17.část

5K 259 5
                                    

,,Tak jo. Jsme tady. Nekoukej!“ přikázal mi a než otevřel dveře, přikryl mi oči svýma obříma rukama. I když, ne že bych si na velikost stěžovala. Občas se hodila.
,,Louisi, už jsem v tvém bytě byla.“ zasmála jsem se a opatrně našlapovala.
,,Jo, ale díky pomoci od několika týpků je to tady úplně předělaný. Takže to je, jako bys tu nebyla.“ řekl a naváděl mě hlouběji do bytu.
Pak se zastavil a pomalu mi sundal ruce z očí.
,,Vítej v novém domově.“ řekl, roztáhl ruce a usmál se.
,,Páni. Vážně to je, jako bych tu nebyla.“ žasla jsem a procházela se po místnosti.
Předtím to byl obývák, stejně jako teď. Ale celý nábytek byl úplně přestěhovaný a zpřeházený. Zeď měla lehce modrou barvu, na jedné straně zdi visela velká televize a hned naproti ní malý konferenční stolek a černý kožený gauč a stejná křesla. U druhé zdi bylo piano, které tady bylo i předtím, ale tak jako ostatní věci měl jiné místo. Rozešla jsem se směrem ke koupelně. Ta zůstala nezměněná, stejně jako kuchyně. I když, v kuchyni byl jiný stůl. Větší a rohová sedačka.
,,Tady jsem měl šatnu.“ řekl a pobídl mě do jedné místnosti. Šatnu? Dřív jsem o žádné nevěděla.
Ale ať tam měl cokoliv, teď to bylo změněné. Byl to dětský pokoj.

Na zdech byly tapety s typickým klučičím motivem. Autíčka, rakety a tak. U okna byl menší stolek, s několika šuplíky, lampičkou a poličkami, kde byly různé knížky pro malé děti.
Na druhé straně pokoje byla velká postel. No, postel. Byla to spíš palanda, ale bez spodní části. Místo spodní postele byl velký prostor, kde bylo milion různých autíček, drah a plyšáků.
,,Kde jsi tohle všechno vzal?“ zeptala jsem se a přešla ke skříni. Byla zatím prázdná.
,,Ty hračky? No, pár jsem jich koupil a pár jich nechal přivést z vašeho bytu.“ vysvětlil.
,,Ty jsi byl v našem bytu?“ vyhrkla jsem.
,,Já ne. Jeden můj..ehm, kamarád.“ řekl a nervózně se poškrábal na zátylku. Zvedla jsem obočí.

