Škola andělů a démonů 2

93 kapitola

„Ahoj"řekla jsem opatrně

„Co to je"

„Zapalovač"
„To by jsi mohl vědět "zkusila jsem odlehčit situaci.

„Proč máš zapalovač"

„Hrabal ses mi ve věcech"

„Odpověz mi"

„Kouřím"todle moc nezabralo.Stoupl si ze židle a šel ke mě.

„Ty nekouříš"

„Jak to můžeš vědět"

„Na to tě znám až moc dobře"
„Nesnášíš kouření "to byla pravda
„Takže řekneš mi teda proč máš zapalovac"

„Co ti je po tom"pokusila jsem se mu zapalovač vzít z ruky ale nepovedlo se mi to.Byl naprosto klidný a to mě znervozňovalo.

„Belo řekni mi proč máš u sebe zapalovač"

„Já nevím jen tak"

„Přestaň mi lhát "
„Poznám když mi lžeš"kdyby chtěl tak by se mi mohl dostat do hlavy a zjístit si to.
Zůstala jsem ticho.
„Takže mi to řekni "nevěděla jsem co říct.Nebyla jsem to schopná vysvětlit.Nevěděla jsem jak to říct.
„Můžeš mi říct cokoliv"byl nejbližší člověk kterého jsem měla.Věřila jsem mu, milovala jsem ho ale o tomhle se mi opravdu nechtělo mluvit.

„Já"začala jsem
„Ja"

„Co"
„Isabelo"

„Pálím se jasný"vyhrála jsem ze sebe.Do očí mi vhrkli slzy.

„Cože "
„Ty se pálís"bylo to strašné slyšet.Po tváři mi začali stékat slzy.
„Proč?"

„Pomáha to "

„Jak?"

„Ulevuje to od bolesti a všeho"už jsem brečela.Dívala jsem se na něj.Jeho tvář byla bez známku emoce . Nevím jestli byl naštvaný,smutný nebo jen v šoku.Obejmul mě.Přitiskl mě k sobě.Trochu se mi ulevilo.

„Jak to že jsem si toho nevšiml"

„Není to vidět"

„Jak dlouho"

„Pár měsíců "

„Proč jsem neviděl že se trápíš"

„Není to tvoje chyby"
„Je mi to líto "

„Přestaneš teď hned "

„Není to tak jednoduché "

„Já vím"
„Pomůžu ti"

„Jak"

„Uvidíš jen mi musíš říct když se budeš cítit že to chceš udělat "
„A zapalovač si vezmu"

„Dobře "

„Dobře "dál mi pusu do vlasů a pak řekl„všechno bude zase v pořádku".