Neznámá v mém městě

3.Díl

Sasuke ji stále pevně držel, až se ji začali objevovat modřiny na rukách.
,,Prosím, to bolí" řekne Naruko bolestně a snaží se dostat z jeho sevření.
,,A co když nechci?" Zeptá se tím svým pohledem.
,,Tak toho budeš litovat." Sasuke se jenom zasmál a přiblížil se svými rty k těm jejím. Byli pár milimetrů od sebe. Věděla, že se ji chystá políbit a tak musela něco udělat. Nebyla ten násilnickej typ, ale pro jednou to může udělat. Když už se ji skoro dotýkal rtama, Naruko vymrštila nohu a kopla Sasukeho do holeně, ten podle očekávání stisk uvolnil a Naruko se mohla osvobodit. Utíkala se slzami v očích, co jí nohy stačily. Proč se ji to muselo stát? Proč ji?Teď už věděla, co si o něm má myslet.

NARUKO

Ten namyšlený perverzácký pitomec. Proč mi to sakra udělal? Vždyť já mu nic neudělala, tak proč? Tyhle otázky mě probíhaly hlavou celou noc. Nemohla jsem kvůli tomu spát! Byla jsem rozhodnutá, že si to s ním ve škole vyřídím. Ráno jsem byla strašně unavená, ale do školy jsem jít musela, zvlášť kvůli němu, hlupákovi.
„Děje se něco?" Zeptá se mě babička.
„Ne, všechno je v pořádku, jenom  jsem měla noční můru a nemohla jsem usnout." Odpovím babičce. Babička vždycky pozná, když mi něco je.
,,Půjdu už do školy, snídani máte nachystanou v ledničce." Oznámila jsem a vyrazila do školy. Po cestě zase potkám Sakuru a jdeme společně do třídy. Když vejdu do onen místnosti, nikde nevidím toho perverzáka. Třeba jsem ho tak kopla, že zůstal doma.
,,Myslíš na mě?" ozve se za mnou ten hnusnej hlas.
,,Jo! Musíme si promluvit o tom, co se včera stalo!"
,,Copak, chceš to zopakovat?"Zeptá se a přitom mi sahá na vlasy.
,,Jasně, ráda bych si zopakovala jak tě kopnu!" řeknu uraženě a jdu si sednout do své lavice. Díval se na mě, jako kdyby říkal, že to co se stalo včera ještě neskončilo. V hodině mi přiletěl zmačkaný papírek na lavici. Bylo tam něco napsaný, tak jsem si to přečetla.
Dopis: Po škole buď přesně ve 3hodiny v parku. Budu tě tam čekat. Sasuke :*
Za jménem udělal Smajlíka s pusinkou. Fuj! Přijdu tam jen proto, abych si s ním promluvila. Nic víc, nic míň. Otočila jsem se na něj a všimla si, že se na mě taky dívá a nevšímá si nikoho jiného, ani Karin ne, která na něj mluví. Radši se otočím zpátky a studuju dál. O přestávce za mnou přišel, vzal mě za ruku a někam mě odvádí. Vidím, jak Karin začíná soptit. Super, další problém na víc.
,,Snad ti od ní jedna přilítne!" Řeknu mu zlomyslně.
,,Od koho, od Karin? Ta si na mě nedovolí. Je ze mě celá mokrá, ale ty ne a to se musí změnit." Řekne s koketním tónem.
,,Nevěříš si trochu?" Začínám být zase vytočená.
,,Proč chceš, abych přišla do toho parku?" Zeptám se podezřele.
,,Půjdeme spolu na rande, potom půjdeme ke mně domů a ty u mě přespíš." Pousměje se rošťácky.
,,Jestli tam chceš čekat, tak se mě asi nedočkáš"
,,Vím, kde bydlíš, takže tě můžu jít hezky přivítat." Usměje se a pomalu se ke mně začne přibližovat, ale já začnu couvat. Když už  nemám kam couvnout, narazím zádama do zdi. Sasuke mi rukou zvedne bradu, přiblíží se k mému uchu a zašeptá.
,,Jednou stejně budeš má." Odtáhl se, chytil mě za ruku a přetáhl si mě přes rameno.
,,Co to děláš?! Pusť mě okamžitě dolů!!!"
,,Jo, jo jasně, až budeme ve třídě." Zasměje se. Když jsme už ve třídě, všichni na nás koukají, jako na milence, který se spolu ze srandy škádlí. Vetší trapas si ani nemůžu přát. Konečně mě dá na zem a když se narovná dám mu velkou facku.
,,Pitomče!" Řeknu s pohledem na zem. Najednou nastalo hrobové ticho. Sasuke na mě kouká trochu s vykulenýma očima, asi nečekal, že to udělám.
,,Co to děláš mému Sasímu, náno!!!" Zakřičí na mě Karin, shodí mě na zem a chytne za vlasy. Měla jsem štěstí, že do třídy přišla učitelka Anko.
,,Karin!! Pusťte slečnu Uzumaki a pojďte se mnou za paní ředitelkou." Karin odešla s učitelkou a já jsem se zvedla ze země, abych šla ke své lavici, ale někdo mě chytne za ruku.
,,Opravdu jsi roztomilá, když jsi drzá." Znovu mám pocit, jako minule, ale tentokrát jsem se neklepala. Zase mi hlavou probíhaly otázky typu ,,proč ja,,? Opravdu už mě začíná štvát a toho znám sotva dva dny. Mám tedy přijít do toho parku nebo ne? Když tam nepřijdu, přijde ke mně domů a mohl by se chovat slušně. Jenže babička si může myslet, že je to můj kluk a to nechci! A když tam přijdu, bude na mě zase něco zkoušet. Obě verze jsou špatné, ale vyberu si radši tu druhou možnost..

