Profesore, pozor Potter

Kapitola 33 Ani ve snu, Josephine

"Dárky Rone," oznámil ráno klidně Harry a připravil se na smršť, která se po tomhle oznámení rok co rok konala. Papír létající vzduchem, óchání nad dary a cupování hnědého, ručně pleteného svetru s písmenem er na hrudi. Ale tentokrát se Ron jenom převalil na záda a zamumlal:"To počká." Nic víc, řekl jen tohle a spal dál.

Harry se na něj zaraženě podíval. Že by tohle byl první příznak toho, že Ron konečně dospívá? Ani se nenadějí, a škola bude u konce. Pak se jeho nejlepší kamarád vezme s jeho nejlepší kamarádkou, postaví si dům a budou mít kupu rusovlasých dětí. Věděl, že to tak dopadne.

Ale co bude s ním? Najednou na něj padla podivná úzkost. Kde bude za dva roky on? Mrtvý? Honící Voldemorta jako ohař? Ať už bude kdekoli, zcela jistě to nebude s manželkou a dětmi. Pro takový život on stvořen nebyl, jakkoli po něm prahnul. V posledních měsících si to uvědomoval víc než kdy předtím.

Povzdechl si a potřásl hlavou. Takové myšlenky přece k vánocům nepatří. Měl by se radovat, že je kde je, že má dárky a především přátele, že není sám. Před několika málo lety neměl ani to.

Natáhl se po prvním balíčku a vytáhl z něj koženou pásku na oko, mnohem hezčí než tu, kterou měl dosud. Otočil darovací kartičku, aby zjistil, že ho podarovali Charlie s Billem a že je to z dračí kůže.

Dál vybalil Bertíkovy lentilky tisíckrát jinak (Ron), skleněné oko (Fred a George, samozřejmě), Playwizard (Ginny se očividně ještě nezbavila své obsese týkající se jeho sexuality), parfém, který se mění s každým použitím (Hermiona), klasického weasleyovic svetru a soupravy na údržbu hůlky od Siriuse s Remusem.

Seděl a pochybovačně sledoval poslední dárek. Byl zabalený v černém papíře, takže mohl být buď od Severuse, nebo od Voldemorta. Vsázel na Pána Zla, Severus mu přece nekoupil dárek, že ne?

Rozbalil papír a zjistil, že ne, nekoupil. Vyrobil. Vytáhl na světlo nádhernou stříbrnou sponu do vlasů ve tvaru velkého otevřeného oka, Symbolické A taky bylo docela divné, že si navzájem vyrobili dárky a ještě k tomu ze stříbra.

K dárku byla přibalena krátká kartička na které stálo:

Sepni si ty vlasy konečně, hrozně ti to lítá.
                                                               Severus
PS: Zbytek dárku máš u mě, pro případ, že bys měl za zády toho zrzka.

Zbytek dárku? Copak tohle nebylo všechno? Co by mu muž chtěl ještě dávat?

Okamžitě sponu popadl a pokusil se sepnout si s ní vlasy. Podíval se na sebe do zrcadla a překvapeně si uvědomil, že to není vůbec špatné. Vlastně mu to i docela slušelo. Na místě se rozhodl, že ji bude nosit.

Podíval se na Rona, který ještě stále spal a rozhodl se, že za Severusem zajde hned. Teď ho alespoň nikdo nebude postrádat. Popadl svetr, jelikož hradem profukoval studený zimní vítr a vydal se rovnou do sklepení.

---

"To jsem si mohl myslet, pan Potter a jeho zvědavý čumák," ušklíbl se Severus, jen ho spatřil,"čekal jsem, že se přiženeš hned po půlnoci."

"Proč bych měl? Myslel jsem, že jdeme běhat," dělal blbého Harry," a taky jsem si říkal, že ti vysvětlím, o čem je můj dárek, protože jsi to nepochopil, co?"

Severus se na něj zadíval zpoza obočí:"Vážně si myslíš, že jsem nepochopil tvůj primitivní návod?"

"Tohle byla skoro pochvala,"usmál se vesele Harry," uznal jsi, že můj návod je pochopitelný."