26 kapitola

540 22 1
                                    

Když jsme přišli do pokoje tak na posteli ležela starší paní.

„Synku kdo to je“?

„Todle je léčitelka mami,vyléčí tě“

„Opravdu“

„Ano "sedla jsem si k ní na postel.

„Děkuji děvče"pousmála jsem se.Někdo z jeho lidí mi donesli tu knihu.Jen co jsem se jí dotkla tak jsem cítila strašnou moc, otevřela jsem jí a nalistovala jsem stranu o léčení .

„No tak dělej“

„Jo“

„Běží ti čas“

„Já vím jasný“dotkla jsem se knihy.

Cítila jsem takovou moc nedalo se to ani popsat

Hoppla! Dieses Bild entspricht nicht unseren inhaltlichen Richtlinien. Um mit dem Veröffentlichen fortfahren zu können, entferne es bitte oder lade ein anderes Bild hoch.

Cítila jsem takovou moc nedalo se to ani popsat.Pak jsem se dotkla i té ženy hlavy.Začala jsem mluvit zvláštním jazykem.Moje moc začala automaticky její nemoc vztřebávat do mě.

Když jsem v sobě už měla moc moci tak jsem jí potřebovala dostat pryč,své ruce jsem namířila do vzduchu a pak došlo k výbuchu

Hoppla! Dieses Bild entspricht nicht unseren inhaltlichen Richtlinien. Um mit dem Veröffentlichen fortfahren zu können, entferne es bitte oder lade ein anderes Bild hoch.

Když jsem v sobě už měla moc moci tak jsem jí potřebovala dostat pryč,své ruce jsem namířila do vzduchu a pak došlo k výbuchu.

Když jsem v sobě už měla moc moci tak jsem jí potřebovala dostat pryč,své ruce jsem namířila do vzduchu a pak došlo k výbuchu

Hoppla! Dieses Bild entspricht nicht unseren inhaltlichen Richtlinien. Um mit dem Veröffentlichen fortfahren zu können, entferne es bitte oder lade ein anderes Bild hoch.

Pak bylo černo, nevím co se stalo ale probudila jsem se v posteli.Vstala jsem a trošku jsem se zamotala ale ustála jsem to,vešla jsem do pokoje kde jsem slyšela hlasy když jsem tam vešla tak tam byli všichni.

„Belo “přišel ke mě Theo a obejmul mě„měl jsem o tebe strašný strach “.
„Jsem v pohodě "pošeptala jsem mu v objetí.

„Vyšlo to"řekla jsem to už na hlas.

„Ano"přišel ke mě Ogron a dál mi lahvičku.
„Rád jsem s váma spolupracoval"
Pak mi ale něco došlo.

„Jak dlouho jsem byla mimo“

„Šets hodin"řekla Azura.

„Doprdele"
„Musíme a to hned"Theo pokívl hlavou a všichni jsme odešli,cestu jsme zvládli asi za půl hodiny.Když jsme přišli do obýváku tak Lucifer ležel na gauči,jeho žíly byli na celé ruce černé a postupovalo to do obličeje.Přiběhla jsem k němu a sedla jsem si vedle mě.

„Kde jste doprdele byli"zařval Aron.

„Vyvinula se menší komplikace"odpověděl Theo.

„Máte to "zeptal se Nikolas

„Jo"řekla Azura a dala mi to.

„Ahoj“

„Ahoj"odpověděl mi hodně slabě Lucifer .
„Bál jsem se“

„Proč"?

„Že se mi nevratíš“

„Jsem tady a mám lék"nalila jsem tu tekutinu Luciferovi do všichni zůatali ticho a čekali co se bude dít.Nic se nedělo.

„Proč se nic neděje"

„Přišli jsme pozdě"řekl Theo a sedl si do křesla

„Ne to není možný"řekla Azura.

„Musí to zabrat "

„Neoklamal nás"

„Ne Valtore sám jsem ho vzal je to ono“
Lucifer si sedl.

„Hej co to děláš“

„Musím vám něco říct"

„Teď ne“

„Ale jo "Lucifer chtěl začít mluvit ale než to stihl tak se zašklebil bolesti protože se mu to dostalo do oči.

„Udělejte někdo něco"!zakřičela jsem a začala brečet.
„No tak“!

„Bel“

“Ne"

„Belo "!

„Ano"

„Miluju tě ano na to nezapomeň"

„Ne“

„Bel prosím “

„Ne,ne “!
„Udělej te někdo něco“Lucifer si zase lehl.

„Ne Prosím"dal mi ruku na tvař a pak zavřel oči.

„Nenene"!
„Prosím“
„Neopouštej mě“
„Prosím “

„Belo on je,je mrtvý"řekl Theo

„Ne,ne“dala jsem mu hlavu na hrudník .
„Prosím“


Škola andělů a démonů 2 Wo Geschichten leben. Entdecke jetzt