Can you love me again?

14.část

,,Mami, vstávej. Mami.“ říkal někdo pořád dokola a vrtěl se mnou. Pomalu jsem zatřepala víčky a otevřela oči. ,,Mami!“ Prudce jsem otevřela oči a posadila se.
,,Williame, co tu děláš?“ zaskuhrala jsem.
,,Spíš co ty tu děláš.“ ozvalo se ode dveří. Harry. Udiveně kmital pohledem mezi mnou a stále spícím Louisem, který mě ještě před pár vteřinami pevně držel v náručí. Založil si ruce a pobaveně se na mě podíval.
,,Ehm, povídali jsme si. A asi jsem tu musela usnout.“ lhala jsem.
,,Jistě, a to co bylo v kuchyni včera v noci se považuje za povídání?“ řekl pobaveně. ,,Můžu si s tebou taky popovídat?“ Vykulila jsem oči a následně zhnuseně nakrčila nos. Bůh ví, co s tou pusou dělal.
,,Mami, co jste včera s Louisem dělali?“ zeptal se William a nespouštěl pohled z Louise. Lehce jsem do něj šťouchla a zavrtěla hlavou.
,,Povídali jsme si.“ řekla jsem a nervózně si prohrábla vlasy. ,,Jak jsi se vyspal?“ zeptala jsem se ho a přitáhla si ho na klín.
,,Dobře. Ale bylo mi smutno.“ řekl smutně. Políbila jsem ho na tvář.
,,Ale notak. Vždyť jsi si toho ani nevšimnul. A co ruka?“ dodala jsem a podívala se na jeho obvázanou ruku. Pokrčil rameny, seskočil a vyběhl z pokoje.
,,Co všechno jsi viděl?“ zeptala jsem se a ruce složila do klína. Pokrčil rameny.
,,Skoro všechno. Šel jsem se napít. A ty jsi seděla na lince, na kterou si mimochodem už nikdy nebudu pokládat jakékoliv jídlo.“ podotknul. Vyplázla jsem jazyk. ,,A líbali jste se. Tak jsem se schoval za roh a poslouchal.“ Zamračila jsem se. Buď lže, nebo je natolik blbej, že mi přizná to, že nás špehoval. ,,Nelžu.“ řekl a obranně zvedl ruce, jako by mi četl myšlenky. ,,Fakt jsem vás slyšel. Říkala jsi, že nechceš, aby to nikdo věděl. Ale tady náš Loui...“ řekl a hodil po něm tričko, které se mu válelo na zemi. Nic. Ani se nehnul. ,,Louisi!“ zakřičel. Louis sebou trhnul a prudce se posadil. Harry se škodolibě usmál. ,,Dobrý ráno, ty Romeo.“ řekl posměšně.
,,Co?“ řekl rozespale a nechápavě Louis.
,,Ten hajzl nás včera poslouchal.“ podotkla jsem. Louis se obrátil na mě, jako by si až teď uvědomil, že jsem s ním celou noc spala v jedné posteli. Zato já si toho byla plně vědoma. On měl celou noc omotanou ruku kolem mě a já byla natisknutá na něm a vdechovala jeho vůni, která mu vycházela z pokožky.
Jakmile mě spatřil, jeho obličej se roztáhl do širokého úsměvu a oči se mu rozsvítily.
,,Ahoj.“ zašeptal a zvedl k mému obličeji ruku, se kterou mi přejel linii obličeje a zastavil se na krku. Za krk si mě k sobě přitáhl a Harry neHarry, políbil mě. Dlouze, procítěně mi přitiskl rty na mé. Zavřela jsem oči a plně se vžila do toho polibku a přestala vnímat okolní svět.
,,Ehm, nerad bych vyvrhl snídani. A myslím, že tady William taky ne.“ řekl a já se prudce odtrhla. Podívala jsem se ke dveřím, ale naštěstí tam nestál. Oddechla jsem si. Tohle bych mu asi nedokázala vysvětlit.
,,Seš kretén.“ zavrčela jsem. Harry se jenom uchechtl a ležérně se opíral o rám, zatímco si zkřížil ruce na hrudi.
,,No, každopádně. Včera jsem slyšel každé vaše slovíčko. Od té nabídky k sexu, což je Louisi velice dobrý tah, až po domluvu, že se to dozvíme jenom my. Ale dovolte mi jednu otázku.“ Teatrálně se odmlčel. ,,Jak tohle vysvětlíte Willovi?“
Zarazila jsem se. Na to jsem nepomyslela. Louis na mě upíral pohled a čekal, co řeknu.
,,Já nevím.“ přiznala jsem. Harry přikývl a vrátil se do stejné pozice, jako předtím.
,,Ty mu to nechceš říct. Předpokládám.“ řekl Louis.
,,Nemyslím si, že by na to byl připravený.“
,,Jsou mu čtyři, El. Jak přesně chceš, aby byl připravený. Teď mu jde jenom o to, aby měli to autíčko, které se mu líbí. Bude rád, že má někoho s kým si může hrát.“ namítl.
,,Já vím. Jenom prostě...“ sklopila jsem hlavu. ,,Já nejsem připravená.“
Louis si povzdechl a přišoupl se ke mě. Omotal mi ruce kolem ramen.
,,Harolde, vypadni.“ nakázal. Harry se se zabručením odlepil od zdi, o kterou se opíral.
,,El, co jsem ti říkal. Jsem tu pro tebe. Ať se stane cokoliv. Nenechám nikoho, aby ti něco udělal. Ať se jedná o fanynky, o skupinu nebo o tvého syna. Našeho syna. Věř mi, bude rád.“ řekl a zvedl mi hlavu. ,,Slibuju. Jenom to zkusme. Prosím.“ přemlouval mě.
Zavrtěla jsem hlavou a povzdechla si.
,,Nech mě si to ještě promyslet.“ poprosila jsem a podívala se mu do očí, plných proseb.
Přikývl. ,,Jak dlouho?“ Pokrčila jsem rameny. ,,Dobře. Pojď. Půjdeme se nasnídat.“ řekl, políbil mě na čelo a zvedl se z postele.