Never say never - One direction fan fiction (Louis Tomlinson)

Part - 18

Byli čtyři hodiny odpoledne, když se s klukama vrátila i Danny. „Ahoj“ Řítila se ke mně Dan. „Ahoj“ Usmála jsem se mezitím, co mě uvěznila ve svém přátelském objetí. „Copak děláš?“ Zeptala se mě. „Ledovou kávu. Chceš taky?“ „Jaksně“ Přikývla a usadila se na barovou stoličku při ostrůvku v kuchyni. „Kde si nechala kluky?“ Zeptala jsem se. „Uhm šli se převléknout“ „Aha“ Usmála jsem se. „Víš až příjdou chci se tě na něco zeptat. Je to takový návrh“ Usmála se na mě jako sluníčko. Co? Návrh? Jaký? „Oh návrh? Jaký?“ „Uvidíš až příjdou kluci, chtějí být u toho. Neboj se bude se ti to líbit“ Mrkla na mě a natěšenost, která z ní přímo chrčela nešla přehlédnout. „Fajn“ Rozpačitě jsem se usmála a šla i s dvěmi sklenicemi ledové kávy do obýváku kam mě následovala Danny a usadila se vedle mě na gauč. Napily jsme se kávy, když v tom se přiřítili ze shora kluci. „Ahoj Kate“ Vesele mě pozdravili a každý mě přišel obejmout. „Ahoj kluci. Jak jste se měli?“ Zeptala jsem se jich po dlouhém objímání. Jak kdyby mě neviděli rok, pošuci. Ale nestěžuju si za nic bych je nevyměnila. „Ale šlo to. Byli jsme na zkoušce zatím, co jsi tu spala na gauči“ Uchechtl se Liam. „Tak to jo“ Odpověděla jsem stručně. „V kolik jsi prosím tě vstávala?“ Zeptal se mě Niall. „Uhm...asi v jednu?“ „Ani se ti nedivím. Spát celou noc na zemi, ještě vedle tohodle pošuka (poukázal prstem na Louího) dá zabrat“ Chechtal se Harry a dal Louisovi jemný pohlavek. To jsem se smála i já a Dan, i když nevěděla o co jde. Louis se na mě omluvně usmál, ale já odvrátila pohled jinam. „Kate?“ Oslovila mě Danny. „Ano?“ „Uhm...k tomu návrhu“ Jaj, ten návrh. Normálně se bojím, co z ní vyleze. „No víš jak jsme byli všichni v klubu a tancovili?“ „Noo?“ „No tak tancuješ opravdu dobře. Víc než to. No a tady Lou-í...ehm chci říct tady kluky napadlo, že by jsi mohla tancovat semnou. Já ti to chtěla nabídnout už dřív, ale nevěděla jsem jestli by jsi chtěla. Až teď jsem se od dotyčné osoby dozvěděla, že tanec miluješ. A upřímně? Jde ti to opravdu skvěle a já musím jedině s klukama souhlasit. Bylo by mi potěšěním s tebou tancovat,prosím“ Koukala na mě se psím pohledem a jiskřičkama štěstí v očích. Mezitím co já na ní zírala s pusou, až někde u mých bot. Cože?! To si ze mě musejí dělat prdel! Tancovat s Danny?! Bože...to-to by bylo to nejlepší v mým životě! Dělá si srandu? Jí by bylo potěšením semnou tancovat? Opravdu Danny,opravdu? Mě bude tím největším potěšením tancovat s tebou. Nemůžu tomu uvěřit...Koukla jsem se okolo na kluky a ti jen s přiblblým úsměvem na tváři netrpělivě vyčkávali na mojí odpověd, stejně jako Daniel. „Jo tak Lou-í...kluky jo? Nenapadlo to náhodou tady pana Tomlinsona a ta dotyčná osoba takhle čirou náhodou taky nebyl on?