Srdce z olova

Kapitola devátá: Odloučeni navždy

  Věnováno Kattie6, za všechno, co mě naučila.

Věnováno Equestrian-Eliss, aby si uvědomila, že logika a kariéra není vše, a že špatná zkušenost není věčná a lze ji nahradit.

 

Elizabeth pomalu procházela mezi koňmi a pomalu začínala chápat, co se vlastně stalo. S návratem koní jako by se jí vrátil život. Najednou se cítila lehčí, volnější a znovu aspoň trochu v bezpečí. Vůně koní ji vracela jistotu. Až po chvíli si všimla, že nezná zdaleka všechny.

„Silvestere?“

„Hmm?“ ozval se Silvester odněkud za jejími zády.

„Kolik tu je koní, které neznám?“

„No, to je dobrá otázka.“

„A jaká je odpověď?“

„Jo, to kdybych věděl. Odhadem tak tři sta, možná víc.“

„Takže tu je něco přes pět set koní?“

„Jo. Potíž je že teď trochu nevím co s nimi.“

„Jakto?“

„Každý pochází odjinud. U poloviny z nich ani nevím odkud. Prodávat je nechci, ale zase na druhou stranu, nemůžu se o všechny postarat. Nemám na to čas ani možnosti.“

„Tak je dej ke mně! Tím se to všechno vyřeší.“

„Zapomínáš že Tvůj domov je jaksi mimo naše možnosti.“

„Vrátím se tam ještě někdy?“

„Možná. To záleží na Tobě. Já ti to zaručit nemůžu.“

„Proč ne? Zachránil si mě z toho kaňonu, tak bys mě mohl taky dostat domů.“

„To že se mi to povedlo bylo spíš štěstí. Nemám neomezené možnosti. Nedokážu dělat zázraky. Bohužel.“

„Takže?“

„Takže se teď nějak zabav, já si jdu ujasnit priority.“

„Pfffff.“

Mezitím, v kaňonu:

„Tak, co to tu máme?“ zeptal se s bujarým smíchem Nick.

„Šerif. Čmuchal tu kolem.“

„Aaa, šerif. Tak copak s ním uděláme? Ty ostatní zabte, ty už nebudeme potřebovat.“ přikázal. Kaňon se rozezněl ozvěnou výstřelů.

„Ještě něco? Co se mnou hodláte dělat teď?“ ušklíbl se Daniel.

„Dostat vás k Vašemu cíli, šéfe.“

„To vám to trvalo.“ zabručel Daniel a vstal. Prakticky okamžitě přiskočil jeden z banditů a rozvázal mu pouta. „Příště se víc snažte. A přineste mi něco k pití, je tu hrozný vedro. Sežeňte mi novýho koně a seberte všechno potřebný. Za dvě hodiny se vydáme za tím parchantem co to celý zkurvil. Až se mi dostane do rukou, konečně mu splatím všechno, co mi proved.“

„A čeho tím dosáhneme?“

„On chcípne, já prodám koně a do konce života nebudu muset nic dělat, vy dostanete svůj díl, ranč si nechám a s ní...no, ještě uvidim co udělám s tou děvkou co mi kazí sny.“ vysvětlil mu neochotně Daniel.

„A co kdybyste jí nechal nám? Chlapy by si rádi užili“ mrkl na něj Nick s poťouchlým úsměvem.

„Uvidíme.“ prohlásil Daniel a dost ošklivě se zašklebil.