,,A...no nic.“ zavrtěla jsem hlavou.
,,Pojď dál.“ vybídl mě a postrčil ze dveří.
,,Támhle.“ řekl a ukázal na poslední místnost. ,,Tam je ložnice.“
Otevřela jsem dveře a vydechla.
,,Páni.“ Všechno bylo zařízené do modré barvy. Tapety, jemný koberec, povlečení, které bylo na velké posteli. No, velké. Obrovitánské.
,,Tak velká postel.“ uchechtla jsem se a Louis se zasmál upřímným smíchem.
,,Věděl jsem, že tohle upoutá tvou pozornost.“ řekl mezi smíchem.
,,Na co tak velká?“ zvedla jsem obočí a usmála se. Louis se mezitím přestal smát a začal se s tajemným úsměvem přibližovat.
,,Víš kolik věcí bych s tebou chtěl dělat?“ zašeptal a zastavil se těsně přede mnou. ,,Na to malá postel nestačí.“ zašeptal mi do ucha. Otřásla jsem se, když jsem ucítila jeho dech, jak se otřel o mou pokožku.
,,A kdy by jsi to chtěl dělat?“ zašeptala jsem zhypnotizovaně a omotala ruce kolem jeho krku.
,,Pořád. Když tě vidím jak se usměješ, jak si prohrábneš vlasy, stydlivě klopíš oči, skousneš si ret. Mám co dělat, abych se ovládl a neohnul tě. Stejně jako teď.“ šeptal dál a já se nepřestávala otřásat.
,,Ale teď tu nikdo není. Kdo ti v tom brání.“ šeptla jsem zpátky. Překvapeně se na mě podíval a usmál se. Tak nějak..nadrženě.
,,Jak chceš.“ zavrčel a hned co to dořekl, spojil naše rty v jedny. Tvrdě mi vklouzl jazykem do pusy a prozkoumával každičký koutek. Začala jsem rychle oddechovat a asi bych se udusila, kdyby se neodlepil a nepřesunul se na můj krk, kde zanechával jemné polibky a lehká kousnutí.
,,A heleme se. To je ode mě?“ zeptal se a ukázal na červený flek na mém krku. Přikývla jsem. Byl z té noci, kdy jsme se dali oficiálně dohromady.
,,Tak mu uděláme kamaráda.“ zasmál se a znovu se přitiskl na můj krk, kde začal nasávat kůži a jemně po ní přejíždět zubama. Lechtalo to a já se jenom smála.
,,Hotovo.“ řekl, odtáhl se a prohlédl si své dílo. ,,Zítra to na tobě bude zářit. A všichni budou vědět, že jsi jenom moje.“ zazubil se a znovu mě tvrdě políbil. Vášnivé líbání začalo nanovo. A já věděla, že dneska nezůstaneme jenom u toho.
Po chvíli divokého líbání mě svalil na postel, která byla překvapivě měkká a pohodlná, aniž by mě přestal líbat. Opět se přesunul na můj krk a jeho ruce pečlivě zkoumaly mé tělo.
,,Oh, Louisi.“ zavzdychla jsem a chytila ho za vlasy. Přetáhl mi tričko přes hlavu a odhodil ho do kouta pokoje. Jeho ústa mě nepřestávala líbat a teď sjížděl jazykem od mého krku, mezi prsy až k pupíku a zanechával za sebou vlhkou cestičku. Pak se vrátil zpátky nahoru a znovu mě líbal.
,,Jsi tak krásná.“ vzdychl mezi polibky a začal si pohrávat s knoflíčky na mých džínech.
Usmála jsem se a přetáhla mu triko přes hlavu, abych nebyla v nevýhodě a odhodila ho za mýma kalhotama, které už jsem měla svlečené. Takže jsem před ním ležela jenom v podprsence a kalhotkách, zatímco on mě hltal očima s kalhotama stále na sobě.
,,Je možný, že jsi ještě krásnější než jak si tě pamatuju?“ Neříkal mi to už náhodou?
Usmála jsem se a položila svoje ruce na jeho hruď, která se za mojí nepřítomnosti více vyrýsovala a přejela mu prstem od krku, přes břicho až k zipu na jeho kalhotách. Lehce se otřásl pod mým dotykem.
,,Ty taky nejsi k zahození.“ zašeptala jsem s úsměvem a jedním pohybem ruky mu rozepla kalhoty a stáhla je až ke kolenům, odkaď si je stáhl sám. Skóre – vyrovnáno.
Usmál se a znovu se na mě přisál. V tu chvíli mě napadlo přirovnání k pijavici. Musela jsem se uchechtnout.
Rukama objížděl moje ruce až skončil na zádech, kde mi rozepl podprsenku a odhodil jí pryč. Znovu se usmál a pohledem přejel mou skoro nahou postavu.
Přitiskl svoje rty na mé, teď už jemně a pomalu mě líbal. Jeho ruce si zatím pohrávaly z mými prsy a potom sklouzl níž a pohrával si s lemem mých kalhotek.
Rozhodla jsem se taky trochu si pohrát, takže jsem ho pod sebe převalila a tím pádem jsem seděla na jeho rozkroku. Lehce jsem zavrtěla pánví a tím způsobila jeho zasyčení, nad kterým jsem se usmála. Vždycky jsem věděla, jakým pohledem mě vidí všichni mužského pohlaví. Ale na Louise to účinkovalo dvakrát víc. Možná to bylo tím, že si nechtěl jen užít, ale že mě opravdu miloval.
,,Ty se bavíš co?“ zasyčel, zatímco já se stále vrtěla na jeho zvětšující se bouli. S rozpustilým úsměvem jsem přikývla. Trochu jsem se posunula dopředu, takže moje vlasy dopadaly na jeho nahou hruď, kterou jsem mu začala posévat jemnými polibky, aniž bych se přestala vrtět.
,,Bože, El.“ zakřičel a já vzápětí ucítila teplo mezi nohama. Překvapeně jsem zvedla hlavu.
,,Cože?“ zeptala jsem se. Nevinně pokrčil rameny.
,,Sama víš, co mi děláš. Promiň.“ Rozesmála jsem se. ,,Čemu se směješ?“ zavrčel.
,,To jako vážně? Už? Tak rychle. A to jenom...tím.“ řekla jsem a znovu se zavrtěla.
,,El, prosím. Nech toho.“ zasyčel a zavřel oči. Nepřestala jsem. ,,Tak to ne.“
Chytil mě za ruce a jedním prudkým pohybem vyměnil naše pozice. On se teď tyčil nade mnou a na tváři mu hrál drzý úšklebek.
,,Teď si to vypiješ.“ řekl a stáhl mi kalhotky. Teď už jsem před ním ležela tak, jak mě Bůh stvořil. Na nic nečekal a prudce do mě strčil jeden prst. Vykřikla jsem a on se usmál.
,,Měla jsi mě poslechnout.“ zavrčel a sklonil se nade mnou. Začal mi líbal prsa a já začala vzdychat. Jeho ruka nepřestával udávat tempo a po chvíli přidal i další prst, načež se ozval můj další výkřik.
,,Líbí se ti to?“ zeptal se dravě. Pomalu jsem přikývla a zavřela oči. ,,Odpověz. Libí se ti to?“ zopakoval.
,,Jo.“ vydechla jsem. Zpomalil. Prudce jsem otevřela oči.
,,Odpověz celou větou.“ přikázal a usmál se. Nechápavě jsem se na něj podívala. ,,Říkal jsem ti to. Vypiješ si to. Budu tě tím mučit, dokavaď to neřekneš. Nebo se neuděláš, v tom druhým případě.“ dodal. ,,Takže líbí se ti to?“ zeptal se znovu a vytáhl jeden prst.
,,Ježiši Louisi! Jo, líbí se mi to!“ vykřikla jsem. On se spokojeně usmál, vrátil tam prst a znovu jimi začal rychle pohybovat.