“ Usmála jsem se. Louis zčervenal a stydlivě se na mě usmíval. Byl roztomilej. „Fajn...byl to on, ale kluci s tím plně souhlasili“ Řekla Dan. „Bereš to? Zeptala se mě s nadějí v hlase. „Uhm...já nevím Danny. Bylo by mi ctí s tebou tancovat a páni...ještě teď se z toho nemůžu vzpamatovat. Byla bych strašně ráda, ještě když je to s tebou moc si toho vážím,opravdu. Ráda bych. Tanec miluji, ale nevím jestli jsem ta správná na tancování po boku tebe“ Ukázala jsem na ní. Uchechtla se. „Prosím tě Kate. Kdyby jsi netancovala dobře, vůbec bych ti to nenabídla. Budu strašně ráda, když to příjmeš a budeš tancovat semnou,opravdu. Prosím,zkusíme to? Nemáš se čeho bát tancuješ skvěle a bude sranda,uvidíš. Prosím“ „Já-já...“ Koktala jsem. Koukla jsem se na kluky a ti přikyvovali, abych to vzala. „Dobře,dobře. Moc ráda s tebou budu tančit Daniel. Strašně si toho cením a mám neskutečnou radost! Děkuji“ Odpověděla jsem s úsměvem. „Jupí!“ Vykřikla Danny a skočila na mě, až mě povalila pod sebe na gauč a pevně mě objala. „Bude to úžasný. Bude se ti to líbit, slibuji!“ Pořád mě drtila pod sebou v objetí a radovala se pomalu víc než já. Kluci okolo nás se nám jen smáli a Liam si to nahrával na mobil. Skvělí! Jsem neskutečně šťastná. „Určitě“ Usmála jsem se na ní a ona ze mě pomalu slezla. „Supér!“ Vykřikli kluci. Vstala jsem a každého z nich objala. „Děkuji moc Louí“ Zašeptala jsem mu do ucha, když jsem ho objímala. „Nemáš vůbec zač. Věděl jsem, že ti to udělá radost“ Usmál se na mě s jiskřičkama v jeho studánkovo modrých očích. „Ani nevíš jakou“ Víc jsem o sevřela v objetí a dala mu pod ucho pusu, aniž bych si uvědomila, co dělám. Sakra. Pod mím jemným dotekem se zachvěl a naskočila mu husí kůže. Jakmile jsem se odtáhla on se ještě víc usmál a pohladil mě po tváři. „Dobře takže zítra přijď ke mně do studia a tam si něco vyzkoušíme, než začneme pracovat na sestavách“ Promluvila na mě Dan. „Dobře a v kolik?“ „V devět?“ „Dobře, budu tam“ Souhlasila jsem a nemohla se dočkat zítřka. „My jí tam odvezeme a budeme tam s vámi jo?“ Zeptal se Liam. „Pokud to nevadí“ Dodal. „Vůbec ne. Budu ráda“ Odpověděla mu Daniel a dala Liamovi pusu. Aww, jsou tak roztomilý. „Snad se před námi nebudeš stydět“ Pošťuchoval mě s vypláznutým jazykem Harold. „To doufám“ „Nemáš proč“ Mrkl na mě. „Když myslíš“ Uchechtla jsem se a on na mě znovu vyplázl jazyk. Blbec. „Co hodláte dělat?“ Zeptal se Zayn. „Noo jelikož je hezky tak já a Kate půjdeme na nákupy ne?“ Navrhla Dan. Skvěle aspoň si koupím nové věci na tancování včetně bot. „Okey dojdu se jen převléknout“ Mrkla jsem na ní a odběhla do pokoje. Vzala jsem si na sebe ryflové kraťasy, světle růžové tílko přes to bílý 'přehoz' s růžovými květinami a doplnila zlatými doplňkami. K tomu bílé boty na podpatku, kabelku a mohla jsem vyrazit. Sešla jsem schody a Daniel na mě už čekala u dveří. Taky se stačila převléknout do podobného autfitu jako mám já. „Páni sluší ti to“ Pochválila můj výběr oblečení. „Děkuji. Tobě taky“ Mrkla jsem na ní. „Děkuju, tak jdeme?