Chapter 21

2.9K 138 12
                                    

Harry’s POV

Panebože, ty seš ale kretén, Stylesi! Takhle to na ní vyhrknout! Kde jsou tvé extra schopné balící dovednosti, hmm? Vyděsil jsi jí a ona ti teď uteče. Můžeš si za to sám, blbče! Máš se umět ovládat!, nadával jsem si v duchu, když má ústa vyslovila ten zbrklý projev lásky a Summer na mě hodnou chvíli jen zírala.

Po chvíli se jí z oka spustila jedna stříbrná kapka, následována další a další. Zabořila mi hlavu do ramene a jemně se třásla. Měl jsem štěstí, že alespoň hned neutekla. Dávalo mi to naději, abych ještě zkusil napravit to, co jsem zpackal, i když nic z toho co jsem řekl, jsem nechtěl vzít zpátky.

„Sum,“ vydechl jsem do její blonďaté hřívy a nasál její vůni. Voněla směsicí melounu a jahod. Tu vůni jsem si okamžitě zamiloval. „Sammy, no tak. Neplač,“ snažil jsem se uklidnit její vzlyky a něžně ji hladil po zádech. „Jsem strašný vůl! Věř mi, že to vím. Neměl jsem to na tebe tak rychle vybalit, ale já toho nelituju, Sammy,“ pokračoval jsem klidným hlasem. „Všechno co jsem řekl, jsem myslel vážně. A víš, proč ještě toho nelituji?“ zeptal jsem se jí, ale na odpověď jsem ani nečekal. Stejně by nepřišla. „Protože to vidím na vlastní oči, co dokáže napáchat strach z vyznání svých citů osobě, kterou nade vše miluješ. Louis se toho tak strašně bál a podívej, kde teď skončil. Hraje si na gaye, jen aby se do té situace nemusel dostat znovu. Raději si do hlavy vsugeruje milion kravin, než aby musel myslet na to, jak se má Deb vyznat. A to já dělat nebudu, Sammy. Nebudu opakovat jeho životní chybu, které bude až do smrti litovat. Já ne!“ přiznal jsem barvu, místo toho abych si narychlo něco vymýšlel. A takhle to bylo stejně nejlepší!

„Harry,“ vydechla a snažila se nabrat dech, když se ode mě odtáhla s uslzenýma očima. Byla z toho celá roztěkaná a nesvá. Vážně jsem to podělal, proletělo mi hlavou a snažil se jí z tváře setřít poslední zbytky slz, ale ucukla před mým dotekem. „Harry, já…“ začala znovu a z jejího tónu jsem poznal, že to co se mi chystá říct, nebude nic příjemného. Nechtěl jsem to slyšet.

„Ne! Neříkej nic, Sum. Já vím, že to se mnou není zrovna lehký. Nemůžu ti slíbit klidný život někde v soukromí, tedy alespoň zatím ne, ale můžu ti dát něco jiného. Sammy, dám ti celé své srdce a tolik lásky, kolik jen uneseš, pokud mi dáš alespoň šanci,“ přerušil jsem jí a pokračoval svým vlastním proslovem. Sklopila zrak.

„Harry, já tě…“ zase jsem jí nenechal domluvit.

„Sum, koukni na mě a do očí mi řekni, že jsem si to spojení mezi námi jen celé namlouval. Řekni mi, že ke mně nic necítíš, nic tě ke mně netáhne… řekni mi to do očí a mysli to vážně a já ti přísahám, že to budu respektovat. Se zlomeným srdcem, ale budu,“ mluvil jsem k její stále skloněné hlavě a mírně se třesoucímu tělu. „Řekni to a budeš volná,“ dokončil jsem a hlas se mi na posledním slově zlomil, jak moc jsem si přál ho neříct.

„Harry,“ fňukla a popotáhla. „Proč mi to děláš? Proč?“ vydechla a z očí jí sjela další slaná kapka.

„Miluju tě, Sammy. Je to přesně tak jak říkám a pravda je i to, co ti řekl Liam. Nikdy jsem nebyl zamilovaný, ale to co cítím teď, to je ohromná láska, Sammy. A víš, jak to vím?“ další řečnická otázka vypadla z mých nervózních rozklepaných rtů. „Protože to strašně bolí. Tady,“ řekl jsem a přiložil si její dlaň k místu, odkud mi bilo srdce. Srdce, které teď bilo jenom pro ni.

Po tváři se jí rozběhl trochu rozpačitý úsměv a její pokožka nabrala červenkavý odstín. Pak posmutněla a začala kývat hlavou ze strany na stranu, když spustila svou dlaň zase zpátky do klína.

This Part Of My Life 2 [1D]Where stories live. Discover now