Škola andělů a démonů 2

37 kapitola

Šla jsem se projít do zahrad.Zastavila jsem se až u jezírka a hleděla jsem do něj.Ucítila jsem nějákou postavu za mnou.

„Kdo tam je“

„Nick"

„Co chcete"

„Chceš"

„No tak chceš"

„Omlouvám se jestli jsem vás mým chováním něják urazil“

„Ne neurazil,omlouvám se že jsem hrubá"
„Jsem trochu naštvaná"

„Všiml jsem si"
„Smím se ptát proč"

„Ne"

„Dobře"

„Děkuji“

„Za co"

„Zvedl jsi mi náladu"usmál se

„To jsem rád“šel blíž ke mě

„Nechci se s nikým zasnoubit"

„Jo já taky ne"

„Tak proč tu jste"

„Rodina,ty“

„Válka"

„Mám návrh"

„Ano"

„Vezmi si mě"

„Cože"

„Vem si mě"

„Proč bych to měla dělat“

„Stejně musíš nebo ne"

„Proč ty"

„No tak mojí vojáci na tom nejsou špatně“

„A dál"

„Můžeme si navzájem pomoc“

„Jak“

„Nechceš se zasnoubit a já taky ne takže se můžeme zasnoubit jen jako formálně,nemusíme mezi sebou vůbec nic mít“

„Co z toho budeš mít“

„No“

„Co chceš“

„Slyšel jsem že umíš léčit“

„Ne "

„Jen mě to nech vysvětlit“

„Fajn“

„Já mám kamarádku“

„Kamarádku"

„Ano od mala je vážně nemocná"

„Chceš abych jí vyléčila“

„Ano“
„Prosím "

„Ne"řekl Lucifer který tam přišel.

„Isabel prosím“

„Bel ne"

„Promyslím to"

„Děkuji"Nick odešel.

„Belo zbláznila si se"chtěla jsem odejít ale Lucifer mě chytl za paži.

„Pusť mě"

„Bel odpřísáhni mi že to neuděláš“

„A co“

„Že nikoho nebudeš léčit“

„To není tvoje věc“

„To teda je"

„Budu dělat co budu muset"

„Ale todle nemusíš"

„A co mám teda dělat"bylo ticho
„No tak vidíš“
„A teď mě pusť "Lucifer mě pustil.Odešla jsem.Šla jsem zpátky za hosty.A okolo jedenácté večer jsem šla spát.