Neznámá v mém městě

17.díl

NARUKO
,,Naruko!! Dlouho jsem tě neviděla! Copak ti bylo? Že ti ten šampónek něco udělal." Skočila na mě růžovláska.

,,Sakuro, ráda tě vidím. Včera mi bylo trochu špatně a Sasuke se o mě staral." Zalhala jsem své nejlepší kamarádce.

,,Přišli jste sem spolu a za ruce, co spolu máte?" Zatváří se Sakura. Koukla jsem se na Sasukeho a už jsem se nadechovala, že ji to řeknu, ale Sakura najednou vyhrkla.

,, Neříkej mi, že ... ty a on? Páni, nečekala jsem, že vy dva budete někdy spolu." Kroutí hlavou a složí si ruce na prsou.

,,Moc se mi to nelíbí, ale jste spolu tak krásní, že vám to přeji." Zazubí se a obejme mě.

,Crrr..!!!" zazvoní školní zvonek. Všichni žáci si stoupnou, když učitel vchází do třídy spolu s Yuuki.

,, Posaďte se. Dnes k nám přišla nová spolužákyně, jménem Uzumaki Yuukimi, tak na ni buďte hodní. Chceš nám o sobě něco říct?" zeptá se učitel Yuuki.

,,Ano, jen vám chci říct, aby jste si nevšímali mých změn nálad. Občas nevím, co dělám." Usměje se a posadí se k lavici vedle Sasukeho a mě.

,, Takže Yuukimi jo? Proč?" Zeptá se potichu Sasuke.

,, S Yuumi jsme se přes dopisování trochu hádali, protože pořád jsem jenom já a ona je pořád ve mně a ozve se jednou za čas. Tak si vymyslela, jak se budeme jmenovat." Povypráví nám Yuuki. My se jenom nad tím pousmějem a vložíme se do učení. Pokaždé, když se učitel otočil k tabuli, Sasuke mi zabořil nos do vlasů.

,, Vím, že ti to říkám, stále dokola, ale Mi-lu-ji-tě." Zašeptá mi do ucha.

,, Já tebe taky, ale dávej pozor, ať víš, na co budeme psát." Upozorním ho.

,, To opíšu od tebe." Zasměje se a začne si psát poznámky do sešitu.
,, Jsi si jistý, že tě nechám?" Popíchnu ho a oba se na sebe usmějeme.

,, No a tohle by zhruba mělo být v testu, tak se naučte, ať si druhé pololetí začnete dobrou známkou. Jo a abych nezapomněl, Uchiha Sasuke a Uzumaki Naruko, máte jít za panem učitelem Kakashim. Prý budete vědět." Oznámí nám učitel a odejde přesně se zvoněním. Všichni na nás koukají, jak odcházíme. Všimla jsem si, jak na nás koukala Karin, která měla slzy na krajíčku.

,, Sasuke?" promluvím na něj.
,, Hmmm?" podívá se na mě.
,,Myslel si to s Karin vážně?" zeptám se.
,, Nevím, asi ne. Proč se na ni ptáš?"
,, Aha..... Já jen, že ona to asi s tebou myslela vážně. No... Nech to být, jako bych  nic neřekla." Usměji se ironicky a táhnu za sebou Sasukeho. Přišli jsme ke kabinetu Kakashiho-senseie a zaťukali jsme. Dveře nám otevřel takový velký silný chlap s hrozivým obličejem.

,, Co chcete?" zeptá se hrubým hlasem. Sasuke se před něj postavil a řekl.
,, Přišli jsme za Kakashim-senseiem, tak nám jděte z cesty."
,, Sasuke, radši by si neměl být drzý." Řeknu mu potichu.

,, Ty malej haj...."
,, Přestaňte!" přeruší ho Kakashi.
,, Říkal jsem ti, že je drzý. Ovládej se trochu." Zkrotí ho. Sasuke se vítězně usměje, vezme mě za ruku a vede mě do kabinetu.
,, Kampak?"  zastaví nás.

