FIRE STARTER

12. chapter x

Oblékla jsem si černé legíny, bílou blůzku a černé sako. Přejela jsem si řasy řasenkou a rty přejela červenou rtěnkou. Vlasy si dala do drdolu a vydala se k výtahu.

Byla jsem strašně nervózní. Můj druhý pracovní den se Zaynem. Včerejší večer jsem přemýšlela nad tím, jak mu to všechno odpustím a řekla mu, že potřebuji čas. Celý den jsem ho neviděla a i přesto, že jsem si to nechtěla přiznat, stýskalo se mi.

„Taxi.“ Zastavila jsem u silnice zrovna projíždějící taxík a nadiktovala mu adresu společnosti.

Byla jsem opravdu nervózní. Nervózní z toho, že ho opět uvidím a představím si ho jako .. jako vězně. Ne, to mi tak nevadilo. Hah, asi jsem divná, když mi nevadí, že byl můj kluk ve vězení .. vlastně .. je to vůbec můj kluk?

Každopádně, nejvíc mě naštvalo, že mi to neřekl. Neřekl mi VŮBEC NIC a já žila s pocitem, že ..

S jakým vlastně? Že spolu budeme až do smrti? Sama nevím.

Byla jsem tak zamyšlená, že jsem si ani neuvědomila, že stojíme před společností. Rychle jsem podala taxikáři peníze, vystoupila a loudavým krokem se vydala k té obrovské budově se sevřeným srdcem.

**

Zmáčkla jsem patro 12. podlaží a výtah se semnou rozjel. Podupávala jsem nohou a pozorovala ženu a muže přede mnou, zabraní do pracovního hovoru, přičemž jsem si všimla, že se ruka muže nebezpečně přibližuje k zadku té ženy. Bohužel jsem vystoupila dříve než oni, takže jsem nevěděla, co se asi poté stalo. I když, měla jsem teorii, která mi však ihned vyklouzla z hlavy, když přede mnou zaječel ženský hlásek a kdybych v rukou nesla kafe, které jsem si původně chtěla koupit, určitě bych ho rozlila.

„Hannah.“ Vydechla jsem a nechala se od ní obejmout, přičemž jsem ucítila její sladký parfém. Dnes na sobě měla kytičkované šaty a vlasy sčesané do drdolu. A jako vždy – dokonale namalované oči.

Někdy mi přišlo, že tu jsem jediná, kdo tuto práci bere vážně.

„Máš na stole obrovský puket růží! Máš přítele? Nebo ctitele? Oh, to je tak romantické!“ Zavřískala přede mnou a já se ohlédla k mému stolu, který mi vyrazil dech.

Ten puket byl opravdu obrovský. A růže byly bílé. ‚Bílé jako sníh, který usedá k zemi, bílý jako nevinnost sama.‘ proletěla mi hlavou sloka z nějaké básně, kterou jsem nedávno četla a ucítila, jak se červenám.

Došla jsem ke stolu s Hannah v patách a popadla malý lísteček, zastrčený v růžích.

Omlouvám se a ani nevíš jak. Můžeš na mě být naštvaná, jak dlouho budeš chtít, ale já se nevzdám.

 Z. xx

Možná že kdybych nebyla v práci a právě na mě nekoukalo snad celé oddělení, rozplakala bych se. On to opravdu myslí vážně.

Přitáhla jsem si růže k sobě a vdechla jejich úžasnou vůni. Voněly jako on. Jako jeho tělo, jako jeho rty. Bylo to, jakoby mi poslal kousek sebe a já se usmála.

„Donesu vázu.“ Mrkla na mě Hannah a já ji tiše poděkovala. Ihned, jak ji donesla, jsem si květiny položila na stůl, přesněji na levý roh od zvědavých a někdy nechutných pohledů. Otevřela jsem notebook a rozklikla email.

PRO: ZAYN MALIK

Děkuju. Děkuju a děkuju. Opravdu mě chceš rozplakat před všema tvýma pracovníkama?

