Lets save the World ||A/B/O

Lampa na stropě

Harry na ženu jen vyděšeně zíral. Stála tam před ním v odporném flanelovém cosi a vedle ní na vodítku seděl mladý kluk, nemohl být o nic víc starší než Harry. Kolem krku obojek s ostny a seděl tam pomalu nahý.

Harry se naučeně zadíval na zem a zkřížil ruce za zády. Neustále na sobě cítil ostrý pohled ženy, který mu čím dál tím víc připadal nesnesitelný. Začínala se mu klepat kolena a lesknout se oči.

"Nějaký problém?" ozval se mile Louis. A to byl právě ten okamžik, kdy žena zahlédla Louisovu brož. Uctivě se uklonila a bez jediného slůvka pokračovala dál v cestě. Louis se sám pro sebe usmál. Tohle byli snad jediné chvíle, kdy byl rád, že se narodil právě do rodu Tomlinsonů, protože jeho jinak velmi neprůbojná povaha by situaci nezachránila.

"V pořádku Harry?" otočil se na mladíka vedle sebe. Ten jen němě přikývl a sám se zařekl, že dokud neodejdou z tohohle náměstíčka nespustí ze svých bot pohled.

Pokračovali dál po betonovém chodníku. Ze všech stran je obklopovalo šest vysokých budov. Skleněná okna se jim blyštila a nic kromě klapotu kolem nebylo slyšet. Uprostřed náměstí stála velká železná socha se lvem a vedle něj po straně stál medvěd s tygrem. Sama socha působila dosti strašidelným dojmem, natož, když jste se podívali na každé zvíře zvlášť.

Obchody vypadaly všechny stejně. Bílá budova se skleněnými dveřmi, jediné co se lišilo byl černý nápis nade dveřmi. Clothes

Starší z dvojice přistoupil před dlouhý pult, z pod kterého na něj vykukovala malá černovlasá žena. Byla to beta a to už něco znamenalo. Očividně musela vynaložit neuvěřitelného úsilí, jinak by se z prosté farmářky na pokladní, kde denodenně přichází do styku s alfami, nedopracovala.

"Dobrý den. Rád bych pro Harryho sehnal nějaké oblečení." zanotoval Louis. Slečně si ho jen nedůvěřivě prohlédla a potom už svůj pohled zaměřila na Harryho, který se marně snažil schovat za Louisovými zády.

"Jistě. Potřebuji vyplnit věk, hodnost, pohlavní stav a váš podpis." hlesla rychle a už Louisovi podávala papír se všemi informacemi. Nechápavě se na něj díval. Popravdě moc nechápal k čemu bude krejčímu informace, že je Harry ještě panic.

Jen nad tím pokroutil hlavou a všechno rychle vyplnil. Už to také toužil mít za sebou, stejně jako Harry. Bylo to na něj až příliš cizí prostředí, navíc všechno tak lesklé a třpytivé, až mu z toho šla hlava kolem. Tyhle věci se mu nelíbily. Líbil se mu Louisův dům, obyčejný, s dřevěným obložením.

Kdyby se sám mohl rozhodovat, tak by se nejradši teď schoval pod onen bílý pult a počkal až zapadne slunce a všechna ta nádhera se ztratí ve tmě. Rozhodovat se ale nemohl a jen poslušně kráčel za černovlasou dívkou, kamsi hlouběji do budovy.

Ocitli se ve velké místnosti, nad rámem dveří stálo Lucas. Celá místnost byla velmi moderní uprostřed místnosti stál jakýsi podivný kruh kolem dokola obehnaný šesti tenkými tyčemi. A nad tím vším se nacházela obrovská lampa. Na zdech potom byli přilepené všemožné výkresy a návrhy těch nejdražších kousků oblečení.

V jednom rohu šlo vidět tři figuríny v životní velikosti a v tom druhém stál starý muž s kaštanovými vlasy. Pod očima už měl dost velké kruhy ale jeho ďolíčkový úsměv se neztrácel. Nebyl zrovna hubené postavy, takový menší tlouštík, který když se rozešel připomínal roztomilého tučňáka.

"Je mi velkou ctí pane Tomlinsone." uklonil se těsně před Louisem a otočil se k dívce. "Už můžete jít."

"Mě také-"

"Jmenuji se Geoffrey Lucas, pane a budu vaším návrhářem. Pokud chcete můžeme už přímo přejít k tvorbě, nebo se ještě můžeme dohodnout, co si přesně představujete." usmíval se od ucha k uchu, vlastně celkově působil dost milým dojmem, na to, že byl alfa.

"Mohli bysme jít rovnou na to." přikývl Louis.

"Tak vás tedy poprosím, aby se vaše omega svlékla a nahá se postavila na podstavec. Hned vše připravím." vypadlo z něj rychle a hned na to se rozešel k počítači. Vzápětí se tyče kolem kruhu stáhly do země a sám kruh vystoupil vzhůru, tak že vytvořil onen podstavec. Lampa ze shora sestoupila o něco níž a na stranách se z ní vyklenuli malé drátky zakončené kuličkami.

Harry zíral vyjeveně před sebe. Neměl ani páru, že by se musel svlékat a ještě aby ho viděl jak Louis, tak ten podivný návrhář. Očima skenoval stupínek a hlasitě oddechoval.

"Bude to hned Harry, jako vyšetření. Nemáš se čeho bát." usmál se na něj vřele Louis a pomohl mu se dostat z malého trička. Harrymu šla jeho slova ven z uší, nešlo o to, že by se bál, jen se prostě nechtěl ukazovat. Ale to už bylo stejně jedno, protože mu právě Louis pomáhal s kalhotami až tam zůstal pouze v boxerkách.

Louis si všiml Harryho nejistoty. "Nebudu se dívat." pošeptal mu do ouška a otočil se opět k čelem k Lucasovi. Nic víc po něm ani Harry žádat nemohl, proto si rychle sundal i boxerky a skoro tryskovou rychlostí odběhl na stupínek, přičemž si neustále zakrýval svůj rozkrok rukama.

"Ruce pryč, drahoušku." zavelel Lucas a spustil zahajovací program. Harry poslechl na povel. V tu se z lampy na jedné straně vystrčili další čtyři drátky, které dosáhli skoro až na zem, přístroj se rozbručel a podstavec se začal otáčet. Šlo o zcela jednoduchý snímač postavy.

Louisovy to nedalo a musel se na omegu také otočit. Naštěstí ho zastihl zrovna zády k sobě, ale i tak se mu zdálo, že zatím nic vzrušujícího, než pohled na Harryho malý zadeček snad není.

Mrkněte se na příběh Ovčák od Maffii. Slibila jsem ji, ze ji taky udelam reklamu. Navic to pry bude takova disney pohádka. ;)