[A/N]: Hey guys :3
Jenom jsem chtěla říct, že vás miluju. Všechny.
Tady máte dárek: (ﾉ◕ヮ◕)ﾉ*:･ﾟ✧
To je dávka třpytek pro každého, aby vám rozzářila den :D
Jo a ještě něco, dnešní kapitola je věnována @ElizabethKomrska, protože píše Roar, čte po mně moje hovadské nápady, trpí mi spamování na skypu a já ji zbožňuju. Love ya.
[Louis’ P.O.V.]
“J-jaký tvar má pět stran?” zeptal se mě Harry, když jsem ho pustil do bytu.
“Pětiúhelník,” odvětil jsem, sundal si kabát a skopl boty.
Harry zopakoval mé pohyby a pověsil kabát na věšák, “Oh... ja-jak to vypadá?”
“Uhh...” na chvíli jsem se zamyslel, zatímco jsem věšel svůj kabát a vyrazil jsem do kuchyně. “Jako pokažený čtverec s trojúhelníkem nahoře.”
“Dobře,” Harry šel vesele za mnou, sundal si čepici a zatřásl uvolněnými kudrlinkami.
“Máš hlad?” zeptal jsem se ho.
“Ne...” odvětil zamyšleně a postavil se vedle mě, když jsem si napouštěl sklenici vody. “...M-můj žaludek se cítí legračně.”
“Bolí to?” zeptal jsem se a trochu se jeho popisu pousmál.
“Možná,” odpověděl pořád stejně zamyšleným tónem. “Ale n-není to, jako když měl H-Harry mýdlo v oku.”
“Kdy se začal cítit legračně?” přešel jsem ke kuchyňskému stolu a posadil se.
Následoval mě a přisunul si židli blíž k mojí, “U... u L-Liama, když řekl, že Lo-Louis p-pro Harryho nep-nepřijde.”
“Oh,” dostal jsem ze sebe s pocitem viny.
“Znamená to, ž-že Harryho bolí břicho?” zeptal se.
“To... to pravděpodobně znamená, žes byl nervózní,” odpověděl jsem, natáhl se a pocuchal mu vlasy.
“A-ale Harry nebyl nervózní... Harry b-byl smutný,” oponoval mi.
“Promiň, Kitty...” řekl jsem jemně. “Nechtěl jsem, abys byl smutný.”
“H-Harry už není smutný,” ujistil mě a lehce mě poplácal po koleni. “Harry to tu m-miluje.”
Zahihňal jsem se, “Proč se ti tu tolik líbí? Je to naprosto stejné, jako u Liama!”
“Není,” trval na svém. “Louis je tady.”
“Oh,” vypískl jsem zaskočeně.
“B-bude se Louis dívat na Ar-Aristo... Aristokočky! Bude se Louis dívat na Aristokočky s H-Harrym?” zeptal se nadějně.
A jak bych tomu koťátku kdy mohl říct ne? Právě mi oznámil, že můj... nebo vlastně náš... byt je lepší než Liamův, protože v něm žiju já. Takže jsme se posadili na gauč, abychom mohli sledovat Aristokočky. A Harry se tak dlouho pomaličku a obezřetně posouval ke mně, až byl přitulený na mém boku a hlavu měl položenou pohodlně u mě na klíně. Ruka mi tak nějak automaticky vjela do těch kudrnatých vlasů, jemně jsem ho hladil, hrál si s pramínky těch hebkých kudrlin a odhrnoval je z jeho čela. Jakmile film skončil, Harry se postavil a protáhl.
Zahihňal jsem se, “Vážně máš ten film dost rád...”
“Je to roztomilé,” pokrčil rameny.
YOU ARE READING
Uniquely Perfect CZ překlad (AU Larry Stylinson+a bit of Niam)Book1 Kitten!Harry
FanfictionKdyž Louis Tomlinson najde Harryho Stylese sedět v noční uličce, neodvážil by se ani přemýšlet nad možností, že by byl jiný... že by byl TAK jiný. Asi by nechápal, kdyby jeden z jeho nejlepších přátel nebyl stejný. Hybrid, jak říká Liam. Kočičí hybr...
