Škola andělů a démonů 2

58 kapitola

Když nás strhával tak mě obejmul abych se nebouchla.

„Jsi v pořádku"

„Jo a ty"

„Dobrý"otočila jsem se na ty muže.

„Co to má znamenat!"zakřičela jsem.Muži šli ke mě.
„Pokusily jste se zabít královnu"
„Nesemire"

„Omlouvám se veličenstvo nevěděl jsem že jste to vy"
„Co tu dělate"

„A vy"

„Byl nahlášen pokus o útěk"
„Tak jsme přišly zasáhnout “

„O žádný útěk se nejedná“

„Tak co to je"

„Rozhodla jsem se že pustím vězně"

„To nemůžete"

„Ale můžu"
„Jsem královna"

„Ještě neproběhl soud"

„Ani nemusí“
„Rozhodla jsem se"
„Rozsudek vydám zítra"

„To je troufalé"

„Možná ale ne proti zákonům "
„A teď jestli omluvíte odcházíme"šli jsme až k mužům a ti se nám postavili do cesty.

„Nesemire"

„Nechte je jít "
„Počkám si na rozsudek"odešli jsme z vězení.

„Rozsudek?"

„Ano musím ti udělit trest"

„A co to bude“

„To ještě nevím"
„Možná tě nechám vykázat"

„Cože“

„No co mám dělat“

„Isabel to ne“
„To nemůžeš"

„Můžu"

„Prosím"

„Já ještě nevím "
„Ale něco musím udělat "

„Já vím"chvilku bylo ticho

„Zaváhal si"

„Co“

„Když na nás ten muž zaútočil"
„Zaváhal si"

„Ne"

„Lžeš"

„Nene"

„Ale ano"

„Ne“
„Nezaváhal jsem ani na sekundu"
„Nikdy bych nezaváhal “podívala jsem se mu do očí.Zase jsem se v nich začala ztrácet takže jsem odvrátila pohled protože ještě chvilku a jsem si jistá že bych mu vše odpustila.

„Proč si tam přišla"ukázala jsem na prsten

„Svítil rudě "

„Ty ses o mě bála"

„Ne"
„Jen tě potřebuju naživu“

„Ale jo bála ses"

„Ne,hele potřebuju tě ale teď jsem s Nikem “
„Takže jsem ráda že jsi v pořádku ale to je vše“

„Tak proč sis nechala prsten"byla jsem ticho.Zastavili jsme se u budovy školy
„Nelži mi“
„Poznám to"
„Taky jsem rád že jsem venku ale zvládl bych to i sám nepotřebuju tvou pomoc"

„Fajn tak se tam můžeš vrátit"
„Je mi to jedno“
„Čau"odešla jsem do pokoje