part eleven

2K 128 6
                                    

V minulém díle jste četli:

Mobil jsem vrátil zpátky do kapsy a utíkal k autu. Musím se tam dostat dřív než Andy. Nasedl jsem do auta, zapnul si pás a nastartoval. Rychle jsem vyjel z parkoviště a jel směrem k jejich bytu.

Zastavil jsem před panelákem. Viděl jsem Maggie, jak stojí na chodníku a dívá se na mě. Brečela, viděl jsem, že brečela. Rychle jsem vystoupil a šel za ní. Ale asi 3 metry před ní jsem se zastavil. 

''Lousi, všechno mě moc mrzí, já..'', rozběhl jsem se k ní a obejmul ji. Slyšel jsem, jak vydechla. Po skoro roce a půl ji znovu držím v náručí. Chybělo mi to. Ona mi chyběla. Hrozně moc. Každou noc jsem nemohl spát, protože jsem přemýšlel, kde asi je. Někdy jsem šel do baru a opil se. Každou sekundu jsem na ni myslel, nemohl jsem ji dostat z hlavy. Tak moc jsem se bál, že už ji nikdy neuvidím.

''Už tě nikdy nenechám odejít Maggie'', zašeptal jsem jí do ucha a pevně ji stiskl.

''Když jsem viděla ten dopis, vážně jsem si myslela, že..''

''Maggie, já bych tě nikdy nevyužil a hlavně, bych ti nikdy neublížil'', mluvil pomalu a díval se mi při tom do očí.

''Nemůžu zůstat v tomhle bytu'', řekla jsem.

''Pojď, pojedeš ke mně'', řekl.

''Můžu?'', zeptala jsem se ho.

''Samozřejmě že můžeš. Ale měli bychom si pospíšit, Andy odešel od Starbucks a myslím, že šel sem'', řekl. Přejela jsem mu po ruce a on zasyčel. Podívala jsem se na jeho ruku.

''Tvoje klouby'', řekla jsem. Měl je od krve.

''To nic není'', řekl a vzal mi mé tašky. Určitě se popral s Andym. Doufám že mu rozbil hubu. Tak hrozně jsem se ve svém bráchovi spletla. Louis ukázal, že mám jít za ním. Přišli jsme k autu a Louis dal mé tašky do kufru. 

''Nasedni'', řekl mi a já si sedla na místo spolujezce. Oba jsme si zapnuli pásy a Louis nastartoval. 

Přijeli jsme k velkému domu. Koupil si nový dům? 

''Ty máš nový dům?'', divila jsem se. 

''Ano, koupil jsem ho před asi dvěmi měsíci'', řekl. Kývla jsem. Vzal mé tašky z kufru a šel ke dveřím. Následovala jsem ho. Odemknul dveře a nechal mě jít první. Vešli jsme do dlouhé chodby. Vyzuli jsme si boty a Louis mě vedl do nějaké místnosti. Byl to obývák, jak jsem usoudila podle sedačky a televize. 

''Zanesu ti tašky do ložnice'', řekl a zmizel z místnosti. Sedla jsem si na velkou bílou koženou sedačku. Dívala jsem se po místnosti. Na stěně byla polička ve tvaru slova Read a na ní knihy. Měl tady knihy od Rowlingové, od Johna Greena a spoustu dalších. Po chvilce se Louis znovu ukázal v místnosti. Mlčky si sedl na pohovku. 

''Je, víš.. je v pořádku, že jsem tady?'', zeptala jsem se. 

''Samozřejmě že je. Bože, Maggie. Já jsem tak rád že jsi tady'', řekl. Šla jsem si sednout k němu.

''Kde jsi vlastně byla?'', zeptal se mě. 

''V Paříži, u rodičů'', pípla jsem. 

''Nemohl jsem na tebe přestat myslet'', řekl a dotkl se mé ruky. Prstem mi zvedl bradu a naše oči se sešli.

''Já tě nikdy nepřestala milovat'', řekla jsem. A pak se jeho rty přitiskli na ty mé. To známé horko, které zaplavilo mé tělo. Rukou mi zajel do vlasů. Přisunula jsem se blíž k němu. Potom opřel své čelo a mé.

''Bojím se, že dneškem to všechno nezkončilo'', vzdychla jsem si.

''Nenechám ho znovu mi tě vzít. Znovu už ne'', zašeptal a znovu mě políbil.

''Můžu si jít dát sprchu?'', zeptala jsem se.

''Samozřejmě. Ukážu ti, co kde tady je'', usmál se a stoupl si. Stoupla jsem si taky, Louis mě chytil za ruku a vedl do vedlejší místnosti.

''Tady je kuchyně s jídelnou'', řekl.

''Hrnce a pánve.. talíře.. příbory.. koření..'', ukazoval mi každý detail kuchyně, potom přešel na chodbu a z ní do protější místnosti. Byla to koupelna se sprchou, umyvadlem a záchodem. V další místnosti měl Louis další knihovnu, tentokrát už větší. Menší sedačku a zavěšený pytel na sezení. 

Vedl mě po schodech nahoru, do ložnice. Byla tam nádherná velká postel. Celý pokoj byl zařízený do bílé barvy. Na stěně naproti byla televize.

''Tohle bude něco pro tebe'', mrkl na mě a otevřel dveře, které vedly z ložnice. Před sebou jsem viděla snad tu největší a nejkrásnější šatnu, kterou jsem kdy viděla. Dokonce půlka šatny byla plná! Napravo byly šaty, sukně, košile, nalevo kalhoty, kraťase a trička a přede mnou stojan na boty, který se točil. 

''Když jsem dům zařizoval, říkal jsem, že kdyby jsi se tady znovu objevila'', zašeptal. Usmála jsem se. Prohlížela jsem si ty krásné boty. Byly tady i botasky, i boty na podpatku.

''Máš tady různé šuplíky, je na tobě, na co je využiješ'', řekl. Počkat, tahle celá šatna je, moje?

''Já mám šatnu na druhé straně'', odpověděl mi na mé myšlenky. Znovu jsem se usmála. 

''Pojď, ještě jsou tady 3 místnosti'', řekl a chytl mě za ruku. Naproti ložnice byla obrovská koupelna s vanou i sprchou. Do vany se vlezou snad 3 osoby. No 2 určitě ano. Nad vanou, po zdi, vedli malé světýlka, které mohli měnit barvu. Dvě umyvadla a velká zrcadla. Vedle koupelny byl záchod a pak tu byl poslední pokoj. Louis otevřel dveře a já vstoupila dovnitř. Byl to ale prázdný pokoj.

''Tohle má být dětský pokoj. Řekl jsem si, že ho zařídíme podle sebe, spolu'', řekl. Otočila jsem se na něj.

''Ty jsi věděl, že se vrátím?'', zeptala jsem se.

''Doufal jsem v to'', řekl. Usmála jsem se, šla k němu a obejmula ho. 

''Jsem tak ráda, že to všechno tak dobře dopadlo'', řekla jsem. 

''Já taky'', pošeptal mi do ucha. 

''Takže, vítej doma'', řekl s úsměvem a já se zakřenila.

Komentujte a hvězdičkujte xx

Girlfriend Or Whore? // Lost LoveWhere stories live. Discover now