9. don't you dare lay a hand on him

284 49 14
                                    

Blahoslavení čistého srdce, neboť oni uvidí Boha

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Blahoslavení čistého srdce, neboť oni uvidí Boha. (Matouš 5, 8)



Dveře jsem tedy bez problému otevřel, ale na moment přestal v pohybu, zavřel svoje oči a kliku sevřel silněji.

,,Odpusť mi Otče, za to, že jdu zhřešit."

Po pár sekundách jsem svoje oči opět otevřel a pomalu vstoupil dovnitř, ihned jsem za sebou zavřel a vytáhnul svůj mobil, abych nemusel rozsvěcovat hlavní světla.

Po mém těle přeběhl mráz, ale já potichu přešel přes halu do obýváku.

Došel jsem ke schodům, který byly z tmavého dřeva, zábradlí bylo ovšem černé a byly patrně více točité, než ty naše.

Zhluboka jsem vydechl a vystoupal do patra.
Posvítil jsem mobilem a rozhlédnul se, i zde dominovala smaragdově zelená barva, která však nyní působila mnohem tmavěji, kvůli mírnému světlu, ale poté jsem spatřil čtyři dveře.

Na patře byla koupelna, pracovna, ložnice a též pokoj, který byl po mém marném pokusu určit, zamčený.
Už jenom z důvodu, že jsem nemohl vstoupit dovnitř, mě zajímal nejvíce, avšak jsem rozhodně neměl tendenci dveře vypáčit a násilně vniknout dovnitř, již i tak jsem překročil hranici, že jsem zde.

Vešel jsem tedy do pracovny, místnost voněla jako santalové dřevo s cedrem, tahle kombinace mi připadala moc příjemná, všeobecně jsem měl v oblibě dřevitou vůni.
Jeho pracovní plocha byla perfektně urovnaná, až jsem se styděl, jelikož můj stůl často vypadal opravdu nedbale a rozházeně.

Měl tam notebook, organizér na dokumenty, zápisník, rámeček s fotografií a též dekantér na whisky s výraznou hladkou zátkou.
Přistoupil jsem blíže ke stolů a zahleděl se na rámeček, posvítil mobilem na fotografii, ale světlo se mi odráželo od skla, jediné, co jsem rozeznal, byl malý chlapec a žena, která ho objímala kolem ramen.

Usoudil jsem tedy, že jde o společnou fotku s jeho mamkou.
Zaměřil jsem se na dokumenty, který byly pečlivě uložený v organizéru, našel jsem štos, kde měl vytisknutý svůj titul Důstojný pán, oficiálně tedy R.D.

Svraštil jsem obočí a zaměřil se na dokumenty, který se mi nezdály již na první pohled.
Odhadem tu měl deset kopií, nechápal jsem z jakého důvodu si jich vytisknul tolik, na první pohled byly naprosto identické, avšak jsem posléze zjistil, že na každé kopii byla uvedená jiná teologická fakulta, kterou zakončil.

Pokaždé uvedl jinou školu, jiné město.

Mé tělo se nepatrně trhlo, když se ozvalo bouchnutí dveří a udělalo se mi zle, když jsem uslyšel jeho hlas a kroky.

,,Ano pane Kime, jenom jsem si zapomněl peněženku, hned budu zase na cestě." vysloví.

Pohotově jsem uklidil dokumenty zpátky do organizéru, rozhlédnul se a spatřil vysokou skříň, kousek u okna, kde byly knížky a minimalistický dekorace.
Okamžitě jsem se schoval za roh, přestal svítit mobilem a měl jsem pocit, že bych se zády snad nedokázal více přilepit ke zdi.

HOLY SINNER/ taekookKde žijí příběhy. Začni objevovat