Never say never - One direction fan fiction (Louis Tomlinson)

3.1K 56 1
                                    

Ahoj :) Předem se omlouvám za chyby, jelikož je to moje první povídka tak není nic moc a doufám, že semnou budete mít trpělivost. :) Časem to bude lepší. Budu se snažit zlepšovat a zlepšovat! ;) Doufám, že se vám má povídka 'Never say never' bude líbit a budu vděčná za každej komentík a "hvězdičku" :)) Přeji krásné počtení. :) PS:  V polovině je část 13+ :D *Kate 

'Never say never' ano,takhle končí poslední kapitola knížky. Zaklapnu jí a vrátím zpět na své místo do knihovny. Než stačím dosednout zpět na postel,uslyším jak někdo troubí dole pod oknem. Rozběhnu se k oknu a uvidím jak pod ním stojí opřený o motorku můj přítel. Usměji se, vezmu helmu a běžím rychle dolů za ním. Vyběhnu ze dveří a vidím jak se na mě Will usmívá a řekne „Ahoj tak pojď,mám pro tebe překvapení.“ Nasednu na motorku za něj a jen odpovím „Ahoj,už se nemůžu dočkat!“ Nasadím si svojí helmu kouknu do zrcátka na Willa a jen kývnu hlavou jako souhlas odjezdu. Will nastartuje motorku a můžeme vyrazit. Když jedeme po polní cestě, dojde mi že jsem tu ještě nikdy nebyla. V dálce zahlédnu malý vodopád,který stéká do malého jezírka. Když dojedeme až k němu slezu z motorky a povím „To je nádhera!“ Will odpoví jen „Ano to je“ Usměje se a než se naději popadne mě do náručí a běží semnou přímo do jezírka i s helmou na hlavě. „Wille,ty jsi fakt pako! Okamžitě mě pusť!“ Křičím,kopu, ale v ničem mi to nepomůže... Hodí mě do vody a poví „Jo jsem,ale jenom tvoje!“ Usměje se a vyplázne na mě jazyk. Celý den si spolu náramně užijeme. Koupeme se,blbneme,ležíme na dece a posloucháme zpěv ptáků kolem nás. Ano,bylo nám úžasně! Když mě navečer Will přiveze domů,už na mě čeká brácha s tím,že jdeme na rodinnou večeři a že Will má jít s námi. Will pouze odpoví že ne,že není vhodně oblečený a že nehodlá překážet. V tom vyleze ze dveří mamka s tím,že překážet nebude a že mu půjčí Michalovo sako,které mu určitě bude. Nic jiného Willovi nezbylo než jít a převléknout se. Nejdřív jsem se šla osprchovat a pak namalovat... V tom se otevřeli dveře do mého pokoje a v nich stál Will v kvádru. Jelikož jsem se líčila jen ve spodním prádle rychle za sebou zavřel dveře. Usmál se a šel pomalu ke mně. Koukali jsme na sebe přes zrcadlo a oba se na sebe usmívali. Will mě obejmul zezadu a dal mi pusu na rameno. Usmála jsem se a sklopila hlavu k němu. Objal mě ještě pevněji než před tím. „Pusť mě musím se jít oblíct!“ „Ne nepustím! Krásně voníš!“ Usmála jsem se a vykroutila jsem se vší silou z jeho objetí. Vyndala jsem si šaty ze skříně a začala jsem si navlékat silonky. Will seděl na posteli a pozorně koukal jak si silonky ntahuji. Vstal a šel ke mně. Já držela v ruce šaty že si je obleču,ty však během chvilky byli hozený přes židly u psacího stolu. „V kolik máme být v té restauraci?“ Zeptal se. „V půl deváte.Proč?“ „To máme ještě hodinu čas...Toho se dá ještě hodně stihnout!“ A šibalsky se na mě usmál. Položil mě na postel a začal líbat. Začala jsem mu svlékat sako,rozepínat košili a pásek od kalhot. Svléknul ze mě silonky,hbitým pohybem mi rozepnul podprsenku a na mě zbyly jen kalhotky. „Hups!