Never say never - One direction fan fiction (Louis Tomlinson)

Part - 6

Ahoj! :) Omlouvám se, že dávám další část trošku dýl, ale není mi nejlíp takže ležím a spím :D Nebojte se teď budu přidávat častěji ;) Jsem ráda za každé vaše přečtení ;) Doufám, že se vám můj příběh líbí a rádi ho čtete :) No nic, přeji vám krásné počtení a budu vám vděčná za každé přečtení, 'hvězdičku' a komentík ;)) Mám vás ráda! :)) Mějte se hezky vaše *Kate

PS: Předem se omlouvám za chyby ;)

Ráno jsem se vzbudila v půl devátý, jelikož mě vzbudil křik kluků ze zdola. Jen co jsem otevřela oči a omráčilo mě denní světlo píchlo mi v hlavě, že jsem musela oči znovu zavřít. 'Páni Kate ty jsi včera musela vypadat a dneska budeš mít pěknou kocovinu!' řekla jsem si sama pro sebe. V tu chvíli mi docvaklo, že jsi pamatuji jen něco. Pamatuji si tancováni s holkama, pak setkání s Jackem, to jak ležím na Harrym a strašně se smějeme, pak přišel Louis a já spadla na zem. Louis mě zvedal a byl naštvaný. Když mě nesl nahoru tak vím přesně do slova a do písmene co na něj křičela ta jeho dokonalá Eleanor. Dál mám okno. Nevím jak jsem se dostala do postele ani jak Louis odešel. Nevím nic. Zvedla jsem se z postele a zaúpěla bolestí mé hlavy. 'Aaaauuuu!' zařvala jsem. Sebrala jsem se a šla do koupelny. Tam mi došlo, že celou dobu jsem jen v kalhotkách a podprsence. No doufám že mě takhle neviděli kluci! Koukla jsem na sebe do zrcadla a lekla se sama sebe. Měla jsem opuichlé oči od pláče, ikdyž nevím že bych brečela. Všude po obličeji rozmazanou řasenku a byla jsem uplně bílá. Vlezla jsem do sprchy a zkoušela si ještě na něco vzpomenout...ale marně. Když jsem vylezla vyčistila jsem si zuby,učesala vlasy, ale protože mi nebylo opravdu dobře tak jsem si je nechala volně padat na ramena. S oblékáním jsem se taky nepárala, jelikož jsem zjistila, že jakmile se jen malinko ohnu zvedá se mi žaludek, vzala jsem si jen spodní prádlo a delší černý svetr. Počítala jsem totiž s tím, že celý den proležím. Vydala jsem se dolů do kuchyně za klukama. V tom jsem uslyšela kluky jak se baví o mě...kolik a čeho jsem v sobě měla a hlavně co jsem dělala...ptal se samozdřejmně Louis...pořád dokola. Jenomže než mu stačili kluci odpovědět slyšela jsem Eleanor jak říká „Prosím tě diť je to jedno co dělala ne?! Je dospělá takže ikdyby se tam vyspala s pěti klukama najednou tobě to může být uplně jedno!“ „Ne to mi teda jedno nebude...a není!“ křikl na ní naštvaný Louis. „To bylo hnusný Eleanor co jsi řekla! Kate taková není!“ řekl Niall.

