Chapter 17

3.1K 274 47
  • Dedicated to All of my loyal readers ♥
                                    

[Louis’ P.O.V.]

Harry prakticky usnul v autě, a pak ještě jednou, když seděl v kuchyni u stolu, a pak už konečně opravdu usnul, zrovna když jsem zapínal Aristokočky. Když jsem se rozhodl, že bychom oba měli jít spát, jelikož jsme ráno museli brzo vstávat, vklouzl jsem pažemi pod chlapce, opatrně kvůli jeho zápěstí, a odnesl jsem ho k sobě do postele. Jakmile jsem se ujistil, že Harry je bezpečně na své straně, přelezl jsem na svou stranu, nastavil si budík na mobilu a praštil jsem sebou na polštář.

Když mi budík zazvonil nekřesťansky brzo v půl šesté ráno, zasténal jsem, jak jsem se snažil přivést se ke smyslům. Rychle jsem si uvědomil, že k zádům se mi tisknou další a hřejí. Potom, co jsem se naslepo natáhl po telefonu a vypnul budík, otočil jsem se, abych mohl probudit i Harryho. Jenže ten už kňoural a choulil se do klubíčka.

“Čas vstávat, Harry,” uchechtl jsem se vyčerpaně a šťouchl jsem do kopečku pod peřinou.

Harry se přetočil a vykoukl na mě zpod přikrývky, velkýma zelenýma očima, jako nějakého mláděte, “N-nemůže Louis prostě z-zůstat s Harrym?”

“Promiň, Kitty,” řekl jsem mu a postavil se, abych ze skříně vyhrabal pracovní oblečení. Džíny a černé tričko s límečkem se slovy ‘Robovy Spotřebiče’ vyšitými kousek pod levým ramenem. “Dneska musím do práce.”

“Vem H-Harryho s sebou.” Posadil se, ale omotal kolem sebe deku.

“Nepouštějí koťata do obchodu,” řekl jsem něžně.

“Ale H-Harry si vezme beanie! T-takže H-Harryho u-uši nebudou v-vidět,” prosil Harry a slezl z postele, aby se mi mohl vtisknout do náruče.

“Proč se chceš nudit u mě v práci?” zeptal jsem se jemně a rozcuchal mu vlasy rukou, ve které jsem nedržel oblečení.

“H-Harrymu se po Louisovi stýkalo,” zamumlal mi do hrudi.

Nad jeho slovy se mi bolestivě sevřel žaludek a moje odhodlání se rozbilo, “Dobře, fajn, můžeš jít se mnou.”

“Jo!” zvolal vesele.

Zasmál jsem se, “Půjdu se osprchovat, dobře?” Střelil jsem pohledem na jeho oblečení. Pořád byl ve věcech, co mu dal Dr. Shell, “Proč se nepřevlečeš do něčeho jiného?”

Harry zbledl a opatrně si sáhl na vlasy, ale přikývl, “D-dobře...”

Zvedl jsem obočí, “potřebuješ koupel, že jo?”

Rychle se začal omlouvat, “H-Harry se omlouvá! O-okoupe se rychle! H-Harry vlastně ani n-nepotřebuje-”

“Klídek, Kitty,” uklidnil jsem ho. “Můžeš se vykoupat, to je v pohodě. Jsme vzhůru brzo a nemusím tě brát k Liamovi. Máme dost času.”

“Tak jo,” vypískl.

Otočil jsem se, abych pro něj v šuplíku vyhrabal nějaké oblečení. Vytáhl jsem jedny boxerky, nějaké džíny a zelené tričko. Otočil jsem se k němu a natáhl ruku s oblečením, “Proč se nejdřív nevykoupeš? Oh! Budeme ti muset sundat ten obvaz.”

Harry se zamračil, “A-ale Louis to p-potom dá zp-zpátky?”

“Jasně,” zakřenil jsem se. “Nasadím ti to zpátky. Nechceme, aby si Kitty zranilo zápěstí ještě víc.”

Harry si balíček, co jsem mu podal, nacpal pod paži a natáhl ke mně zápěstí. Jemně jsem mu sundal obvaz a položil ho na noční stolek. Harry se na mě zazubil a odhopsal z místnosti. Zasmál jsem se a popadl telefon, abych zavolal Liamovi. Pravděpodobně se ještě ani neprobudil, ale musel jsem mu říct, že Harryho nepřivezu. Po několika zazvoněních se ozval Niallův vyčerpaný hlas, “Haló?”

Uniquely Perfect CZ překlad (AU Larry Stylinson+a bit of Niam)Book1 Kitten!HarryWhere stories live. Discover now