Profesore, pozor Potter

83 Ředitelna

"Narodil ses 9. ledna 1960," hlásil vitězoslavně Harry asi o dva dny později.
"Nesmysl!"odsekl nenaloženě Severus a přibouchl dveře,"to sis vymyslel jen abys mě mohl otravovat. A vůbec, říkal jsem ti, že mi nemáš chodit do hodin, když učím jiné třídy."

"Ale no tak, musíš uznat, že moje etuda na téma Profesore, na chodbě hoří byla přesvědčivá."

"Až moc, v prvních vteřinách jsem ti to věřil."

"To je jedno,"mávl Harry rukou,"podstatné je, že už vím, kdy ses narodil."

"Nevíš,"stál si za svým Severus.

"Vím,"nenechal se Harry zviklat,"a je zvláštní, že podle toho údaje by ti mělo být třicet osm let, protože mě jsi tvrdil, že je ti třicet šest."

"To datum sis vymyslel, že by to bylo tím?"

"Severusi ani se nesnaž, mám to ze spolehlivého zdroje! A tak jako tak, letos 9. ledna ode mě dostaneš dárek,"oznámil mu s úsměvem Harry.

"Pottere!"vyštěkl Severus," proč máš ten otravný zvyk se ve věcech šťourat? A kdo ti řekl to směšné datum, které, a to si zapiš, nemá s mým životem nic společného? Jsem si jistý, že Brumbál ani Alexa by se k tomu lhát ti nesnížili."

"Ani jeden z nich," triumfoval Harry,"mám to odjinud. Dal jsem na tvoji radu a u těch dvou jsem to ani nezkoušel."

"Tak jak jsi na tu blbost přišel?"začalo to konečně zajímat Severuse,"ale rychle, mám tam třídu plnou mrzimorů."

"Severusi,"usmál se na něj s převahou Harry,"oba víme, že mám pravdu."

"Tak jak jsi na to přišel?"

---

Harry potichu vytáhl ze zadní kapsy Pobertův plánek a snažil se nešustit. Zatím ještě nevěděl, jestli nemá společnost.

"Slavnostně přísahám, že jsem připraven ke každé špatnosti."

Plánek se na chvíli rozzářil jasným světlem, což Harryho přinutilo rozhlédnout se kolem sebe. Nikdy ho nenapadlo zkoumat, jestli neviditelný plášť propouští světlo. Naštěstí se zdálo, že si jej nikdo nevšiml.

Letmo pohlédl na mapu a zkontroloval obvyklé podezřelé. Protiva něco kutil na Astronomické věži (Harry doufal, že zase zapatlává okuláry nesmazatelným inkoustem, protože zítra měla být jejich obvyklá půlnoční hodina), Filch procházel pozemky i s paní Norrisovou a Severus byl nehybný ve svých komnatách. Nejspíš spal nebo četl nějakou hodně těžkou bichli.

Prolétl zbývající jména a ušklíbl se nad tečkou spojenou ze jmen Hermiona Grangerová a Ronald Weasley. Vypadá to, že ti dva ve svém vztahu v létě pokročili, poněvadž v Komnatě nejvyšší potřeby nejspíš o půl jedné v noci Tchoříčky nehrají, že?

Podíval se do ředitelny a s uspokojením zjistil, že je prázdná. Přesně jak předpokládal. Severus netušil, jak moc si škodí, když mu prozrazoval, že ředitel stráví večer u Prasečí hlavy.

Potichu se přikradl až k hlídacímu chrliči a přemýšlel, jak se přes něj dostane. Severus mu onehdy říkal heslo, pro případ nouze, ale jak to bylo? Byla to tři slova, tím si byl jistý. Existuje nějaká sladkoust na tři slova?

"Luxusní Lennyho lentilky?," pokusil se nesměle a probudil tak chrlič,"Bertíkovy brokolicové bonbony (Mlsejte zdravě!)? Nadýmavá maxi tyčinka (Při maxi potížích.)? Jahodovo jogurtový jed (Jednou ochutnat a zemřít.)?"

Chrlič se netvářil nějak nadšeně a z toho Harry usoudil, že o sladkost nepůjde. Zamyslel se. Jak znal Brumbála, bude to něco praštěného. Něco co se dobře pamatuje, všichni to znají a nikdo by to nepoužil jako heslo k ředitelně. A pak si vzpoměl.

