FIRE STARTER

10. chapter x

Já vím, trvalo mi to zase a zase je to nudný, jak starý kriminálky, ale já to potřebuju nějak rozjet:D

No, nevím, co bych měla psát, spíš bych se měla omlouvat, ale vlastně není za co, protože fakt nemám teď vůbec čas, vlastně ani dnes ne a to mám asi jen půl hodiny se něco naučit.

Tak já valím, užijte si díl:):*

beb. xx

Zastavila jsem se před velkým zrcadlem v Zaynové koupelně a jemně přejela po modřinách na svých bocích.

Byla jsem si jistá, že jsou ty modřiny otlačky jeho prstů ze včerejší noci, ale z nějakého důvodu mi nevadilo, že mi je udělal, protože vím, že by to nikdy neudělal schválně.

„Jess?“ Zaslechla jsem jeho hlas u dveří koupelny a stáhla si tričko, které mi večer půjčil, zpátky na poznačená místa.

„Ano?“ Odpověděla jsem a chvíli čekala na to, než mi odpověděl.

„Doufám, že máš doma nějaké teplé oblečení, rád bych tě někam vzal.“ Usmála jsem se na sebe do zrcadla a udělala si vysoký drdol. Pořád jsem musela myslet na včerejší noc, nedokázala jsem ji dostat z hlavy. Pořád jsem myslela na ty pocity, co jsem večer pocítila a na myšlenky, co proplouvaly mou myslí ..

„Jessie?“

„Určitě bych doma něco našla.“ Odpověděla jsem, když mě vyrušil z mého bádání a rychle si vyčistila zuby jeho kartáčkem.

Doufám, že není háklivý na kartáčky nebo tak něco.

Když jsem otevřela dveře do malé chodby, ovinula prostor kolem mě vůně smažených vajíček. Spletla jsem si drdol do copu a nechala se unášet vůní až k jejímu stvořiteli.

„Ahoj.“ Usmála jsem se a sledovala Zayna ve spodkách, stojícího u sporáku, snažíc se nespálit vajíčka.

„Dej mi to.“ Zahihňala jsem se, když jsem si všimla, že zřejmě vajíčko na pánvičce neotočí. Jemně jsem vzala do ruky vidličku a otočila vajíčko, uvědomující si, že mě Zaynovi oči dychtivě sledují.

Když jsem ucítila na zádech jeho nahé tělo a jeho ruce, hladící boky schované pod tričkem, trošku jsem ucukla, ale nedala na sobě nic znát.

„Nemůžu včerejšek dostat z hlavy.“ Ucítila jsem jeho dech na mém krku, když se opřel o moje rameno a ucítila pruh červeně, lemující moje tvář. Byla jsem ráda, že to nemohl vidět, určitě by si mě začal dobírat nebo něco.

„Já taky ne. Ale to je dobře, ne?“ Otočila jsem se do jeho náruče, nechala si ruce obmotat kolem pasu a všimla si, že vypl sporák.

„Je to něco, co neznám.“ Zamumlal a snažil se vyhnout mému pohledu. Jemně jsem mu rukou projela jeho rozcuchané vlasy a obkreslila tvář s kouskem rtu.

„Já taky.“ Zašeptala jsem, snažila se usmát na Zayna, když jeho oči pohlédly do mých a vytěsňující bolest, kterou mi vždy způsobil Stiles. Tentokrát to bylo jiné, cítila jsem se úžasně.

Jemně mě líbl do koutku úst a já ho objala kolem krku. Chtěla jsem tu s ním zůstat navždy, nechtěla jsem se vrátit tam, mezi lidi, kteří si nikoho neváží. Mohli jsme tu zůstat, jen my dva, nikdo by nás nehledal, nikdo by se nás nesnažil rozdělit.

Věděla jsem, že se ho nakonec budu muset zeptat na to, co se včera večer stalo, moje otázky mou mysl zase o něco víc zaplnily. Ale nevěděla jsem, kdy bych měla, abych nezničila to krásné, co mezi námi je. Bylo mi jasné, že o tom nechce mluvit, dával to dost najevo.