,,Hodná holka.“ řekl a přidal ještě jeden.
,,Proboha.“ vykřikla jsem a prohla se. Nepřestával. Dokonce zrychloval a tím jsem se udělala. Přestala jsem křičet a vzdychat. Jenom jsem tam ležela, napnutá jak luk a těžce oddechovala.
,,Ještě jsme neskončili.“ zavrněl mi do ucha a stáhl si boxerky, které stále byly vlhké jeho uděláním se.
Bez toho aniž by počkal až se alespoň vydýchám, nemilosrdně do mě vrazil jeho kamarádíčka. Vykulila jsem oči.
,,Ty bereš nějaký steroidy?“ zeptala jsem se. Zarazil se.
,,Co? Proč?“
,,Není větší?“ ujišťovala jsem se, načež se zasmál a bez odpovědi začal přirážet.
Sám udávala tempo, které oboum z nás vyhovovalo. A jak já, tak i Louis jsme těžce oddechovali. Nahnul se a přitiskl na mě svoje rty. Rukama se nadzvedával a přidržoval nade mnou, ale občas jeho ruka zabloudila k mému obličeji, který jemně pohladil.
,,Miluju tě.“ zašeptal.
,,Miluju tě.“ řekla jsem zadýchaně zpátky. Uvědomila jsem si, že mu ani nelžu. Opravdu ho miluju a kdybych mohla vrátit čas, nikdy bych od něj neodešla.
Začal přirážet tvrději. Já jsem vzdychala stále hlasitěji a poznala jsem, že mu už moc nezbývá.
Naposled přirazil, já ucítila teplou tekutinu uvnitř mě a naprosto zpocený se zhroutil vedle mě. Usmál se a nahnul se, aby mě políbil. Jeho ruka se ještě přesunula do mého klína, kde mě dodělal. Vykřikla jsem jeho jméno, sevřela to krásné modré prostěradlo ve svých rukách a vyčerpaně se zhroutila.
,,Lásko?“ ozval se po chvíli, kdy bylo slyšet jenom naše oddechování.
,,Hmm?“ Převalil se na bok a upřel na mě svůj pohled.
,,Tohle je náš první sex v našem společném bytě.“ vydechl, políbil mě na špičku nosu a usmál se. Taky jsem se usmála a přetočila se na bok.
,,Miluju tě El. Víc než cokoliv na světě.“ zašeptal a zastrčil mi jeden zpocený pramen vlasů za ucho. Usmála jsem se.
,,Miluju tě Louisi. Víc než cokoliv na světě.“ zopakovala jsem jeho větu a nahla se pro polibek, který mi víc než ochotně dal.
Po pár minutách oddechování a ležení v naší nové a už pokřtěné posteli, jsme se společně zvedli a šli se umýt. Bylo to jak hodně mokré, tak i zábavné a voda nezůstala jenom ve sprše.
,,Máš hlad?“ zeptal se mě, zatímco jsem utírala mokrou podlahu a strkala Louisovi vlhké boxerky do pračky.
,,Trochu.“ přiznala jsem. Přikývl.
,,Fajn. Po cestě se stavíme někde na oběd.“ řekl a podíval se na telefon. ,,Harry píše, že William ještě spí.“
,,Co bude dělat večer?“ odfrkla jsem si.

