Girlfriend Or Whore? // Lost Love

part one

Let mi uběhl rychle, protože jsem ho celý prospala a letuška mě musela budit. Na letišti na mě čekali rodiče. Byla jsem ráda, že je zase vidím. 

''Už mi řekneš co se stalo? A proč jsi nám neřekla, že máš přítele? A tak známého? Četli jsme o vás v novinách'', máma má vždycky plno otázek. 

''Prosím, já to teď nechci řešit. Rozešli jsme se, už ho nechci vidět, stačí?'', odsekla jsem. 

''Omlouvám se, nechci na vás být hnusná, ale už se o něm nechci bavit'', řekla jsem. Cítila jsem znovu v očích slzy. Ještě že už jsme seděli v autě a byla tma. V domě jsem pořád měla svůj pokoj. Hned, jak jsem přišla do pokoje, lehla jsem si do postele. Neochotně jsem ze sebe sdělala oblečení, zakryla se dekou a zaspala.

Když jsem se ráno vzbudila, zjistila jsem, že není ráno. Bylo půl 2 odpoledne. Hm, dobře jsem se prospala. Hodila jsem na sebe tričko a šla do kuchyně. Ještě si tenhle byt dobře pamatuju.

''Dobré odpoledne'', řekl táta se smíchem.

''Dobré'', řekla jsem a sedla si vedle něj na barovou židli. 

''Maggie?'', ozvalo se z chodby. 

''Ano mami?'' zavolala jsem zpátky. 

''V troubě jsou Lasagne, měly by být ještě teplé, dodělala jsem je před půl hodinou, můžeš si dát'', zavolala. 

''Dobře'', zavolala jsem na chodbu. 

''Nemusíte křičet'', zakřičel mi táta do ucha. Au. Přimhouřila jsem oči. Vstala jsem a z trouby vytáhla jídlo. Nabrala jsem si na talířek, vzala příbor a sedla si zpátky vedle táty, který si četl noviny. 

''Ten Louis'', začal táta. Při jeho jméně mi přeběhl mráz po zádech. 

''Ublížil ti?'', zeptal se. Jemně jsem kývla. 

''Fyzicky?'', podíval se na mě. Málem mi zaskočilo. 

''Cože? Ne! To by neudělal. Ne, fyzicky ne'', vysvětlila jsem. Nevěřím, že by mi Louis nějak fyzicky ublížil. Ne, to rozhodně ne. 

''A co se stalo?'', zeptal se. Tati, prosím..

''Já to nechci řešit tati. Prostě jsme se rozešli. Udělal něco co mě zasáhlo a, to je jedno'', řekla jsem a znovu začala jíst. Vážně tohle nechci řešit, nechci se tady před tátou rozplakat. 

''Chutná?'', přišla máma do kuchyně. 

''Je to výborné'', řekla jsem. Usmála se. Máma dělá nejlepší Lasagne, které jsem kdy jedla. Přidává tam i cuketu, recept od její internetové kamarádky ze Španělska. Jo, možná se divíte. Dospělí lidé a kamarádí se přes internet. Ale je to tak. Seznámili se právě ve Španělsku, když tam byly máma s tátou na dovolené a od té doby si každý víkend volají přes Skype a propovídají někdy i 7 hodin. 

''Dneska bychom se mohli jít projít, Paříž ti určitě chyběla'', řekl táta. 

''Jo, to jo. Na Eiffelovce jsem nebyla dlouho'', řekla jsem. 

''A co Andy?'', zeptala se máma. Sakra. Zapomněla jsem mu zavolat. 

''Měla jsem mu zavolat, když jsem přiletěla sem'', řekla jsem, zvedla se a běžela do pokoje. Vzala jsem si mobil a vytočila jeho číslo. 

''Ano Maggie?'', ozvalo se v mobilu. 

''Promiň Andy, ale když jsme přiletěla, byla jsem ospalá a jen co jsme přijeli domů, hned jsem šla spát'', vysvětlila jsem, proč jsme mu po příletu nezavolala. 

''To je dobrý Magg'', ujistil mě. 

