Medvěd

1.5K 124 10
                                    

Ženě doslova zářil z očí respekt. Její bílé vlasy jí vypadávaly z předtím dokonalého drdolu, ale ona ani nehnula rukou.Stála dokonale narovnaná a bez mrknutí se dívala na mladou omegu, která teď s neskutečně sklíčeným výrazem došla až k ní.

Harry byl dočista mimo. Pořád nemohl uvěřit tomu, že by si ho skutečně vybrala žena a navíc tak stará jako ona. Už od pohledu mu přišla nadmíru nesympatická a to ještě raději nemyslí na to, že by se s ní musel vyspat. Se stálou erekcí došel až před ní a pokorně sklopil hlavu k zemi. Nechtěl se na ní ani podívat.

„Vemte ho do jednoho z aut." pokynula Jean k jednomu z chlápků v její ochrance. Ten jen okamžitě kývl a chytl Harryho za jednu paži. Žena se potom znovu otočila k Harrymu.

„Cesta trvá dvacet minut. Můžeš si i ulevit, ale opovaž se mi zašpinit auto!" řekla a přitom jedním okem pokukovala po Harryho penise. Moc dobře věděla, že se toho zbaví jedině tak že se ho někdo nebo něco dotkne.

Po jejích slovech se Harrymu značně odlehčilo a ještě raději byl, když mu onen chlápek z ochranky strčil do rukou čisté černé boxerky. Okamžitě si je na sebe nandal, i když se mu tam pomalu ani nevešel.

Jak Harry později zjistil ona žena vlastnila hned několik aut. Ona sama jela hned první limuzínou. Trpěla si na přepych a ještě raději se s tím chlubila všude kolem. Místo toho Harry byl zavlečen do obyčejnějšího černého mercedesu, ale ani to mu nevadilo.

„Sedni si." zahřměl jako hrom sípavý hlas bety. Raději tedy na nic nečekal a posadil se na koženou sedačku.

Byl doslova nadšený když uviděl přepážku mezi řidičem a zadníma sedačkama, protože moc dobře věděl, že se bude muset uspokojit. Už před chvílí to jen tak tak zvládal. A proto jakmile uslyšel že se auto rozjelo, zajel jednou rukou pod boxerky a začal dosti pomalými pohyby přejíždět nahoru a dolů. Jeho hlava byla zvrácená dozadu a on si nemohl opustit slastné sténání.Nedělal si to už tak moc dlouho.


Na druhém konci města se mezitím probudila mladá alfa. Bylo jí pouhých dvacet tři let a už měla na starosti řízení několika menších států,přeci jenom ty větší měl stále na starosti jeho otec. Oni byli jedna z rodin, která měla za úkol udržet svět v míru a zatím se to překvapivě dařilo,i když by každý řekl, že dříve nebo později musí dojít mezi těmito rodinami k válce o nadvládu.

Brunet se vyhoupl ze své saténové postele. Nohy ho příjemně studěli na dřevěné podlaze. I když už bylo něco málo kolem jedné hodiny odpoledne, on šel teprve snídat. Ještě předtím si to ale zalezl do své vlastní koupelny.

Louis nebyl zrovna typická alfa a dokazovalo to hned několik znaků.Jeho menší postava, trochu dívčí rysy, měkké bříško a hlavně jeho dokonalý zadek, který neustále křičel po tom, aby ho někdo ošoustal. Jak on sám sebe nesnášel. Nepřišel si jako pravá alfa.

Nechal svůj odraz v zrcadle být a raději rychle seběhl schody do kuchyně, kde už jejich služebná Joana připravovala oběd.Jen v teplácích kolem ní proběhl a začal se přehrabovat v ledničce.

„Opovaž se si dát něco před obědem!" vykřikl rázný hlas a potom ucítila malá alfa, ostrou bolest na její pravé ruce. Joana stála vedle něj v jedné ruce vařečku a na obličeji přímo smrtící pohled.

„Ale já mám hlad." oponoval brunet, přičemž si mnul bolavé místo.

„Ani to nezkoušej." přejela ho rázným pohledem a zase se vrátila ke své práci. Joana byla vlastně jediná služebná v domě, která si mohla dovolit něco víc. A Louis jí navíc od mala bral víc jako matku, než jako obyčejnou hospodyni.

Nenápadně si z ledničky vytáhl jogurt a rychlím ústupem si to mířil na sedačku, na kterou doslova skočil. Vytáhl ze skříňky ovladač a jedním tlačítkem zapnul tu obrovskou televizi před ním. Ano, byli hodně bohatá rodina. Jejich vlastnictví doslova neznalo meze a tenhle dům,ve kterým bydlel Louis s Joanou byl toho jen malinkou součástí.

Ani si nestihl dát lžičku do pusy a u dveří zazvonil zvonek. Naštvaně před sebe položil rozdělaný jogurt a pouze v obyčejných teplákách došel otevřít dveře. Na nějakou formalitu zvysoka kašlal.

„Babičko."řekl dosti otráveným hlasem, když spatřil její vlasy.

„Taktě ráda vidím Louisi, ale teď se běž okamžitě obléci. Víš že tohle netrpím." řekla stejně veselým hlasem jako on.

Louis si nad tím jen povzdechl a rychlím krokem se vydal nahoru do pokoje. Jen aby byl co nejdál od babičky. Nesnášel jí a ona jeho, ale oba dva se uměli dost dobře přetvařovat.Navíc si myslel, že že Jean určitě nebyla jeho pravá babička. Něco takového vesměs neexistovalo.

S obrovskou nechutí si na sebe oblékl černý oblek a na pravé prso si připnul sponu s medvědem. Vypadal skvěle,ale to on nedokázal posoudit. Potom se ale zase musel vrátit dolů k tak milé návštěvě. Vlastně ani nechápal,co tu dělá. Většinou se ukazovala jen na jeho narozeniny,nebo jiné svátky, ale před necelým měsícem se ošklivě pohádali a on jí do té doby neviděl.

„Hned vypadáš líp." pronesla hraně veselým hlasem,když se Louis objevil dole v předsíni.

„Co tu chceš?" řekl netrpělivě Louis, když se i po delší chvíli, co ho urážela pořád nedostala k hlavnímu tématu.

„Přemýšlela jsem o našem posledním rozhovoru a mám pro tebe takové menší překvapení." usmála se tím svým jedovatým úsměvem a pokynula rukou k obývacímu pokoji.


Louis vešel do místnosti s nadzdviženým obočím.Už už se chystal na nějakou poctivě štiplavou poznámku ale když uviděl mladého kluka před sebou pouze v černých boxerkách, které zvýrazňovali erekci, nedokázal říct ani slovo.

Lets save the World ||A/B/OWhere stories live. Discover now