,,To co mi ne.“ řekl a nahl se pro polibek. Omotal mi ruce kolem pasu a lehce mě políbil.
,,Kdy se sem nastěhujeme?“ zeptala jsem se, když se odtáhl.
,,Dneska?“ řekl, ale konec trochu povytáhl. Jako kdyby se mě ptal.
,,To se mě ptáš?“
,,No já jestli ti to nevadí. Jestli s tím souhlasíš.“ vysvětlil. Chvíli jsem se zamyslela.
,,No, víš já nevím.“ řekla jsem hraně. Zasmál se a lehce do mě šťouchl.
,,No tak. Tak souhlasíš?“ zeptal se netrpělivě.
,,S tebou, můj drahý, slavný, milovaný příteli Louisi Tomlinsone, bych šla třeba i na konec světa.“ řekla jsem a spojila naše rty v polibek.

taakže!! tady je první pořádná 13+! :DD co na to říkáte?? hlavně Majda? :DD splňuje to tvé představy? :DDD 
díky za 'hvězdičky'...v minulé části jste se vyšplhali až na 19!!! páni! :DD díky moc!! :))
taky vám chci říct, že ještě tak deset částí a konec...já vím..minule to bylo 41 kapitol, ale tohle mi přijde takový o ničem..nemám nápady, dostávám se do situací, ze kterých horko těžko vybrusluji :// prostě je to takový divný...to číslo je takový orientační..těch deset kapitol bude určitě a samozřejmě, že když dostanu nějaký super nápad, tak ho tam dodám a částí bude tím pádem víc..ale prostě..je to takový...NUDNÝ!! :DD
ale už píšu další...a tentokrát je se Zaynem! a bacha!! má dlouhý kapitoly!! :DDD ale začnu ho sem přidávat až tenhle skončím! :)))
tak komentujte a 'hvězdičkujte'!!! :)))

LOVE YA!!

Can you love me again?Kde žijí příběhy. Začni objevovat