''Co máma a táta? A je všechno v pohodě?'', zeptal se. 

''Pozdravujeme ho'', uslyšela jsem křičet mámu. Zasmála jsem se. 

''Jo, já je taky'', řekl Andy se smíchem. 

''Všechno je v pohodě. Dneska jdeme na Eiffelku'', řekla jsem. 

''Až pojedeš zpátky sem, přivez mi Eiffelku na klíče'', řekl. 

''Dobře'', řekla jsem. 

''Tak zase někdy zavolej. Doufám že se z toho dostaneš a brzo se vrátíš. Bude tu bez tebe nuda ségra'', řekl. Usmála jsem se. 

''Pozdravuj Lissu. Ahoj bráško'', řekla jsem. 

''Ahoj Maggie'', řekl a položil to. Sice se pořád hádáme, ale bude mi chybět. Vrátila jsem se do kuchyně a dojedla své jídlo. 

''V kolik chcete vyrazit?'', zeptala jsem se jich. 

''Podle tebe'', usmála se máma. 

''Tak já si půjdu vybalit a nachystat se, tak můžeme tak za hodinku?'', navrhla jsem.

''Tak dobře'', řekla máma. Otočila jsem se a šla jsem zpátky do pokoje. Rozepnula jsem zip od tašky a vyskládala si všechny věci. Notebook, nabíječky a podobné věci jsem si dala na stůl, oblečení do skříně a kosmetiku a hygienu do koupelny. Byla jsem zvyklá na svou vlastní koupelnu, kterou mám v Londýně, takže si zase musím odvyknout, protože tady, v Paříži, je jen jedna. Oblékla jsem si rifle a bílé tričko s dlouhým rukávem. Sice je 18. prosince, ale venku to na zimu vůbec nevypadá. To mi připomíná, že bych měla koupit Vánoční dárky. Jelikož jsem v Paříži a znám tu jen mámu a tátu, musím koupit dárky jen pro ně. V práci jsme si vydělala dost peněz na n-

Práce! Vždyť já jim nedala vědět, že jsem odjela! Sakra, já na tyhle důležité věci úplně zapomněla. Vzala jsem mobil a klikla na Napsat zprávu..

Mám pro tebe důležitý úkol, musíš zajít do mé práce a říct šéfovi, že jsem odjela a nevím kdy se vrátím, takže jsem tam skončila, díky, máš to u mně xx

..a poslala ji Andymu.

Mezitím, v Londýně, z pohledu Andyho:

''Vypadni Louisi!'', zakřičel jsem na něj. 

''Neodejdu, dokud mi neřekneš, kde je Maggie'', zakřičel na mě zpátky. 

''Daleko, daleko od tebe, tak už sakra vypadni!'', měl jsem chuť mu vrazit. 

''Do prdele, co se stalo?! Proč odjela?'', ptal se. Sakra ty jsi vlezlý.

''Asi k tomu měla dobrý důvod. Už tě nechce vidět, nechce abys ji kontaktoval, tak to kurva pochop!'', zakřičel jsem. 

''Co jsi jí napovídal? Já vím, že mě nemáš rád, co jsi jí řekl?'', držel ruce v pěsti. 

''Nemusel jsem jí nic říkat, ona mí že jsi čurák'', zasmál jsem se. A v tom jsem ucítil jeho pěst na mém obličeji. 

''Řekni mi, kde je!'', zakřičel. 

''Běž do prdele, říkám běž do prdele!'', zakřičel sjme na něho zpátky a otevřel jsem dveře. 

''Já jen tak neodejdu!'', řekl. To si jen myslíš, Žduchnul jsem ho tak, že vyletěl ze dveří a spadl na prdel. 

''Měj se Louisi'', řekl jsem a zavřel dveře.

''Kurva!'', slyšel jsem ho zařvat. Oh, to je takový čurák. Jsem tak rád, že se ti dva rozešli. Jako švagra bych ho nesnesl.

První díl druhé série je tady. Komentujte a hvězdičkujte xx

// Další díl bude až po víkendu, protože zítra odjíždím k rodině a vracím se až v neděli //