You will pay

329 19 0
                                    

Došli ke mně a Erik mi majetnicky položil ruku kolem pasu. Nekomentovala jsem to. Proč taky? Nic to neznamená. Pro mě aspoň ne. Místo toho jsem se zářivě usmála.

,,Tak to vy jste strůjcem všeho toho rozruchu. No, asi jsou na místě mé gratulace Beauty Gloos Empire je výborná investice." I mně to znělo trochu moc štiplavě. Co to sakra děláš?! Ovládej se Kathrin! Normálně nedávám najevo své emoce při lovu, může to vystrašit kořist. Asi jsem jenom unavená, tohle je neuvěřitelně dlouhej večer a ještě zdaleka neskončil.

Oba se na mě vyjeveně dívali, až moc vyjeveně. Vždyť  se tolik nestalo, nikoho jsem nezabila! Ehm... ne teď...

Tvářili se, jako kdybych jim rozbila na písku bábovičku. Začínala jsem být doopravdy podrážděná. Z úst mi vyšel povzdych.... 

,,Omlouvám se za ten tón, musím být přetažená z práce. Jistě to znáte." Omluvně jsem se usmála a doufala, že to zabere. Hleděla jsem přímo do jeho šedých očí a všimla si změny. Potemněly.

,,Opravdu?" vyzdvihl jedno obočí. ,,Chápu vás, práce umí člověka...jak jste to řekla? Přetáhnout." vykouzlil skoro až hříšný úsměv na rtech. Cítila jsem, jak Erikův stisk na okamžik ztuhnul a hned na to mě nepatrně přitáhl blíž k němu. Ale copak? Kluci se budou prát?

Moje ústa se stáhla do polovičního úsměvu ,,Věděla jsem, že mě pochopíte.'' Začínala jsem si užívat tu hru. Erik jen stál a nic neříkal. Co se na to taky dalo říct? Nesmím ho odradit, potřebuju, aby hrál se mnou!

Jednu mou ruku jsem položila na můj pas, tak, že překrývala tu jeho. Nepatrně mě zmáčkl a zakroužil prsty. Tak je to správně.

Alexandr si to všiml a na chvíli se zamračil. OH, zlato, snad bys nežárlil?

Pak nám učinil nabídku, která mě zarazila....

,,Co takhle si zajít někam do klubu na drink? Někam, kde je skutečná zábava.'' mrkl na mě jedním okem.Tázavě jsem se podívala na Erika a ten přikývl. Jasně, že s ním souhlasí. Vždyť je to jeho šéf!

,,Možná bysme mohli někam zajít, ale budu se potřebovat převléct.'' oznámila jsem trochu váhavě.

Přejel mě pohledem od hlavy až k patě.

,,Jistě, nemůžeme ryskovat, že zničíte takový skvost.''

Na to Erik nesouhlasné mlaskl a otočil si mě k sobě.

,,Cokoliv si budeš přát.'' zašeptal.

Erika a Alexandra jsem nechala čekat ve vstupní hale, zatímco já spěchala do své ložnice. Pomalu jsem očima bloubila po obsahu mé  skříně. Sakra, kde jsem vzala tolik věcí? Ani si nepamatuju moje poslední nákupy. Vzdychla jsem. Komorná..... Na tohle nemám čas!

Chytla jsem první šaty, které mi přišly pod ruku. Byly to černé minišaty se zdobeným horním lemem. Dobře, to půjde. Už jenom najít pasující boty. Můj botník byl stejně přervaný, jako skříň. Budu si muset se Zorou promluvit. Vzala jsme černé lodičky a zručně se převlékla.

Když jsem sešla schody, zastavila jsem se před prosklenými dveřmi. Show time!

Alex zrovna zíral na osvětlené ulice Chicaga, města, které tolik miluji. Zajímal by mě jeho názor na tohle město, no možná se ho dozvím.

Erik byl jako obvykle uvelebený v křesle a prohlížel si obrazy, které visely na stěnách. Byl na ně impozantní pohled. Každý jiný, ale oba neodolatelně sexy. Otevřela jsem dveře a oba se na mě usmáli.

,,Už jsme vás chtěli jít zkontrolovat, jestli nepotřebujete pomoc třeba se zapínáním'' řekl Alex.

,,Neodolatelná, jako vždy." dodal Erik a otevřel mi dveře do večerních ulic.

Další krátká část, jelikož jsem je ( zase ) rozdělila... Bože, už s tím musím přestat :D PS: Všimla jsem si, že mám často překlepy v písmenkách a ikdyž to po sobě milionkrát čtu, ty potvory si tam stejně dál jsou :D .. Takže to prosím berte s rezervou :)

Hlasy minulostiWhere stories live. Discover now