Škola andělů a démonů 2

11 kapitola

„Jste můj učitel?"

„Ano,váš bratr mě sem poslal"

„Učitel?"

„Ano"

„A na co a proč mi to nikdo neřekl!"
Lucifer se na mě podíval a vypadal fakt dost naštvaně.
„Vlastně mě se nic neříká"řekl a odešel

„Chováš se jak dítě"zařvala jsem na něj když odcházel.

„Vidím že je tady dost napjatá situace"

„Hm"

„Mohl bych vám pomoc se uvolnit a můžeme začít s tréninkem "

„Fajn,zajdu se převléct a nemusíš mi vykat jsem Isabel"

„Dobře,Isabel"

Když jsem se vrátila tak neměl triko a protahoval se.

„Slyšel jsem že jste mocná a Petr říkal že máte teď trochu potíže s ovládáním "

„Jo to je pravda"

„Fajn "
„Takže se protáhneme"

„Co"

„Nechceš se přece zranit"

„No to ne ale"

„Žádné ale"jen jsem zamručela a začala jsem se podle něj protahovat.Asi po deseti minutách protahování jsme šli konečně něco dělat.

„Teď se chvilku zabojujem,budeš se vyhýbat mým úderum"

„Dobře "Asi hodinu jsme takhle trénovali.

„Tak jo teď chci abys udeřila do tam toho stromu"ukázala na strom který byl asi 20 metrů od nás.

„No tak jo"stoupla jsem si naproti stromu ruce jsem dala před sebe.Skoušela jsem to ale z nějákého důvodu mi to nešlo.

„Co je"

„To jsem si myslel"

„A co"

„Tvoje moc je hodně napojena na tvojí psychiku "
„A je nevispitatelná"

„A co s tím"?

„Pokusíme se to odbourat ale nevím jak moc se mi to povede"

„Fajn"

„Prvně musíš uklidnit tvojí psychiku"

„Dík za radu to mě fakt nenapadlo"

„Ale myslím to vážně musíš se znovu dát do kupy a vyřešit ty věci které tě trápí"

„To není tak lehké"

„Já vím že ne "chvilku bylo ticho.
„Měl jsem dceru Anabel před rokem zemřela,byly jí 2 rok"

„To mě mrzí,co se stalo"

„Autonehoda"
„Řídil jsem"

„Nevím co mám říct"

„Moje přítelkyně Rajli se otáčela k Anabel která brečela a mě zrovna přišla zpráva ,podíval jsem se na ní a sjel jsem do vedlejšího pruhu,narazil jsem do protijedoucího auta"
Anabel na místě zemřela a Rajli potom v nemocnici taky"po tváři mu začali stékat slzy,obejmula jsem ho přišel Lucifer.

„Oběd je na stole"řekl chladně a odešel.

„Jdu se převléct,budeš taky jíst"

„Ne"
„A víš proč jsem ti to řekl“

„Ne“

„Protože jsem pak třičtvrtě roku nemohl používat moc vůbec "
„Je to normální,taky se ti to spraví“

„doufám“šel ke mě a pošeptal mi do ucha„myslím že generál žárlí“a odešel.

Šla jsem se převléct a udělala jsem si makeup.