"Kratochvilné kouzelnické kejkle!" vyhrkl rychle a sledoval, jak se chrlič odklání. Nastoupil na schody a znovu si vybavoval, jak se Severus kvůli tomu heslu rozčiloval.

("Představ si, že ten starý blázen si zase změnil heslo k ředitelně!"

"A co je na tom špatného? Aspoň se nenudíte, ne?"

"Jenomže on si za tu změnu nechal zaplatit od dvojčat Weasleyových, kteří momentálně plánují ovládnout i dospělý trh. Takže teď kdykoli s ním budu chtít něco probrat, budu muset říkat Kratochvilné kouzelnické kejkle."

" A nebo můžeš chodit krbem. Alespoň se prváci nebudou tolik lekat. Au!")

Dojel ke dveřím ředitelny a pečlivě si připravil hůlku. Nepotřeboval ji, ale cítil se s ní tak nějak lépe.Věděl, že nejvíc záleží na prvních několika sekundách. Položil ruku na kliku a zhluboka se nadechl. Teď se teprve pozná, jestli už je opravdový kouzelník, nebo jen studentík.

Rozrazil dveře a bezhlesně mávnul oběma rukama. S pufnutím se objevily černé závěsy kolem obrazů, s trochou štěstí se ani jeden z nich neprobudil. Rychle se podíval na skříň a ujistil se, že i Moudrý klobouk je zakrytý. Ten by to nejspíš vyžvanil jako první.

Otočil se na patě a setkal se s pronikavým, skoro až ohnivým, pohledem Fawkese. V duchu zaúpěl. Doufal, že Brumbál si fénixe vezme sebou, taky by ho někdy mohl vyvenčit, ne? Někde slyšel, že když ptáci dlouho nelétají, zakrní jim křídla.

"Ahoj Fawkesi,"zašeptal opatrně a sundal si neviditelný plášť,"to jsem já, Harry. Harry Potter. Před pár lety jsi mi zachránil život, pamatuješ?"

Pták nepatrně pokývl hlavou a dál jej hypnotizoval pohledem.

"Vím, že bych tady neměl být,"rozhodl se mu to Harry vysvětlit,"ale něco potřebuju a Brumbál to tu má. Slibuju, že tím nikomu neublížím."

Fénix mírně zahoukal, jako by mu chtěl naznačit, ať pokračuje.

"Potřebuju zjistit, kdy se narodil Severus, víš? Nechce mi to říct a tvrdí, že ani Brumbál mi to neprozradí. A tak mě napadlo, že to zjistím jinak. Vzpomněl jsem si na to, co říkal Hagrid mým příbuzným, když jsem jej poprvé potkal. Říkal tehdy, že moje jméno je v Bradavicích zapsáno ode dne, kdy jsem se narodil. A tak mě napadlo, že když je tu moje, musí tu být i Severusovo, no ne?"
Fawkes si jej ještě chvíli měřil pohledem, ale pak se vznesl a plavně doletěl k velké zlaté skříni, pokryté vzorkem bílých růží.

"Tam to je?"zeptal se Harry a přešel ke skříni. Fawkes souhlasně zahoukal a ťukl pařátkem do dřeva, jako by jej vybízel, aby už se podíval dovnitř.

"Děkuji,"usmál se na něj Harry,"neřekneš to řediteli, že ne?"

Fawkes se na něj podíval a Harry by byl přísahal, že pozdvihl jedno obočí. Předpokládal, že to znamená ano a otevřel skříň.

Byla skoro prázdná, a o to důležitěji se jevila otevřená kniha položená uprostřed. Nad poslední, čistou, stránkou se vznášel nádherný fialovo-zlatý brk a čekal, až se narodí další dítě obdařené magickou silou.

Harry se podíval na spodní poličku a přehodnotil názor. Skříň vůbec nebyla prázdá. Ba naopak, byla v ní snad tuna stejných knih, knih, které obsahovaly každého studenta bradavic od dob zakladatelů.

Vytáhl knihu s označením 1962 a rychle ji prolistoval. Zvláštní, o Severusovi ani jeho rodičích tam nebyla ani zmínka. Prošel tedy léta 63, 64 a 61, až se nakonec propracoval k roku 1960 a jménům, která znal. Fialovým písmem byli psáni hoši, zlatým dívky.

Zaujala ho tři jména.

James Potter
27. března 1960

Lily Evansová (Potterová)
30. ledna 1960

a konečně...

Severus Snape
9. ledna 1960