Ještě jednou děkuju. Xx

JESSIE FIELDS

PRO: JESSIE FIELDS

Ano, přesně o to mi jde. Jak jsem řekl babe, nevzdám se. Nikdy.

PS: Doufám, že ‚děkuju‘ znamená ‚odpouštím ti‘.

ZAYN MALIK

 

PRO: ZAYN MALIK

Zayne, musím pracovat. Promluvíme si o tom později? Xx

JESSIE FIELDS

PRO: JESSIE FIELDS

Co takhle dnes večeře? V 8 budu u tebe :)*

ZAYN MALIK

Zavřela jsem email a s úsměvem si povzdechla. Otevřela jsem kupu papírů, kterou jsem měla na stole a začala s nimi pracovat.

Den uběhl jako voda a já si u posledního výtisku dávala snad už třetí kafe v kelímku. Zayna jsem dneska neviděla, ani jsem vlastně nevěděla, jestli vůbec sedí v kanceláři. Nikdo k němu nešel, nikdo nevyšel.

„Nevíš, jestli je Za-eh, Malik v kanceláři?“ Zakoktala jsem, když jsem promluvila na Hannah, která pokroutila hlavou.

„Neviděla jsem ho. Možná tu je už od brzkého rána. Někdy tu tak bývá.“ Zamumlala na mě ještě a já ji poděkovala a dodělala svou dnešní práci.

Když jsem se zadívala na hodiny, bylo půl 7. Teoreticky jsem měla už před půl hodinou končit, ale já si vždy ráda svou práci dodělala až do konce. A vypadalo to, že půlka tohoto oddělení na tom byla stejně.

Sbalila jsem si věci, přehodila přes sebe sako, mávla Hannah a vydala se domů s obrovským puketem růží.

***

Jakmile jsem zabouchla domovní dveře, vytáhla jsem skleněnou vázu a postavila ji spolu s růžemi k oknu s výhledem na kousek Londýna.

Ihned poté jsem se svalila na sedačku a než jsem se nadála, má mysl byla ve světě mé fantazie. Fantazie, které se meze nekladou. Ve světě, kde je vše možné. Dokonce i já, ve vězení vedle Zayna, sledující mučení ostatních vězňů..

Vyskočila jsem ze sedačky a setřela si pot z čela. Sakra, co to bylo? Chtěla jsem na to zapomenout, na všechno a přitom .. pořád jsem o tom přemýšlela. Dokonce i ve snech. Co to má sakra..

„Kurva!“ Zakřičela jsem, když jsem si všimla, kolik je hodin. Měla jsem čtvrt hodiny na to nachystat se.

Rychle jsem vyskočila z postele, vysvlékla ze sebe legíny a sako a otevřela svůj malý šatník. Vyhrabala jsem jedno obyčejné bílé tričko, mikinu s potiskem velkého kříže a červené conversky.

Rychle jsem se namalovala a vlasy si rozpustila z drdolu. Nechala jsem je volně popadat po ramenou a všimla si, že mi drdol udělal krásné vlny. Nakonec jsem si obtáhla rty narůžovělou rtěnkou a popadla tašku, než jsem uslyšela zvonek a rozběhla se ke dveřím.

A v nich stál. Nikdy jsem ho neviděla takto nervózního. Měl na sobě uplé, černé tričko, které zvýrazňovalo jeho vypracované tělo a uplé džíny.

Avšak, dlouho před těmi dveřmi jen tak nestál. Jakmile jsem otevřela pusu a chtěla říct, že mu znovu děkuji za ty růže, nenasytně si mě přitáhl k sobě a dravě políbil mé rty.

„Není zač.“ Pronesl mezi polibky a já věděla, že na něj už déle nedokážu být naštvaná.

A že je vše odpuštěno.

*****************************************************

Doufám, že jsem alespoň na pár dní ukojila vaši nenasytnou žízeň po nové kapitole než se mi v hlavě rozloží, jak napíšu tu další:D Tato kapitola se mi docela i líbí, i když se v ní nic moc nestane, je to takovej oddycháček:D

Názory URČITĚ pište do komentářů, ať jsou jakékoliv a HVĚZDIČKUJTE:*

*****************************************************