Girlfriend Or Whore? // Lost Love

part fourteen

V minulém díle jste četli:

''Jak tohle mohl někdo udělat?'', zeptal se Niall a kroutil hlavou. 

''Takže vy jste se vlastně kvůli tvému bráchovi rozešli? A málem jste znovu nebyly spolu?'', zeptal se Liam. Kývla jsem. Je to pravda.

''To není možný'', řekl Zayn. 

''Dal jsem mu do huby'', řekl Louis. 

''Dobře jsi udělal'', kývl Harry. 

''Ale, teď už je všechno v pořádku ne?'', zeptal se Zayn. Podívala jsem se na Louise a usmála se. 

''Ano'', řekla jsem. 

''Tak vítej zpátky'', řekl Zayn a já se usmála.

Povídali jsme si, co se tady za celou dobu událo, co jsem dělala já, prostě o všem. 

''Co říkáš ná Louisův nový dům?'', zeptal se mě Liam. 

''Ehm, náš dům'', opravil ho Louis. 

''Nojo, já zapomněl'', převrátil Liam oči a zasmál se. 

''Takže i kluci o tom ví?'', zeptala jsem se Louise. Kývl. 

''Louis za náma přišel a zeptal se, jestli je to dobrý nápad'', řekl Niall. Usmála jsem se. 

''Všichni jsme doufali, že se jednou vrátíš'', řekl Zayn. 

''Nejradši bych toho tvého bratra uškrtil'', sikl Harry. 

''Nikdy takový nebyl. Nevím, hrozně se změnil, ale.. Já prostě pořád nemůžu uvěřit tomu, že mi tohle můj vlastní bratr udělal'', vzdychla jsem si. 

''Ale podruhé se mu to už nepodaří'', chytl mě Louis za ruku. 

''O to se všichni postaráme'', usmál se Niall. 

''Děkuju kluci'', řekla jsem s úsměvem. 

''Hej Liame, co Danielle?'', zeptala jsem se. 

''Měla bys se jí ozvat, že jsi zpátky. Určitě by tě ráda viděla'', řekl Liam. 

''Zavolám jí, čísla na ni mám'', usmála jsem se. 

U Harryho jsme byly asi do 6. Odcházeli jsme poslední, a když jsem šla na chodbu, Harry mě zatáhl za tebou. 

''Nikomu jsem neřekl, že jsem tě potkal v Paříži na letišti'', zašeptal mi Harry. Usmála jsem se. 

''Děkuju Harry'', řekla jsem. 

''Došlo mi, že by jsi to asi nechtěla'', řekl. Znovu jsem se usmála a obejmula ho. 

''Jsi nejlepší kamarád'', řekla jsem.

''Maggie?'', zavolal na mně Louis. 

''Už jduu'', zavolala jsem na něj zpátky. Na chodbě jsem si obula boty a s Louisem jsme šli do auta. Přijeli jsem, k nám, domů. Musím si zvyknout na to, že je to NÁŠ dům. Vyzuli jsem si boty a šli do obýváku. Loui si sedl na sedačku a já se svalila na něho. 

''Ty, Maggie..'', začal a rukou mi prohrabával vlasy.

''Ano?''

''Když jsme byly se skupinou v Paříži, u Eiffelovky. Byla jsi to ty, že ano? Potkali jsme se tam'', řekl 

''Ano, byla'', polkla jsem. 

''Myslel jsem si, že je to halucinace, tak jsem to nechal být. Ale pořád mě to vrtalo v hlavě. Došlo mi to, až když jsi mi dneska řekla, kde jsi byla'', řekl. Chvíli bylo ticho, protože jsem ani jeden neměli co říct.

''Udělám k večeři špagety carbonara'', prohlásil Louis. 

''Uhm, ty miluju'', usmála jsem se. Oba jsme se zvedli a šli do kuchyně. 

''Já zatím půjdu zavolat Danielle, jestli zítra nemá čas'', řekla jsem.

''Bude to asi hodinku trvat'', řekl Louis a vytáhl velký hrnec. 

''Tak já si ještě i vybalím. Potom na mě zavolej'', dala jsem mu letnou pusu a šla po schodech nahoru. Sedla jsem si na postel a vytáhla mobil. Když jsem byla pryč, Dani mi párkrát volala, ale já jí to nebrala. Vytočila jsem její číslo a opřela se o zeď. 

''Ach Maggie, jsem tak ráda že voláš'', ozvalo se v mobilu. 

''Ahoj Danielle'', řekla jsem a i když mě neviděla, usmála jsem se. 

''Kde jsi? Kam jsi odjela?'', ptala se. 

''To není důležité. Ale jsem zpátky'', řekla jsem a slyšela, jak Danielle vykřikla. Zasmála jsem se. 

''Ty jsi zpátky? Musíme se sejít, co nejdříve''

''Máš zítra čas?'', zeptala jsem se jí. 

''Ano, zítra čas mám'', řekla. 

''Tak v 10 u obchoďáku, kam jsme spolu chodili?', navrhla jsem. 

''Budu tam'', řekla šťastně. 

''Super, těším se''

''Ahoj Maggie'', řekla a zavěsila.

Hrozně se těším, až ji zítra zase uvidím. Nevím proč, ale u tohohle telefonátu mě napadlo, že bych si měla pořídit auto. Mám peníze na jednom účtu, na který mi rodiče od mala šetřili peníze. Šetřili to i Andymu, ale ten si za to už auto koupil. Myslím, že tam mám asi tak 500 000. No vlastně, 500 000 tak bylo před čtyřmi lety, když jsme se na to s mámou dívali. Vůbec nechápu, jak k takové vysoké částce došlo. A taky jsem za to rodičům hrozně vděčná. Můžu si koupit auto mých snů. Poradím se s Harrym, nebo prostě s někým ze skupiny. S Louisem se o tom bavit nechci, protože jak ho znám, chtěl by mi ho koupit on.

Dala jsem si mobil na noční stolek a tašky s oblečením jsem vzala do ruky a přešla do mé šatny. Ano, do mé šatny. Oh bože, to je šílené, mám svou vlastní šatnu.

Vydělávala jsem si oblečení a hned si je dávala na věšáky a do poliček. Roztřídila jsem si šuplíky na spodní prádlo, na ponožky a ostatní věci jako jsou plavky a podobné. Měla jsem i nějaké páry bot, tak jsem je dala mezi ostatní, které tady už byly. Ty, které koupil Louis. Byly tady i sportovní, jako jsou conversky, adidas boty, vansky, ale taky boty na podpatku. Všechny věci tady tak byly. I normální, všední, i elegantní a společenské. 

''Maggie, večeře'', zavolal na mě Louis zdola. 

''Už jdu'', zavolala jsem na něj zpátky a běžela po schodech dolů.

A co si vlastně vy myslíte o Andym? Komenujte a hvězdičkujte, ať se mi díl píše líp! :)