Po škole jdu hnedka domů a hned potom jsem šla do toho parku. Bylo skoro půl čtvrté a on nikde.Rozhodnu se jít domů, ale hnedka jak se otočím, vrazím do něj.
,,To se ti po mě tolik stýskalo, že mě  tady objímáš? Mě se totiž stýskalo" usměje se škodolibě.
,,Já tě neobjímám, jen jsem do tebe vrazila. Nic víc, nic míň." Obhajuju se.
,,Jo, jo říkej si co chceš." Řekl a položil mi ruku na hlavu. Co to sakra dělá? Nejsem dítě!
,,Jsi malá" zašklebí se.
,,Co je malý, to je roztomilý."
,,A v posteli dokonalý" On si prostě nedá pokoj! Pořád mě musí škádlit! Opravdu perverzák!
,,Proč si to udělal?" zeptám se konečně na to, na co jsem se chtěla zeptat.
,,Protože se mi chtělo"
,,A co Karin?"
,,Co s ní?" zatváří se otráveně.
,,Copak s ní nechodíš?"
, Nebaví mě mít jenom jednu holku"
,,Víš, že jsi hajzl?"Je mi z něho špatně a on se jenom souhlasně usměje.
,,Nemůžeš mít každou holku na kterou si ukážeš!"
,,Třeba jo" Přitáhne si mě k sobě.
,,Jednou budu mít i tebe, Lištičko."
,,To by ses musel změnit, ale to ty nedokážeš." Jenom se usměju a odtáhnu se od něj. Jenom tam tak stál a koukal na mě soutěživým pohledem.
,,Vsadíme se?" zeptá se sebejistě.
,,Cože?" On se chce vsadit? Zajímalo by mě o co.
,,Vsadíme se o tebe. Když se dokážu změnit nebo se aspoň budu chovat slušně, budeš moje.
„Dobře, ale když se mnou budeš, což se nestane, tak se nesmíš vídat s nikým jiným. Myslím s jinýma holkama." Já to věděla, ale teď to bude mít težké, chlapeček. Nemůže to vyhrát.
,,To nevím jestli zvládnu, ale dohodnuto" Podali jsme si ruce, on si mě zase přitáhl k sobě a dal mi pusu na čelo. Tentokrát jsem to přetrpěla, ale příště mu jedna přiletí.
,,Začíná být tma a je docela zima. Odvedu tě domu, aby tě po cestě nepřepadl nějakej úchyl." To říká ten pravej.
,,Jedinej úchyl seš tu ty"
,,Nebuď chladná nebo tě potrestám"
,,Už mě trestáš tak, že mi lezeš na oči." Nad tou jeho představou se mi zvedl žaludek.
,,A ještě něco, zkusíš něco a dopadneš jak minule, ale hůř" Trochu jsem mu vyhrožovala, ale on to přežije.
,,Začínám tě chtít víc a víc. Jsi jiná, než ostatní holky a to se mi líbí." Cesta ke mně domů trvala čtvrt hodinky.
,,Tak jsem tady a ty už můžeš jít, Čau"
,,Tak tady bydlíš, hmm.... Pěkný" Neříkal, že ví, kde bydlím? Sakra on mě přechytračil, nakonec není zas tak blbej, jak jsem si myslela.
,,Jednou tě zabiju, to si pamatuj!"Odemknu dveře, vejdu dovnitř a zavřu. Kouknu do kukátka, jestli už šel, ale on tam pořád stál a dělal něco na mobilu. Za chvilku mě zavrněl mobil, tak jsem se na něj koukla. SMS od neznámého čísla. Mrknu zpátky do kukátka a on už tam konečně není. Když už odešel, šla jsem si přečíst tu SMS.
SMS: Už teď mi chybíš <3
Jak sakra sehnal moje číslo? Teď to řešit nebudu a půjdu radši spát, abych byla na další den čilá.