„Ehmm...dobré ráno...taky bych ráda věděla co se dělo mám totální okno“ Vešla jsem do kuchyně. Všichni se na mě otočili dokonce i Harry, který seděl na sedačce s mokrým hadrem na hlavě. „Dobré ráno“ Křikli na mě sborově, až na jednu osobu a to Eleanor. „Páni si bílá jak zeď!“ ozval se znovu Niall. Uvědomila jsem si, že mé 'bělosti' přidává černý svetr. „Jak ti je?“ Staral se Liam společně s Dan a Perrie. Ti na rozdíl ode mě vypadali i po tom všem dobře. „Noo...hrozně“ Přiznala jsem se. "Vypadá to, že ti je stejně jako mě, takže budeme vylehávat opici spolu“ Řekl Harry i s tím jeho úsměvem. „No to asi budeme“ odpověděla jsem mu. „Pojď si sednout a zkus se najíst“ Řekl s úsměvem Niall a poklepal na místo vedle sebe jako náznak toho, že si mám sednou vedle něj. Když jsem si sedla naproti mně seděl Louis. Poprvé za dnešní ráno jsem se na něj koukla a v tom mi všechno došlo. Díval se na mě s ublíženou tváří, v které byla lítost,vztek,strach,smutek a hlavně nechápavost. Díky tomuhle výrazu jsem si vzpomněla na všechno co se stalo po příchodu Louise do obýváku. Šel mě odnést do postele a zatím co na něj volala ta jeho, jsem na něj začala být hnusná a pak jsme se pohádali jestli se tomu tak dá říct. Uvědomila jsem si co všechno jsem mu řekla, ale v opilosti se říká pravda a já mu jí řekla. Řekla jsem mu to co si myslím. Už vím taky proč jsem měla opuchlé oči od pláče a všude řasenku, protože po jeho odchodu jsem brečela. „Kate?“ ozval se vedle mě Niall a tím mě dostal zpět do reality. „Ano?“ „Tady jsem ti nechal jeden toast“ „Děkuju to je od tebe milý“ řekla jsem mu a dala pusu na tvář. „Ehmm..“ Odkašlal si Louis. „Dozvím se konečně od někoho co se včera všechno stalo?! Protože když jsem přišel do obýváku tak Kate ležela na Harrym!“ Řekl Louis naštvaně. Všichni jsme se na sebe koukli a já s Harry a pak i Liam s Niallem jsme se začali smát ikdyž mě to moc přes tu bolest v hlavě nešlo. „Můžete mi laskavě říct co je k smíchu?!“ ozval se znova Louis. „Jestli tě to tak zajímá Loui tak...“ začal Liam „Jo zajímá!“ křikl na něj hned Louis. „Kate se bavila s náma a s holkama. Pak tancovala i s nějakýma klukama noo...pak jsme jeli domů a celou cestu jsme se smáli a plácali kraviny. Harry se dobelhal na gauč a já s Niallem jsme dovedli ke gauči Kate a pustili jí s tím, že jsme si mysleli, že se dokáže aspoň posadit, ale nedokázala a spadla na Harryho...“ „Jo a přitom jsem málem přišel o možnost mít vůbec někdy děti, jelikož má Kate hodně tvrdý koleno!“ Vložil se do toho se smíchem Harry a já cítila jak rudnu, protože tohle je jedna z částí co si nepamatuju. „No a my s Niallem jsme jim šli pro vodu a když jsme se vrátili už jsi tam byl i ty.“ Dokončil Liam vyprávění. „No já jsem mluvil na Louise a nějak jsem se pootočil až Kate ze mě spadla pod stůl“ dořekl Harry a koukl se ke stolku kde jsem před několika hodinami ležela. „Ehmm...Kate?“ řekl Harry směrem ke mně. „Anoo?“ „Kdo je Jack?“ Zvedal ze země malý papírek. „Proč?