,, Jdeme do učebny hudby." Řekne a my se otráveně zase otočíme. Dneska nemám chuť moc zpívat. Pořád se mi ukazuje tvář Karin, nemyslím si, že to hrála. Třeba není tak zlí, jak se zdá. Chtěla bych být s ní kamarádka, ale Bůh ví, jak zareáguje. Když si vzpomenu, jak jsme se poprvé viděli. Tay jsme se zrovna nemuseli, jako Sasuke a Itachi. Každý den jsem čekala, kdy na mě vlítne a s radostí mě zabije. Na venek jsem se usmála, protože mi to teď přišlo vtipný. Sasukesi toho všiml.
,, Myslíš na nás?" vyruší mě.
,, Um... co?" probudím se od myšlenek.

,, Směješ se, myslíš na nás?" Usměje se také a poklepe mě na hlavu. Zakroutím hlavou.
,, Karin? Proč?" zeptá se.

,, Protože.... Zapomeň na to." Řeknu a konečně jsme dorazili k hudebně. Vůbec jsme nevěděli, co po nás chce.

,, Sedněte si, chci vás o něco požádat." Řekne učitel a posadí se na židli.

,, O co jde?" zeptá se Sasuke otráveně.
,, Na poslední chvíli se nám odvolala kapela na školní festival a potřebujeme, aby za ni někdo zaskočil."
,, A co my s tím? Tak si sežeňte jinou a nás neotravujte." Odfrkne Sasuke.

,, Právě proto jsem si vás sem zavolal. Místo tamté kapely, potřebujeme vás. Ostatní mají koncerty, nebo jsou moc drahý." Řekne beznadějně Kakashi.

,, Takže vy chcete, abychom vám my dva zazpívali." Shrnu si do kupy.
,, Ano" odpoví jednoznačně.
,, Samozřejmě by to nebylo zadarmo, můžete si říct, o cokoliv chcete."

,,Opravdu o cokoliv?" zeptá se Sasuke. Učitel chvilku váhal, ale potom odpověděl.

,, Ano, o cokoliv"

Se Sasukem jsme se na sebe podívali a přemýšleli jsme, jestli to máme vzít. Oba si vzdychneme, když uvidíme Kakashiho zklamaný obličej, kdybychom odmítli.
,, Chjo, tak mi to bereme." Odpovíme se Sasukem sborově. Moc se nám nechtělo, ale školní festival je to jediné, co je na škole super.

,, Co budeme zpívat? Máte nějakou představu?" zeptám se a Kakashi se podrbe na hlavě.
,, Noo... Myslel jsem, že si písničky vyberete sami. Nechci vás nutit do něčeho, co by vás nebavilo." Řekne se zvednutými koutky. Už se stalo pane učiteli.
,, Bože, bože. Tak my jdeme zase zpátky." Oznámí Sasuke, ale před dveře si stoupne ten velký děsivý muž a zaterasí nám cestu.
,, Uhněte." Řekne v klidu, ale zároveň i otráveně Sasuke.

,, Nikam ještě nejdete, teď budete zkoušet. Festival je za dva dny a musí být perfektní." Řekne živě. Tak takhle živého jsem ho ještě neviděla. Pamatuji si, jak byl arogantní a zasedlý na Sasukeho. Radši bych uvítala starého Kakashiho, než toho nového.
Po velmi, velmi, velmi dlouhé zkoušce jsme šli konečně domů. Yuuki na nás čekala před školou a povídala si s Karin. Tohle je moje šance si sní promluvit.
,, Ahoj Yuuki-mi, Ahoj Karin" nasadím milý úsměv.
,, Ahoj Naruko, A-Ahoj S-Sa-Sasuke." Vykoktala ze sebe Karin.

,, Nazdar" odpověděl Sasuke.
,, Um... Nechceš jít s námi na večeři?" zeptám se, ale Karin se otočí a bez odpovědi odejde.
,, P-Počkej, ještě si mi neodpověděla." Zavolám na ni.
,, Nemám potřebu jíst s někým, koho nenávidím." Snaží se znít drsně, ale já vím, že by s námi ráda šla.

Po hodně dlouhé době jsem konečně něco vytvořila :D Tohle je zatím vše, co mám přepsaný v počítači. :) Zítra snad přepíšu zbytek :)