“ Zeptala se. „Jo, jasně“ Usmála jsem se. „Kluci my pádíme. Mějte se“ Křikla Dan do obýváku. „Jop. Užijte si to a vrať mi...ehm nám...uhm...vraťte se nám obě v pořádku“ Přišel k nám úplně červený Louík. Oh...to neřekl. Je jasný, že to Daniel slyšela podle jejího zvedlého obočí do půlky čela. „Neboj se, vrátím ti jí v pořádku“ Uchechtla se na Louise Dan. Vzala mě za ruku a táhla ven ze dveří. Než stačil Louis jakkoliv zareagovat, už jsme si to kráčely po chodníku směr nákupní centrum,které nebylo od vily daleko. „Kete? Mužu se tě na něco zeptat?“ A je to tady. Prosím, ať se neptá na Louího. Prosím! „Ehm,jop?“ „Co je mezi tebou a Louisem? Vidím ty pohledy, které na sebe házíte. Ty nejdou ani přehlédnout. Vidím, jak si tě chrání a dělá pro tebe cokoliv. Plus se tě zastal před Eleanor. Jeho přítelkyní, což se jen, tak nevidí. Navíc se kvůli tobě i prý pohádali. Kate on tě určitě nebere jen jako kamarádku“ Dokončila Dan a já mlčela. Nevěděla jsem co na to říct. „Kate mě to můžeš říct, neboj se. Já to nikomu neřeknu. Jsme přeci kamarádky ne? Můžeš se mi kdykoli a s čímkoli svěřit. Navíc nejsi jediná, kdo nemá Eleanor ráda. Nemám jí ráda ani já, Perrie ani kluci. Prvních čtrnáct dní se chovala mile a tak. Teď ne a snaží se 'přátelství' jen přetvařovat, takže pokud by jí Louí nechala byl by s tebou budeme všichni šťastní a Louis by měl konečně normální přítelkyni. A navíc tebe se nedá nemilovat“ Dokončila a já na ní koukala s otevřenou pusou dokořán. Páni, to jsem nečekala. Všechno jsem Daniel řekla a ona pozorně poslouchala každé moje slovo. „...Miluji ho Danny, strašně moc“ Dokončila jsem události, které se odehrávali během ani ne čtrnácti dnů a Daniel nevěřila vlastním uším. S úsměvem na tváři a uslzenýma očima mě sledovala a vstřebávala slova, které jsem jí před malou chvílí sdělila. „Ááá Kate to je...to je přece úžasný!“ Křikla. „Sice to co Louis udělal během té noci, když jsme byli na párty nebylo od něj vůbec hezké a úplně chápu tvojí zlobu. Ale!“ Upozornila mě zvýšením jejího hlasu, až jsem nadskočila a vykulila na ní mojé modré oči. Co,to? „To ostatní a to, že ti řekl jak tě miluje a teď se snaží to napravit je úžasný. On by pro tebe udělal cokoliv, jen abys mu odpustila a byla s ním. Určitě se to brzy vyřeší a budete spolu tvořit dokonalý pár“ Zatleskala si. Uchechtla jsem se. „Děkuji Danny“ Objala jsem jí. „Nemáš za co, ale ještě ho chvilku dus, ať se hezky snaží. A neboj se, nikomu to neřeknu a vždy tu pro tebe budu“ Usmála se a já jí uvěznila v mém objetí. „Tak a jde se nakupováááát!“ Vykřikla, jakmile jsme se doobjímaly a stály před nákupním centrem. Propletla si semnou lokty a tahala do obchodu. Jen jsem se uchechtla a snažila s ní držet krok. Daniel je úžasný člověka s Liamem se k sobě dokonale hodí. Jsou oba tak starostlivý a přátelští. Pro všechny by se byli schopní roztrhat. Pasují k sobě jako puzzle. „Kate? Tohle si musíš koupit!“ Zavolala na mě Dan. Šla jsem jejím směrem a ona stála u spodního prádla. Ach ne. „Co?