8. forgive me, Father, for going to sin

304 50 19
                                    

Kdo má moje přikázání a zachovává je, ten mě miluje

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Kdo má moje přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A kdo miluje mě, toho bude milovat můj Otec; i já ho budu milovat a zjevím mu sebe samého. (Jan 14, 21)

Dnes jsme měli bohoslužbu, dorazil jsem trochu později, obvykle mám ještě čas si popovídat s ostatními, nyní jsem byl ovšem zcela vzadu, stál jsem jak nejrovněji dovedl, vyjadřoval jsem tak úctu, připravenost být zde pro Boha, odhodlání zapojit se do Boží služby, naslouchat a především i kvůli tomu, že již přicházel biskup.

Započal vstupní zpěv, ale já přerušil sám sebe, když jsem zaslechl zvuk, jak někdo vstoupil přes portál, následně předsíň, do haly.

Ihned jsem spatřil muže s černými vlasy, který byl celý v černém, jak tomu vždy bývalo.

Při vstupu do kostela se věřící žehnají svěcenou vodou, pravou rukou udělají znamení kříže, voda je očišťující prostředek a tímto gestem si připomínají svůj křest, měla by to být zároveň prosba, aby Pán očistil také jejich srdce.

Sledoval jsem jeho pohyby, ale nevědomě svraštil obočí, měl se pravou rukou dotknout svého čela, prsou, levého a poté pravého ramene.

On to však udělal opačně.

Křivě se pousmál, mykl se svými prsty, tím ze sebe kdyby setřásnul svěcenou vodu a neměl ani tendenci se uklonit, aby dal najevo, že si je vědom mimořádné Boží přítomnosti.

,,I s tebou." vyslovím.

Po zahajovacím pozdravu nás biskup několika slovy uvedl do slavení mešní liturgie, následoval poté úkon kajícnosti.

Byl jsem však myšlenky jinde, Jungkook si našel volné místo, vedle postarší dámy, která mu věnovala široký úsměv, ale já stále nechápal jeho pohyby, který předvedl před chvíli.

Byl bývalým knězem, nedomnívám se, že by tedy neznal správné gesto.

Jeho slova, činy, mě kdyby dostávaly do rozcestí, domnívám se, že je laskavý, ale občas vysloví či provede něco, co mě nutí si myslet pravý opak.

Po bohoslužbě jsem pozdravil svého otce, který dorazil dřív, než já, a též paní Seo Ju-hyun.
Rozhlédnul jsem se po davu, každému věnoval vřelý úsměv a kývnutí, ale můj úsměv zaniknul, jakmile jsem vzadu spatřil postávat chlapce, s blond vlasy.

Omluvil jsem se paní Seo Ju-hyun a rychlým krokem přešel na druhou stranu.

,,Ahoj Yoongi."

Mladík trhnul se svým tělem, jeho pohled byl zcela jiný, než si ho pamatuji, vypadal zarmouceně, kdyby až napjatě a vyděšeně.
Na pozdrav mi jen kývl, ale oční kontakt mi nevěnoval.

,,Rád tě tu vidím." vyslovím.

Na má slova ani nereagoval, jeho pohled byl upřený do davu, ani se nehnul, rukama si objímal tělo a jeho drzost, kterou mi předvedl poprvé, kdy jsem se s ním setkal, kdyby nikdy ani neexistovala.

HOLY SINNER/ taekookKde žijí příběhy. Začni objevovat