“ Odpověděla jsem mu. „Tohle patří asi tobě“ a v ruce držel lísteček se jménem a číslem. Sakra! To je jeho číslo. Ale kde se to tu vzalo? To já mu dávala mé číslo do jeho mobilu tak jak mi mohl dát lístek s jeho aniž bych o tom věděla? No to je jedno... Harry mi přinesl lístek. Rychle jsem ho schovala do kapsy u svetru. „Kdo-je-k-čertu-nějakej-Jack?!“ Křičel na nás Louis. „Že by kluk Tommo?“ řekl s uchechtnutím Liam. „Nekecej fakt?! Tak blbej zas nejsem Liame!“ „To je jeden kluk co skoro půlku večera proseděl s Kate u baru“ Vložil se do toho s uchechnutím Niall. „A taky spolu několikrát tancovali a pak si vyměnili čísla no...“ řekl s úsměvem Liam. Já jen sledovala jak se Louisovi zatínají zuby a napínají všechny svaly v těle. „Diť se znali sotva jeden večer! A hned si vyměnili čísla?!“ Křilk Louis. „To je ale normální Tommo!“ Vložil se do toho i Zayn. "Ehmm...jestli dovolíte...tak Jack je můj kamarád z dětství. Neviděli jsme se přes čtyři roky a včera jsme se tam potkali." „Ježiš tak jí nech bejt! Je to její věc!“ Řekla mu paní chytrá Eleanor s nakvašeným hlasem, ale zároveň s vítězným úsměvem na tváři. Louis se jenom na mě naštvaně koukl a zabořil oči do misky před sebou. „No a jak jste se měli vy?“ Zeptal se Louise Zayn. V tom jsem zpozornila i já. „My?!....no my...“ Nemohl se Louis vymáčknout. „D-o-k-o-n-a-l-e!“ křikla Eleanor štěstím. „Takže byla žhavá noc joo?“ Křikl na zrudlého Louise Harry. „To si piš že byla! Jedna z nejžhavějších!“ Znovu se ozvala Eleanor. „Musíš to všem vykládat?!“ Okřikl jí Lou. „No a co?! Je to normální nemáme se za co stydět...teda ty lásko s tím tvým...ehm...určitě ne!“ řekla a koukla se směrem k Louisovýmu rozkroku. Tohle na mě bylo ale vážně moc, až se mi opravdu zvednul žaludek. „Promiňte...ale není mi zrovna dvakrát nej...“ Nestačila jsem to doříct a už jsem běžela směr záchod. Celá bez síly jsem si sedla na zem a opřela se o vanu. Někdo zaklepal na dveře. „Kate můžu?“ Slyšela jsem jak za dveřmi stojí Daniel. „Nechci abys mě takhle viděla“ V tom ale Dan otevřela dveře a přišla ke mně. „Prosím tě. Víš kolikrát už jsem holkám držela vlasy? A kolikrát oni mě? Jsme přece kamarádky ne?“ řekla s úsměvem a pohladila mě po zádech. „Jak ti je?“ zeptala se po chvíli ticha. „Už líp...děkuju Dany...“ usmála jsem se na ní. „To nestojí za řeč“ a úsměv mi oplatila. „Dan?“ „Ano?“ „Prosím tě mohla bys...“ v tom už jsem se znovu skláněla nad záchodovou mísou. Daniel to pochopila. Stála zamnou a přidržovala mi vlasy. „To bude dobrý jdi si lehnou a vyspi se z toho a bude ti dobře uvidíš“ řekla mi, když mi pomohla vstát ze země. Obě jsme vylezly z koupelny a šly do obýváku za ostatníma. „Panebože! Kate...vypadáš příšerně jdi se prospat“ řekl najednou Louis, když mě zahlédl. „Půjdu neboj jen si vezmu vodu“ odpověděla jsem mu. Když jsem si to mířila ke schodům slyšela jsem Eleanor jak říká „Nic kratšího nemáš?! Neznáš slovo kalhoty?!“ Zastavila jsem se, vrátila zpět ke dveřím a koukla na všechny s vykulenýma očima. Očekávali jak budu reagovat. Já se jen usmála a řekla „Víš Eleanor...slovo kalhoty znám...ale jak je vidět ty asi ne jinak by sis s nima určitě zakryla ty tvoje kostnatý kolena a celkově nimi trochu zamaskovala tvoje nohy které ti jdou do O!“ dořekla jsem svůj proslov a sledovala reakci kluků. Ti jen s holkama koukali s otevřenou pusou, ale Harry to nevydržel a vyprskl smíchy. „Ta tě utřela!“ křikl na Eleanor, která mě propalovala nenávistným pohledem. „Louisi tak řekni něco!“ žadonila o pomoc. „Víš El...ona si to může dovolit tady takhle chodit...nemá se za co stydět“ řekl Lou a tentokrát spadla pusa mě až na zem. On se mě zastal?! Před jeho holkou?! Absolutně jsem nechápala. Ostatní jen zadržovali smích a Niall s Harrym řekli „Přesně tak!“ Já se jen vítězně usmála a pohledem Louisovi poděkovala. Ten se jen usmál. Za to Eleanor byla na prášky. A to doslova. Čekala jsem jen, až jí začne z pusy stékat pěna a z nosu jí půjde pára. Byla jak rozzuřený býk. Už jsem se hodlala otočit a odejít pryč, ale někdo na mě zavolal a ten někdo byl Liam. „Kate? Včera jak si řekla Louisovi to s tím redbullem...smích...to bylo vážně dobrý“ řekl a všichni se začali smát. „Redbullem?“ vykuleně jsem na něj koukala. „Ale néé! Ty si to nepamatuješ?!“ řekl nevěřícně Niall. „Ne...nepamatuju“ „Prostě...“ začal Louis. „Vzal jsem tě do náručí, že tě odnesu do postele...a ty si mi řekla...(sám se tomu začal smát i s ostatníma)...že je to dobrý, že si dáš redbull a odletíš do postýlky sama“ V tom jsem se smála i já s holkama a Zaynem, kteří o tom nevěděli. Jediná Eleanor se nesmála. „Noo...asi jsem měla vážně dost“ přiznala jsem. „Jo to měla...“ řekl Louis a měl zpátky ten samí výraz jako před tím. „Tak já si jdu lehnout a vyspat se z tý kocoviny...mějte se“ Když už jsem byla u schodů Harry na mě zavolal „A nechceš pomoct vyléčit? Znám pár triků“ šibalsky se na mě usmíval. Já se jen s úsměvem otočila a koukla se přímo Harrymu do očí. „Jsi hodnej Haroldku...,ale myslím, že se vyléčím sama i bez tvé boule v kalhotech“ dořekla jsem a poslala mu vzdušnou pusu. Všichni se začali smát nanovo i s Harrym, který to bral ze srandy. Jen Louis ho propaloval vražedným pohledem. Nechápu ho. Dělá jakoby měl o mě největší starost a pak se s náma nejde ani kvůli ní bavit...vyspí se spolu...my se pohádáme a vyspí se s ní zase? A ráno dělá jak ho to všechno mrzí. Kouká na mě naštvaně a ublíženě. Jako bych mohla za vše já a on nic. Ani neví jak mi ta jeho...ehm...pije krev. A pak ke všemu mu vadí, že jsem se bavila s  kamarádem...koukal na mě jak kdybych mu vrazila kudlu do zad. A dělal jak hrozně mu to vadí. Fakt ho nehápu. Ma Eleanor je šťastnej, ale pořád má něco semnou a já nevím co. Už tak mi dost zamotal hlavu a musím na něj myslet den co noc. Skvělý...to se ti vážně povedlo TOMLINSONE! Vešla jsem do pokoje a šla jsi lehnout. Chvilku jsem jen tak seděla opřená o zeď a sledovala jak vlny narážejí do skal a jak se voda třpytí pod slunečními paprsky. Přemýšlela jsem hlavně o Louisovi co to má všechno znamenat. Jen jsem si vzpomněla na jeho jméno a začaly z očí hrnout slzy. Po chvíli jsem se svezla dolů po zdi a hlava mi dopadla na měkké polštáře. Zavřela jsem oči a během vteřiny usnula. Vzbudilo mě až lehké klepání na dveře. Podzvedla jsem se na loktech, abych viděla kdo klepe. Aniž bych řekla dále, dveře se otevřely a v nich jsem uviděla střapatou hlavu.