Profesore, pozor Potter

69 Hostina

"S pýchou vám oznamuji, že v letošním roce Bradavice nebyly nuceny hledat ani jednoho nového profesora! Zdá se, že profesorce Snapeové se podařilo zlomit prokletí. Nábory do famprfálových družstev se budou konat začátkem řijna, tchoříčkový klub vyhlašuje konkurz na kapitána a Zapovězený les je stále zapovězený všem, vyjma Hagrida a profesora Snapea. Termíny OVCÍ a NKÚ budou vypsány začátkem prosince, přeju vám příjemný školní rok."

Profesor Brumbál se posadil a sklidil stejně bouřlivý potlesk, jako v předchozích letech. Harry tleskal také, ale zaujalo ho něco jiného. Jakto, že Severus smí do Zapovězeného lesa? Později se ho na to zeptá.

Podíval se jeho směrem a zjistil, že Severus jej taky sleduje. A tak nelenil a začal nonverbální konverzaci.

- Jak to, že můžeš do Zapovězeného lesa jenom ty a Hagrid? Proč ne třeba Pomfreyová nebo Filch? Toho bych tam viděl obzvlášť rád...-

-Poslat tam ty dva by byla vražda.-

-No dobře, a co třeba Mcgonnagalová? Ta by se tam jistě neztratila.-

-Co ta by tam dělala?-

-To je to co mě zajímá. Co tam děláš ty?-

-Stavím stroj času.-

-Co?-

-Chodím sbírat přísady do lektvarů, které pak vy ničíte v hodinách. Mám to v popisu práce jinak bych se rozhodně nenamáhal.-

-Můžu jít někdy s tebou?-

-Klidně. Nechceš se se mnou chodit i koupat?-

-Můžu?-

-To byla ironie!-

-V mém případě to byla...-

"Harry,"drcl do něj Ron,"nech toho, vypadá to strašně nápadně, když na sebe se Snapeem tak civíte!"

"Něco jsme řešili,"zašeptal zpět Harry,"a nezíráme na sebe pořád? Člověk musí vědět, kde se nachází jeho údajný úhlavní nepřítel."

"No dobře, dobře, prostě toho nechej,"brzdil ho Ron,"Alex už vás začínala zase pozorovat. Myslím, že něco tuší."

"Jo, taky mám ten pocit,"přikývl Harry,"je až moc chytrá. To budou ty rodinné geny."

"Proč jí to vlastně Snape neřekne?"naklonila se k nim Hermiona.

"Nevím,"pokrčil Harry rameny,"přitom jsou si vážně blízcí."

"Kdo si je blízký se Snapeem?"naklonil se k nim Dean, který musel slyšet část jejich rozhovoru. Řekl to nahlas, takže se pozornost skoro poloviny stolu obrátila přímo k nim.

"Se Snapeem?"zkřivil Harry ústa,"nejspíš nikdo. Proč?"

"Myslel jsem, žes říkal..."zamumlal konsernovaně Dean,"promiň, asi jsem se přeslechl."

"To nic,"ujistil ho Harry,"nic se nestalo. Jaké bylo léto?"

"Paráda, Seamus byl u nás, měli byste ho vidět,"zamrkal Dean směrem ke svému nejlepšímu příteli,"celé léto naháněl moji sestru."

"To není pravda!"bránil se Seamus,"byla přece u kamarádky!"

"Jo, jeden den,"šklebil se Dean.

"Tak krátce?"divil se Seamus,"zvláštní, zdálo se mi, že to bylo déle."

"Protože v tom lítáš, kámo,"zaculil se na něj Ron a Seamusovi se dostalo rozněžněných vzdechů od Levandule a Parvati.

"Ach jo, kéž už bych si taky někoho našla,"povzdychla si Parvati.

"Nechodila jsi s tím klukem z Havraspáru? S Bootem?"zajímalo Deana,"pořád jsi o něm přece mluvila."

"Padma mi ho vyfoukla,"ušklíbla se Parvati," a tak je to vždycky. Vždycky si s někým něco začnu, přivedu ho domů a ona mi ho přebere."

"Jak je to možné, vždyť jste stejné,"divila se Levandule.

"Jenomže mě se líbí chytří kluci,"pokrčila Parvati rameny,"a Padma je mnohem chytřejší než já. Vždycky mi je přebere probíráním nějakých mudlů."

"Jak to myslíš, probíráním mudlů?"nechápala pro změnu Hermiona.

"No těch - Shakespeara, Kanta, Nietzscheho, Poea, Prousta a tak. Samé žvásty a oni jí to žerou."

"A zkoušelas moji řasenku?"přišla s řešením jí vlastním Levandule,"stoprocentní účinnost, to ti ručím. Stačí se namalovat, zamávat řasami a bude tvůj."

Harry jenom zaúpěl. Jen ne mávání řasami! Tím na sebe Merlinžel upoutal pozornost.

"No jo, co ty Harry?"zajímalo Nevilla.

"Ale,"mávl Harry rukou,"u mě se neděje nic zajímavého, co ty?"

"Neville nikoho nezajímá,"mávl rukou Seamus,"svěř se nám."

"Mě Neville zajímá,"ujistil ho Harry.

"Mě taky!"přidala se hned Hermiona a trochu hrubého Seamuse kopla.

"Jo, mě taky,"nemohl se nepřidat i Ron.

"Ale u mě se vážně nic neděje,"bránil se chabě Neville,"chci říct, je tu jedna dívka, ale nemyslím, že by o mě měla zájem. Nejspíš mě ani nezná."

"Je z našeho ročníku?" zajímalo Rona.

"Ano, je,"přikývl Neville plaše.

"Tak to tě můžu uklidnit, zná tě,"zakřenil se zrzek,"a znala by tě, i kdyby byla z jiného ročníku. Nezapomeň, že Snape na tobě nenechá nit suchou. Ginny mi říkala, že je vždycky varuje, co nemají dělat, pokud nechtějí, aby jim kotlík vybouchl. Většinou je to přesně to, cos udělal ty."

"No, nemyslím, že to je druh publicity, o jaký Neville stojí,"usoudila Hermiona,"radši nám řekni, kdo to je. Třeba ti poradíme."

"Ale neřeknete jí to?"ujišťoval se mladík. Všichni svorně zavrtěli hlavou.

"Hannah,"usmál se a najednou vypadal mnohem rozhodněji,"je prostě rozkošná. S těmi copánky..."

"Hannah?"vyprskl Ron smíchy,"brácho, tak to máš v kapse. Vždyť Hannah na tobě visí pohledem už dobré dva roky."

"Sirupové košíčky!"zajásal najednou Harry a přerušil tak jejich konverzaci,"na ty jsem se těšil celé léto!"

"Hej!"začal se hraně zlobit Ron,"jídlo je moje oblast."

"Vážně?"ušklíbl se Harry jako zamlada a hodil po něm Griliášovou hrudkou (naštěstí nebyly tak tvrdé jako ty Hagridovy, to už by se Ron asi nevzpamatoval).

Ron na nic nečekal a hod mu oplatil. Netrvalo dlouho a do boje se přidal celý jejich nebelvírský ročník. Jídlo létalo vzduchem až do chvíle, kdy je profesorka Mcgonnagalová zkrotila a sebrala jim po pěti bodech.

Všichni s povzdechem vstali, očistili se rychlým zaklínadlem a vydali se na kutě.