“ Zeptala jsem se a ona z poza zad vytáhla červenou krajkovou podprsenku s kalhotkami, též barvy a krajky. Celé byly krajkované a jejich barva byla sitě, hodně sytě červená. Ano, líbila se mi ta souprava. „To si prostě musíš vzít! Tohle se bude Louisovi honě líbit a navíc je to červené a Louis miluje červenou“ Usmívala se na mě Daniel. „Uhm,dobře vezmu si jí, ale k tomu i tu černou vedle toho“ Ukázala jsem na podobnou soupravu, ale s tangami a jen jsem se uškrnula. Danny se usmála. „Okey tu mám i já akorát v fialovém“ Ukázala mi její úlovek, který vytáhla z košíku. Obě jsme se zasmály a pokračovaly dál. Po asi třech hodinách, možná i víc chození po krámech jsme se obě s vydechnutím a plnými taškami svalily s kávou na kožené sedačky ve Starbucksu. „Noo mám dost“ Prohlásila jsem po napití mého vanilkového latté. „Já taky. Nohy už skoro necítím“ Smála se Danny. „Ale za tu cenu to stálo. Aspoň jsme si udělaly radost“ Mrkla na mě. „Jop, to udělaly“ Uznala jsem a pohled sklopila na tašky okolo nás. Máme toho vážně hodně. Od spodního prádla přes šaty, kabelky až po boty. Máme snad úplně všechno a já mám pocit, že jsme vykoupily půlku centra. Dopily jsme svoje kávy, posbíraly své tašky a vydaly se směr vila. Danny prý dnes přespí u Liama a jsem si stoprocentně jistá, že ta košilka co si koupila a plánuje dnes večer obléct jen, tak nevydrží. No upřímně? Budou mít rušnou noc! :D

Do vily jsme dorazily něco málo po půl deváté hodině. Tašky jsme hodily do chodby a šly ke klukům, kteří hráli v obýváku fifu a nějak nás nezaregistrovali. Jediný, kdo ovšem nehrál fifu jako ostatní byl...Louis? Zrovna on? Co se stalo? Seděl v křesle a zamyšleně něco ťukal do mobilu. „Ehm ahoj klucíí!“ Zakřičela Danny a běžela za Liamem, aby ho objala a políbila. Zraky kluků se obrátili na nás a naráz pozdravili. Louis konečně odtrhl pohled od telefonu, div mu nevypadl a podíval se směrem ke mně. Jeho načervenalé oči se najednou rozzářily a oddechl si. Co? On brečel? Proč? Najednou se zvedl z křesla, hodil na něj svůj mobil, který ale odskočil na zem. To ale zdřejmně Louise netrápilo a rychlostí blesku ke mně běžel. Jakmile byl ode mě ani ne metr rozpřáhl ruce a uvěznil mě v jeho teplém a ochranářském objetí. Co to?! Nechápavě jsem vykulila oči na kluky, kteří se jen smáli spolu s Daniel. Ta ale měla na tváři kromě úsměvu i překvapený výraz. No na mě v tuhle chvíli neměla. „Hrozně jsem se o tebe bál. Kde jste byly tak dlouho? Napsla jsem ti asi sto esemesek, ale ty jsi ani na jednu neodpověděla. Proč? Myslel jsem, že tady zešílím. Hrozně jsem se bál, že se ti něco stalo zlato. Tohle už mi prosím nikdy nedělej. Nikdy!