pořád zavřené. ,, Bell, slyšíš mě?" začal mi prstem utírat slzy z tváře. Teď už jsem neměla na výběr,musela jsem oči otevřít. Stál tam celý rozcuchaný z toho jak spal na židli, oči červené a pořadné kruhy pod očima. ,,Co tady děláš?" zeptala jsem se, ale nečekala na odpověď. ,,Zavolej mi doktora" ,,Bell nech mě to vysvětlit" ,,Ne já nechci nic vedět, ne teď. Zavolej toho doktora" Podíval se mi do očí, jakoby se do nich díval poprvé, viděla jsem tam bolest, ale i lásku. Sklopil hlavu a odešel.

,, Jak se cítite Bell? "Dělala mi takovou tu normální prohlídku doktorka. ,, Bolí mě noha a trochu hlava." Doktorka se na ni podívala a protože Majk venku na chodbě telefonoval, tak jsem se jí mohla na něco zeptat, ale ona byla rychlejší, viděla, jak ho pozoruji. ,, Máte hodného chlapce, celou dobu, co jste spala, a že ste spala dlouho, ale to je normální. Tady s vámi seděl. Měla byste ho vyslechnout." ,, Vy víte co se stalo?" nechápavě jsem se ptala doktorky. ,, Ano, když byl včera smutný, ptala jsem se co se děje, že vy budete v pořádku, a tak mi to řekl." Nechápavě jsem se na ni dívala. ,,Ta noha se mi nelíbí, přijdu se na ni podívat. Kdyby něco tak zavolejte sestru a teď  odpočívejte." S úsměvem odešla.

,, Ale ona nechce nic slyšet, co mám dělat?" Slyšela jsem jak Majk někomu říká do telefonu. Zavřela jsem oči, byla jsem stále unavená. Spát jsem ale nemohla, pořád jsem myslela na to co se stalo, možná bych si to měla vyslechnout.

Někdo přišel, oči sem ale neotvírala, jen jsem na sobě cítila jeho pohled. Přišel blíž chytil mě za ruku a políbil na čelo. neudržela jsem se a začala brečet. Tolik mě bolelo, jak mi ublížil. ,,Bell neplač, prosím. Já..... bolí mě když pláčeš kvůli mě. Nech mě ti říct, jak to bylo." Povídal tiše. Já na něj jen hleděla a nevěděla, co říct. Naštěstí do pokoje vtrhla An, Jul a za nimi iJosh s Jackem. ,,Bell tolik jsme se o tebe báli" Vykřikla An a obejmula mě. ,,Á Šípková Růženka se probrala." Neodpustil si Jack.

Seděli tam se mnou celkem dlouho.  Pak,ale už museli jít.  Jul mi při obětí pošeptala ,, promluv si s ním " Jediný, kdo tam zůstal byl zase Majk. ,, Klidně mohls jít s nimi.," ,, Ne já půjdu až večer" pokusil se o úsměv,ale moc mu to nešlo. Jakoby se bál toho, co bude. Lehla jsem si a hrála si s mobilem. Majk mě pořád pozoroval.

Nemohla jsem to ticho vydržet a tak jsem promluvila. ,, Bež už domů já půjdu spát " Lehla jsem si a otočila se na bok. Hlavu sklopil do dlaní a začal šeptat ,, Já ti to musím říct. " Zvednul se s křesla a stál naproti postele. ,, To ona, měl jsem s ní něco před tou párty, ale nebylo to ono. Pak jsem zjistil,že mě podvedla a mě to bylo jedno. Od té doby, co jsem s tebou tak něco cítím, táhne mě to k tobě. Zbožňuju, když se na mě usměješ, když se vedle tebe můžu probudit. Když si opilá tak tvé roztomilé ňuhňání. Tvé krásné oči, ve kterých se hned ztratím. Odpusť mi to." Naléhal na mě. Srdce mi bilo rychleji a já jsem nevěděla co říct. Měla jsem chuť vrhnout se mu do náruče. Když jsem chtěla něco říct vešla do pokoje sesra i s doktorem ,, Měl byste jít" vydechl a odešel. " Bell budete muset znovu na operaci. Noha vám podle rengenu bude srůstat špatně. Ale uvidíme ještě zítra."

Když už bylo asi 9 hodin usínala jsem se sluchátky. ,, Dobrou noc krásko :*" přišla mi smska od Majka a pak jedna od An. ,, Zítra se za tebou stavím, jedu s Mamkou k doktorce. musím ti něco říct. Brou :*" Nikomu jsem neodepsala a šla spát.