Girlfriend Or Whore? // Lost Love

part eight

V minulém díle jste četli:

Otevřela jsem dveře od pokoje a usmála se. Nic se tu nezměnilo, vůbec nic. Dala jsem si tašky na postel a vydělala všechny věci. Uklidila jsem je na své místo a a tašky dala do skříně. Oblékla jsem si teplákové zelené kraťasy a bílý nátělník, vzala jsem notebook a svůj nový iPhone5, který mě mimochodem stál jen 200 liber. Nechala jsem si ho koupit od jedné mamčiny známé v Americe. Tam jsou ty iPhony vážně levné. Šla jsem do kuchyně a notebook s mobilem položila na bar. 

''Musím vám ukázat nějaké fotky z Paříže. Je to vážně krásné město, ale na Londýn nemá'', usmála jsem. 

''Máš nový notebook?'', zeptal se Andy. 

''A mobil'', ukázala jsem na iPhone. Najela jsem do složky s fotkama z Paříže a ukázala jim je. Fotila jsem všechny památky, u kterých jsem byla a měla jsem asi 6784 fotek s Eiffelovkou. Dokonce i s Bellou, a ty byly vážně šílené. Pamatuju si, jak jsme je fotili. Běhali jsme kolem Eiffelovky a zpívali si. Achjo, celkem mi chybí. Určitě někdy musí přijet. 

Najedli jsme se a koukli na pár film. Bylo asi 11, když jsem řekla, že půjdu k sobě. Šla jsem do koupelny a hodila si sprchu. Umyla jsem si i vlasy, oblékla si tričko na spaní a sedla si na postel. Zapnula jsem si notebook a chvíli jezdila po twitteru. Líbí se mi na něm, že tam můžu sledovat různé osobnosti. Když chci vědět, co dělají, přečtu si pár příspěvků od nich.

Kolem půlnoci jsem notebook vypnula, položila ho na stolík vedle postele, zachumlala jsem se do peřin a po chvilce zaspala.

Ráno jsem se probudila s divným pocitem, že se dneska něco špatného stane. Nevím co to bylo, ale bylo to prostě divné. Snad to nic neznamenalo.

''Budíčeeeeeek'', zakřičel Andy za dveřmi.

''Jsem vzhůru'', zavolala jsem na něj se smíchem. Otevřeli se dveře.

''Tak to je dobře, protože za 30 minut odcházíme''

''Cože? Za 30 minut? A kam?'', byla jsem ještě v polospánku. 

''Na nic se neptej, obleč se a počkej u dveří'', řekl Andy a odešel. Položila jsem hlavu do polštáře a zakňučela. 

Už jen 29 minut. Neochotně jsem vstala a hned šla do koupelny. Hodila jsem si rychlou sprchu, vyčistila si zuby a šla do pokoje. Ze skříně jsem vytáhla nátělník s americkou vlajkou a kraťase, na straně se cvočky. Vrátila jsem se do koupelny, vlasy si svázala do copu a namalovala jsem se. Nedávno, ještě v Paříži, jsem si udělala červené nehty, takže se mi k dnešnímu outfitu skvěle hodily. 

V pokoji jsem si dala mobil do kapsy a ještě se upravila v zrcadle. Potom jsem už šla ke dveřím. Andy a Lissa tam už čekali. 

''No jedeme, jedeme'', řekla Lissa. 

''My někam jedeme?'', zeptala jsem se. 

''Ne, nejedeme, ale ty máš jet, prostě, to je jedno'', mávla rukou a já se zasmála. Obula jsem si svoje červené vansky a podívala se na Andyho. 

''Můžeme'', řekla jsem. 

''Tak račte dámy'', řekl Andy a otevřel nám dveře. Uchechtla jsem se a šla ven. Seběhli jsme schody a vyšli ven.

''Začínáme ranní kávou ve Starbucks, další plán se dozvíš později'', oznámila mi Lissa. Kývla jsem. Kávu bych si vážně dala. 

Přišli jsme do Starbucks a Andy nám šel objednat kávu. Ví, jaká je naše oblíbené. Za asi 5 minut se vrátil, i se 3 jahodovými cheesecakemi. Postavil před nás kávu a talířek s ním. Oba jsme mu poděkovali a já si hned vzala kelímek. Bylo na něm napsané Maggie x. S chutí jsem se napila a začala jíst dortík. 

''Po víkendu musím zajít do práce, jestli se mnou teda počítají'', řekla jsem a znovu se napila. 

''Určitě ano'', usmál se Andy. 

''V Paříži jsem se seznámila s jednou holkou, Bellou, jednou ji sem musím pozvat, chci aby jste ji poznali, je to vážně úžasnej člověk'', řekla jsem. 

''Jo, určitě ji pozvi'', řekl Andy. 

''Zítra dávají v kině nějaké nové komedie, je jich tam spousta, můžeme se podívat na internet a něco zajít'', navrhla Lissa. 

''Jo, to zní skvěle'', řekla jsem s úsměvem. Když jsme dopili a dojedli, zvedli jsme se od stolu a šli ven. 

''Takže, kam že to jdeme?'', zeptala jsem se. 

''Uhm, to ti ještě neřekneme'', řekl Andy a já zvedla obočí. 

''Pojď'', řekla Lissa se smíchem a zatáhla mě za ruku. Při čemž jsem do někoho omylem vrazila. 

''Omlouvám se'', zamumlala jsem. A potom jsem si všimla těch očí. A těch rozcuchaných vlasů. 

''Magg'', vydechl a já tam stála, nohy jako z kamene a nemohla jsem se hnout.

Hvězdičkujte a komentujte xx