“ Lípnul mi krátkou pusu. A pozor na pusu! Před všemi tady. Sice byla krátká, ale byla. Navíc mi řekl zlato tak, že to slyšeli všichni. Pevněji mě sevřel ve svém objetí a já ho pomalu začala hladit na zádech, abych ho ujistila, že jsem tu a v pořádku. Ale on mi psal? Jak to, že to nevím? On se o mě vážně tolik bál? Aww...to je milý. Sice trošku přehání byly jsme pryč asi jen okolo čtyřech hodin, ale to nemění nic na tom, že se o mě opravdu bál a je to můj roztomilej BooBear. Nevěděla jsem co mu mám odpovědět. Stále jsem byla zaskočena jeho činy a slovy. „Uhm...o-omlouvám se Louí, ale neslyšela jsem, že by mi zvonil telefon. Ani jsem se na něj nekoukala, když jsme procházely každý obchod. Asi stále mám vypnutý zvuk z noci. Omlouvám se, ale nebylo to záměrné. Kdybych to věděla hned bych ti odepsala. Nechtěla jsem tě vystrašit. Omlouvám se, Louí. Jsem v pořádku ano?“ Pohladila jsem ho po tváři na což on spokojeně zamrmlal. Kluci s Danny nás stále se zájmem pozorovali a usmívali se jak měsíčci na hnoji. „Dobře, ale slib mi, že se budeš koukat na mobil a nikdy už mě takhle nevystrašíš. Byl jsem na prášky“ Koukl se mi do očí a já z blízka viděla jak jsou jeho studánkové oči podlité krví z toho jak plakal. Aww, brouček. Pohladil mě po tváři a usmál se. „Slibuji...eh Louí ty jsi plakal?“ Musela jsem se zeptat. Bylo mi to líto, že jsem ho vystrašila, aniž bych si to uvědomila. Louí se začervenal. „Jo“ Vyslovil potichu a sklopiil hlavu, že se stydí. „Má pravdu. Lítal tady po vile jako raketa s mobilem v ruce úplně vyplašenej“ Prásknul ho Zayn. „Přesně. Pak ke mně přišel a rozbrečel se“ Usmíval se Hazza. Nebylo to tak, že by se mu posmíval, ale byl rád, že mu na mě tak záleží. „Div nezavolal policii, aby tě nešli hledat“ Doplnil Liam. „to jsem mu však zakázal, jelikož jsem věděl, že jste v pohodě, když mi Daniel psala“ Dokončil Liam. „Jenomže tady pán Tomlinson, Liamovi nevěřil a křičel. Názorně předvedu“ Uchechtl se Niall. Postavil se z gauče, vzal mobil a začal. Přecházel sem a tam po pokoji s rukama ve vlasech. Každou sekundu kontroloval mobil a křičel. „Proč mi neodepisuje? Co když se jí něco stalo? Napsal jsem jí několik sms-ek a nic! Nepsala vám? Napište jí! Liaméé já se o ní bojíím! Udělej něcoo! (sednul si vedle Liama a začal ho objímat) Prosím! Já to jinak nevydržím! Tatínku jsi náš Daddy, jsi nejrozumnější udělej něcoo! Já zavolám policajty, aby jí šli hledat! Joo? Daddy ať se ozve, prosím! Ať se mi v pořádku vrátí. Řekni, že vrátí. Řekni že jo...Neznámená že když šla s Daniel, že s ní stále je!“ Předstíral, že brečí. Pištěl Niall 'Louisovým' hlasem a názorně nám předváděl, co se tady odehrávalo. Všichni se smáli i já jsem se musela smát.

Ahoj! :) Konečně jsem přidala další díl. Vážně to dřív nešlo takže se vám moc omlouvám. :) Mám napsaný části předem v sešitě, ale nemohla jsem na noťas takže jsem to neměla kam přepsat a zveřejnit. Teď bych snad už měla přidávat pravidelně a neměla bych vás nechávat tolik čekat. :)) Ještě jednou se moc, moc omlouvám! :) Přeji vám krásné počtení a budu moc ráda za každý vote a komentík. Hrozně moc jste mě potěšili tím, že mi píšete názory na příběh a těšíte se na další část. Ještě jednou děkuji. Mám vás ráda! :) Mějte se hezky a užívejte si prázdniny plnými douškami! :)) Vaše *Kate :)

PS: Omlouvám se za chyby nekontrolovala jsem to ;))