Story of dragon - Vznik legendy [cz]

30. část

Adrenalin mi koloval žilami rychleji jak můj krevní oběh, výraz čirého nadšení pobýval na mém obličeji a způsoboval nervózní a nechápavé pohledy od ostatních. Pevně jsem svírala luk až se mi dřevo zařezávalo do kůže a pozorně sledovala přibližující se armádu. Neměla jsem strach, to mohl vidět každý. Draci mě nakazili obrovskou chutí do boje, skoro jsem se jim vydala naproti. Moji stužku představ přetrhla ruka setrvávající na mém rameni. 

"Keiro chci si promluvit," Tvářil se vážně, nelíbilo se mi to, zvláště když mi zničil dobrou náladu. Setřásla jsem jeho ruku a částečně se k němu otočila. 

"Nemám důvod s tebou o něčem mluvit Danieli. Uspěj v boji a pak možná." Chlad v mém hlase překvapil i mě samotnou, radši jsem se otočila a soustředila se na Drakie. Potáhla nohu do strany, abych na ni mohla snadněji vylézt a roztáhla křídla. 

"Vraťme se všichni," Bylo jasné, že moje poselství se nesplní, ale nezbývalo nic jiného než tomu věřit. Drakie se odrazila od země a společně s ostatními se dala do pohybu. Letěli jsme napřed, vojsko pochodovalo za námi, cítila jsem jejich nervozitu. