Never say never - One direction fan fiction (Louis Tomlinson)

Part - 12

Ahoj! :)) Tak vám přidávám slíbený díl :) Děkuji moc za vaše komenty strašně si jich vážím! :) Jsem ráda za každý vás koment, přečtení a hvězdičku :3 Budu moct ráda, když budete číst dál :) Doufám, že se vám můj příběh líbí a čtete ho rádi :) No tak vám přeji krásné počtení a brzy se setkáme u dalšího dílu, který by měl být bud zítra a nebo v pondělí podle toho jak to budu stíhat ;) Mějte se vaše *Kate :))

PS: Předem se omlouvám za chyby ;))

Stál tam Niall. „Ehh...Kate..umm...přinesl jsem ti jen kabelku, kterou sis zapomněla dole“ Usmál se na mě uplně zrudlý Niall. No došlo mi to až pak, že mám na sobě tu košilku. „Děkuji moc Nialle a prosím tě nečervenej se tak nejsem před tebou přeci nahá“ Dloubla jsem do něj. On se jen usmál. „Promiň“ „Prosím tě je to roztomilý nemusíš se za nic omlouvat“ Rozcuchala jsem mu vlasy. „No tak já jdu spát dobrou Kate a sladký sny“ Obejmul mě. „Tobě taky Nialle“ Usmál se na mě a zmizel za dveřmi svého pokoje. Zabouchla jsem za sebou dveře a šla si lehnout do postele. No jenomže mi to tak trošku nevyšlo. Než jsem stačila pořádně dosednou na postel někdo opět stál za mými dveřmi a ťukal jak zběsilý. Awwrrr copak tady člověk nemůže jít v klidu ani spát? O.o Doplížila jsem se znovu ke dveřím, otevřela jsem je a udiveně koukala na osobu předemnou. Za dveřmi stál sám pan nabručený Louis jen v boxerkách. Sjela jsem ho od hlavy až k patě a jen na sucho polkla. „Louisi co tu...“ Nestačila jsem to ani doříct. Louis mě strčil do pokoje, zavřel dveře a rázem je zamkl. Ani jsem se nenadála a byla jsem přitisklá na dveřích Louisovým tělem. „Louí co to děl...“ Nenechal mě to doříct a hned mi skočil do řeči. „Co to mělo být?!“ „Co myslíš?“ „Co? To s tím klukem!“ Bylo na něm vidět, že ho to vážně štve. „Myslíš Jacka?“ „Jo“ „Noo a co s ním?“ „Co?! To jak se na tebe koukal! To jak se na tebe lepil a šahal! To jak si se na něj usmívala...“ Koukal se mi přímo do očí a já tam viděla smutek, žárlivost a vášeň? „Louisi je to můj kamarád z dětství. Usmívala jsem se na něj jako na každého jiného a on na mě koukal uplně normálně. A navíc nevím proč žárlíš...nemáš důvod“ „Mám důvod!“ Joo...líbilo se mi, když byl naštvaný a žárlil...dělalo ho to hrozně sexy. „A jaký?“ „Jaký?! Podívej se na tebe jak si nádherná! Každý tě chce, každý po tobě kouká, otáčí se za tebou každý druhý! A já jsem poznal jak na tebe koukal...zamilovaně“ Božee to je ťuňťááá :3 „Louí...To není pravda“ „Je...a navíc s ním by jsi mohla být na veřejnosti, doma prostě všude“ Sklopil zrak dolů. „Louí...“ Vzala jsem mu hlavu do dlaní a zvedla k té mé. „Může mě chtít sto kluků, ale já budu chtít a milovat jen jednoho...“ „Mě?“ Jen jsem se musela usmát jak čekal na odpověď s tím šťěněčím pohledem. „Ne! Edwarda Cullena“ Uchechtla jsem se. „Cože?!“ Vykřikl a vykulil na mě ty jeho modré kukuče. „Jasně, že tebe ty moje žárlivko“ Usmál se na mě a políbil. Začal mě hladit všude po těle a vášnivěji líbat. Najednou ode mě odstoupil. Sjel mě pohledem od hlavy až k patě. „Co je?“ Zeptala jsem se ho. „Nic...jen se dívám jak jsi překrásná v té košilce co jsem vybral“ „Děkuji taky si jí vybíral ty“ Lou se jen usmál a přilepil se mi znovu na rty. Vzal mě do náručí a odnesl do postele. Lehl si vedle mě a oba nás přikryl peřinou. Leželi jsme vedle sebe, líbali se a různě se tulili. Hladili jsme se všude po těle a bylo nám krásně. „Kate?“ „Ano?“ „Nikdy o tebe nechci přijít. Miluju tě jako nikoho. Kdybych o tebe přišel, nevím co bych dělal. Ztratit tebe je jako ztratit půlku sebe...Nedokážu si bez tebe představit ani minutu...“ „Louí...nepříjdeš o mě. Strašně tě miluju“ „Když jsem dnes viděl jak na tebe Jack koukal a dotýkal se tě...myslel jsem, že mu dám přes držku! Nejvíc mě štvalo, že tě s ním můžou vidět a mě ne...já s tebou chtěl strávit celý večer...kdyby bylo po mém nikdy bych se od tebe neodpojil“ „Louí nemusíš žárlit, věř mi“ Políbila jsem ho a on se usmál. „A-a c-co Eleanor?“ Prolomila jsem ticho mezi námi. Musela jsem se ho na to zeptat. Sice semnou tráví čas...říká jak mě miluje, žárlí, ale nechodí semnou...jí to říká taky a chodí s ní... „Co s ní?“ „No tak já nevím...mě tu říkáš tyhle krásný věci a přitom chodíš s ní“ Povzdechl si. „Kate...já miluji jen a jen tebe! K Eleanor už nic necítím. Jakmile to půjde rozejdu se s ní. Slibuju, že to bude co nejdřív a budu s tebou“ Pohladil mě po tváři a lípnul něžný polibek. „Dobře, ale nechci tě do ničeho nutit...rozhodni se podle toho co cítíš...já tě miluji což víš...takže záleží jen a jen na tom co chceš ty“ Položila jsem si hlavu na jeho hruď a poslouchala tlukot jeho srdce. „Kate já chci jen jedno a to TEBE. A do ničeho mě nenutíš. To co k tobě cítím se nezmění. Tohle je moje rozhodnutí ty blázínku můj. Moje city k tobě jsou to nejlepší co mě mohlo potkat...TY jsi to nejlepší co mě mohlo potkat. A už na to nemysli...vyřešíme to jindy, teď už spi lásko“ „Dobře dobrouu ty můj BooBeare“ „Dobrou, miluji tě“ Naposledy mě políbil, silněji objal a spokojeně jsme oba usli v náručí toho druhého.

Ráno jsem vstala a Louis ještě spal. Šla jsem udělat ranní hygienu a obléct se. Přišla jsem do kuchyně a kluci už snídali. „Ahoj“ Pozdravila jsem všechny osoby posedávájící jako mrtvoly u stolu. „Čauky Kate“ Odpověděli mi polomrtvě. Musela jsem se zasmát. „Co máte dnes v plánu kluci?“ Zeptala jsem se. „No dnes...nevíme“ Odpověděl mi Liam. „No tak to néé! Dnes rozhodně něco dělat budeme jelikož zítra odjíždím domů“ Řekla jsem rázně a přikřížila si ruce na prsou. „Ehh...Louis ti to ještě neřekl?“ Ptal se udiveně Zayn. „Co jsem komu neřekl?“ Objevil se vedle mě rozespalý Louis. „Kate si myslí, že už zítra jede domů“ Objasnil mu Harry. „Ouu...promiň já jsem ti to zapomněl říct...“ „Co říct?“ Nechápala jsem. „Noo, že za dva měsíce odlétáme na...na rok pryč z Anglie, jelikož máme celosvětové turné...no a tak jsme si mysleli, teda spíš doufáme, že tu s námi zůstaneš dokud neodletíme“ Dořekl Lou. Když mi řekl, že odlétají na rok...měla jsem co dělat, abych se nerozbrečela. Rok HO neuvidím. Rok neuvidím těch pět pošuků, kteří mi dělají každý den příjemnějším a příjemnějším. Bylo mi z toho na nic. „Ou..rok noo...páni..ehh...nevím jestli mi to rodiče dovolí“ „Dovolí neboj, už jsem s nimi mluvil“ Mrkl na mě Liam. „Kate prosííííím“ Prosil mě se šťeněcím pohledem Niall. Koukla jsem se na ostatní kluky a ti měli úplně stejný výraz jako Niall. „Noo...když vám to nebude vadit a tak moc prosíte a doma mi to dovolili, tak tu s vámi zůstanu moc ráda“ Řekla jsem s úsměvem, který mi sice po právě sdělené novince moc vykouzlit nešel. Kluci se zvedli od stolu, rozeběhli se ke mně a uvrhli mě do skupinového objetí. „Kate si zlatooo!“ Řvali jeden přes druhýho. „K-kluci pokud mě hned teď nepřestanete mačkat, tak ze mě budete mít placku“ Uchechtla jsem se. „Promiň“ koukli se na mě omluvným pohledem. „V pohodě“ Mrkla jsem na ně a oni měli zpět ten jejich úsměv od uvha k uchu. Po snídani jsme se domluvili, že každý navrhne plán, kam by jsme se mohli všude podívat a po obědě ho prodiskutujeme. Já se rozhodla odejít do pokoje, pustit si písničky, tak nějak vstřebat to, že kluky rok neuvidím a pak napsat pár míst. V pokoji jsem si lehla do postele. Lehla jsem si břichem dolů, zapla si noťas s písničkami a vzala si blok, abych měla kam napsat moje plány. Přemýšlela jsem o místech, ale i nad klukama. Je mi hrozně líto, že je tak dlouho neuvidím. Budou mi strašně chybět.

*Doufám, že tě dnes budu mít aspoň chvilku pro sebe. Už teď mi chybíš a to jsi hned vedle v pokoji...fňuk...:'( Xx Louík* Přišla mi zpráva od Louise. Musela jsem si jí přečíst aspoň pětkrát a usmívala jsem se na mobil jak debil.

*To netuším...budeš si mě muset ukrást :P Taky mi chybíš. Tak ráda bych šla k tobě...:( Xx Kate*

Tak já si tě ukradnu! :P Sice nevím kdy, ale ukradnu. Musím s tebou být! :* Nechceš něco přinést ze Starbucksu? Že bych ti něco donesl a pak měl důvod být aspoň chvilku s tebou ;) :* Xx Lou*

*Dobře pak mi to přines :* Xx Kate*

Napadlo mě, že by jsme mohli s klukama zajít do Dysneylandu, aquaparku a tak. Šla jsem to dolů sdělit aspoň Liamovi, jestli by to šlo. Dole ale seděl i Harry s Niallem. „Kluci? Už mě něco napadlo“ Usmála jsem se na ně. „A co?“ Zeptal se mě Harry. „Noo...Dysneyland a aquapark“ Mrkla jsem na ně. „Jéé Dysneyland mě napadl taky“ Usmíval se Niall. „jo to by šlo“ Usmál se na nás Liam a Harry s ním souhlasil. „Okey“ Usmála jsem se na něj. Najednou se otevřeli dveře a v nich...