Profesore, pozor Potter

7. výměna

"Profesore!"ozvalo se jim v tu chvíli za zády až sebou trhli. Řítila se k nim rozlícená ošetřovatelka a nevypadalo to, že by se chystala je propustit.

"Vy jste ještě horší než ten chlapec! Když JÁ řeknu, že budete ležet, tak budete ležet!"štěkala na něj. Nakonec ji však naštěstí přestalo bavit dívat se do Snapeova kamenného obličeje, a tak se obrátila a vrátila se do své kanceláře pro nějaké pomůcky na vyšetření.

"Sufražetka jedna!"zaklel potichu Snape a posadil se zpátky na postel.

Harry udiveně zvedl obočí: "Netušil jsem, že víte kdo byly sufražetky-..."

"No, to opravdu netuším", zaironizoval si napůl pro sebe Snape,"když jedna z nich byla má babička."

"Vaše babička byla sufražetka?"vykulil Harry oči. Netušil, že Snapeova rodina není čistokrevná.

"Co je vám vlastně do toho?"zamračil se na něj Snape, a nerudně si promnul obvaz na oku.

"Taky vás to tak svědí? Já bych si to svoje nejradši vypíchl, jak to pálí", řekl Harry, sledujíc jeho ruku, drbající si obvaz.

"Hleďte si svého, Pottere! Váš názor mě naprosto nezajímá."

Harry si jenom povzdechl a zanořil se do peřin. Jestli to tady se Snapeem vydrží déle než hodinu, bude vážně dobrý. Nevěděl proč se s profesorem pokaždé tak hádá. Jistě, nejspíš v tom trochu hrály roli geny, ale to nemohl být jediný důvod.

Dřív-...v posledních pěti letech se s ním hádal jednoduše proto, že ho nesnášel. Ale teď - po té co viděl, že umí projevit nějaké city a taky poté co před něj muž skočil, aby ho ochránil - si nebyl tak úplně jistý.

Chvíli jen tak zíral do zdi a pokoušel se praktikovat meditaci, o níž se dočetl v učebnici Obrany proti černé magii, jako o účiném obnovovači vyčerpaných sil, ale Snape ve vedlejší posteli ho pořád rušil. Ne že by něco dělal, vydával nějaký hlasitý zvuk, hýbal se nebo jen hlasitě dýchal. On tam prostě jen tak ležel a díval se.

Propaloval ho tím svým pohledem, a Harry se nemohl soustředit. Znervózňovalo ho to! V místnosti navíc bylo naprosté, až nepřirozené ticho, ticho nemoci.

Nakonec to Harry s povzdechem vzdal a rozhodl se spát-...stejně se tady nedalo nic jiného dělat. Se Snapeem si asi šachy nezahraje, že?

---

Probudil se až k večeru. Za okny už se stmívalo a Snape si něco četl. Harry se rozhlédl kolem sebe a zjistil, že za dobu co spal, se kolem něj objevily nějaké květiny a sladkosti.
Snape se na něj podíval a ušklíbl se: "Počítáte si dárky od fanoušků?"

Harry se na něj zašklebil a vzal jednu čokoládovou žabku. Natáhl ruku k Snapeovi a řekl:"Dáte si?"

"Ne děkuji", odfrkl si muž a zahloubal se opět do svého časopisu. Harry nechápavě pokrčil rameny a rozbalil si žabku. Na kartičce byl Sirius, který patřil do sekce černokněžníků. Usmál se a položil si kartičku na noční stolek.

Zrovna si chtěl vzít jednu Bertíkovu fazolku, když se otevřely dveře. Vešla Alexa.

"To snad není možné", spustila místo pozdravu,"první den školy a vy dva už skončíte na ošetřovně. Harry, došlo ti, že zameškáš školu?"

"Nestalo se to schválně, byla to nehoda", usmál se na ni Harry,"ale mrzí mě, že nebudu na první hodině Obrany."

"No, já tam taky nebudu, tenhle týden budu učit lektvary za tebe, Seve."