“ Řekl když dosáhl rozepnuté podprsenky. Já se jen usmála a začala ho líbat. Sedla jsem si obkročmo na jeho stehna a začala ho líbat na krku. Od krku rovnou směrem k lemu jeho boxerek. Zastavila jsem sea pomalu jsem mu přejela po bouli,která mu vzrušením začala narůstat. Věděla jsem, že ho tím trápím a to mě právě hrozně bavilo! Viděla jsem, že se mu to líbí a čeká na to až mu stáhnu boxerky,ale mě bavilo ho mučit. Will to však nevydržel vzal mě za boky,převalil si mě pod sebe,svléknul poslední kus mého oblečení a pomalu do mě vnikl. Už jen ten pocit,že ho cítím v sobě ve mně vyvolal vlnu vzrušení! Pomalými,táhlými pohyby jsme se pohupovali nahoru a dolu. Cítila jsem jak se ve mně začíná vařit krev. Vyhoupla jsem se nad Willa a začala udávat tempo já. Začala jsem ho líbat na jeho vypracovaném těle. Chyběla už jen chvilka a oba jsme dosáhli toho nejkrásnějšího pocitu. Will se přetočil nade mě,usmál se a řekl „Byla jsi skvělá!“ A lípnul mi sladkou pusu na čelo. „No ty jsi taky nebyl špatnej“ „Cože?!“ Řekl udiveným,podrážděným a trošku i zklamaným hlasem. Já se jen usmála a lípla jsem mu letmou pusu na tvář. „Neboj se,byl jsi úžasnej!“ Řekla jsem mu a on mi jakoby za poděkování vlepil láskyplnou hubičku. „Tak šup,musíme se oblíknout za deset minut vyrážíme!“ Řekla jsem mu,vstala jsem z postele a začala se oblíkat do věcí,které byly poházené všude po pokoji. Will se zvednul a šel se oblékat taky. Celý večer byl dokonalý a Will dokonce mohl u nás i přespat. Druhý den ode mě Will odjel až okolo sedmé večer. Rozloučili jsme se a já se vrátila zpět do domu. Když jsem přišla a viděla jak mamka brečí. Přišla jsem k ní a zeptala se co se stalo. Dozvěděla jsem se že se za měsíc stěhujeme do Anglie. Přesněji do Doncasteru. Jelikož tam mého tátu přesunuli kvůli práci. Jasně chápu to povýšili ho,ale to se kvůli tomu musíme hned stěhovat?! To ne! Nikam nepojedu! Mám tu Willa a spoustu přátel jak já,brácha tak máma s tátou. A hlavně bráška hraje za místní tým fotbal. Jsem zvědavá jak se s tím vypořádá on,když tým drží jen díky němu! Sbalila jsem se a rozhodla,že to půjdu osobně říct Willovi. Vyletěla jsem s brekem z domu a namířila si to přímo k Willovi. Jelikož bydlel jen ob tři ulice byla jsem tam celkem rychle jak jsem utíkala. Vydechla jsem před dveřma a zaťukala. Nikdo neotvíral. Koukla jsem se do okna Willova pokoje a uviděla malé světlo. Vzala jsem za kliku a otevřela dveře. Pozdravila jsem,ale nikdo mi neodpověděl. Nebyl nikdo doma kromě Willa ve svém pokoji. Šla jsem po schodech nahoru do Willova pokoje. V tom jsem se u posledního schodu zastavila. Uslyšela jsem něco jako vzdychání. Pomalu jsem se blížila ke dveřím,které byli pootevřené. Pomalu jsem je otevřela. V tom jsem viděla jak Will leží na nějaké holce! Uplně nahý a on v ní! V tom se Will přetočil od ní a já uviděla její tvář. Když jsem uviděla co je to za holku,myslela jsem že to semnou už vážně sekne!

Never say never - One direction fan fiction (Louis Tomlinson)Where stories live. Discover now