Never say never - One direction fan fiction (Louis Tomlinson)

Part - 7

Ahoj! :) Přidávám vám sedmou část :) Děkuju vám moc za každé přečtení, hvězdičky a komentáře! :) Doufám, že se vám má povídka líbí a budete číst dál :) Mám vás ráda! :)) No nic přeji krásné počtení a budu vděčná za každé přečtení, 'hvězdičku' a komentík :) Předem se omlouvám za chyby ;) Vaše *Kate

„Můžu?“ řekl tichým, tázavým hlasem. Až podle hlasu jsem poznala, že je to Louis. „Jo...pojď“ odpověděla jsem. Louis za sebou zavřel dveře a pomalu šel směrem ke mně. Sednul si na postel a sklopil hlavu. „Neměl by jsi být s Eleanor?“ řekla jsem po chvíli ticha. Lou se na mě otočil „Ne...už odjela“ a znova sklopil hlavu. „Aha...no a co si měl na srdci, že jsi zamnou přišel?“ Louis se jen usmál a upřeně se na mě díval. „Chtěl jsem tě vidět...a taky zkontrolovat jestli jsi v pořádku“ „Aha...no jak vidíš jsem“ „Jo...Kate víš...nevím jestli jsi to pamatuješ, ale včera jsme se pohádali“ řekl a odvrátil ode mě hlavu. „Jo to vím...“ řekla jsem potichu. „Od tý doby přemýšlím...je mi to strašně líto...když jsi vzpomenu jaký slova jsi na mě křičela bolí mě, že si to myslíš...nechci přijít o naše přítelství Kate... mrzí mě jak se k tobě chovala Eleanor...nebylo to od ní hezký“ Dokončil svůj proslov Louis. Chvíli jsem mlčela a sledovala výraz Louise. Vypadal, že ho to vážně mrzí a nechce abych na něj byla naštvaná. „Jo...mě to taky mrzí Louisi, ale sám víš, že mě Eleanor nenávidí. A pokud jde o nás dva...nepříjdeš o mě...“ „To jsem rád...a jak ti je? Už vypadáš líp.“ řekl Lou už s úsměvem. „Jo je mi líp, ale hlava mi pořád třeští“ „Posuň se ty marode“ řekl a se smíchem mi posunul nohy víc do leva, aby si mohl lehnout vedle mě. Vzal deku a vlezl si pod ní. „Máš tu teplo“ usmál se a přisunul se blíž ke mně. „To víš ležím tu celý den, ale mě je stejně zima“ „Zima?!“ „Noo...“ „Ukaž“ natahoval ruku k mému čelu „Uplně hoříš!“ vykřikl s vystrašeným a starostlivým hlasem. „To se ti jen zdá...“ „Ne nezdá. Ani se nehni. Dojdu ti pro prášek a pro teploměr“ „Ale...“ „Bez odmlouvání! Už jsem řekl“ Hned jsem tu.“ Během dvou minut byl zpět. Lehnul si znovu ke mně a podal mi prášek s vodou. „Na zapij to“ Poslušně jsem prášek spolkla a vrátila mu skleničku s vodou. Lou vzal do ruky teploměr. „Zvedni ruku" Zvedla jsem jí a Lou mi musel odhalil víc, než jen rameno, aby se teploměrem mohl dostat pod moje podpáždí. Jemným dotekem mi odhalil mou pokožku a dal mi teploměr. Bože...ten pocit co mnou projel, když mi odhalil svetřík a jemně se mě dotkl byl nepopsatelný. Měla jsem husí kůži uplně všude. Přitom jsem se jen koukala na Louího. Když mě zahlédl jak se na něj koukám usmál se a vpíjel se mi přímo do očí. Měla jsem hroznou chuť ho políbit, ale na to jsem moc velký slaboch. Utápěla jsem se v jeho čistě modrých očích a viděla v nich malé jiskřičky štěstí? Ano štěstí. Jen jsem se usmála a sklonila hlavu k pípajícímu teploměru. Louis mi ho vytáhl „No...máš 39,2 takže budeš hezky ležet a já ti skočím udělat čaj a hned se vrátím“ Lípnul mi letmou pusu na tvář a zmizel za dveřmi mého pokoje.

Z pohledu Kate

C-o-ž-e?! On mi právě dal pusu?! O.o Jo vím, že už mi jí dal jednou, ale to bylo z radosti, že mi 'nevadí' když přijede Eleanor. A taky vím, že je to jen přátelská pusa, ale stejně. Neměl důvod a udělal to. Bože proč mi to dělá ještě těžší než to je? Kdyby jenom věděl co semnou dělá jeho přítomnost nebo když je vedle mě, když se mě dotkne, nebo se mi kouká upřeně do očí. Ano...někde uvnitř jsem si byla na 100% jistá, že ho miluji. Jenomže je tu pár velkých háčků... On mě nemiluje. Má Eleanor a je s ní šťastnej. A já mu nechci překážet v jeho životě. Proč, ale musí být tak dokonalej? Proč...? Proč jsem se musela zamilovat zrovna do něj?! Ke všemu si nechci připustit, že ho vážně miluji jelikož vím, že to není správné a uvnitř mě cítím jak mě to ničí. V tom už se rozlítli dveře a Louis byl zpátky i s čajem v ruce. Moment?! On má na sobě jen tepláky na spaní a jinak nic?! O můj bože! Jo viděla jsem ho v plavkách a včera v boxerkách, když mě nesl do pokoje, ale to jsem tomu nějak nevěnovala pozornost jelikož jsem byla na mol. Teď tu stojí předemnou jen v měsíčním svitu a já si můžu pořádně a nerušeně prohlídnou každý detail jeho těla. Ta jeho potetovaná a vypracovaná hruď. Myslím, že nemám jen 39,2 ale v tuhle chvíli aspoň 69,9! C-cože? On tu chce spát? TOMLINSONE! Ty jeden blbe proč mi to děláš? Kdybych neležela sekne to semnou.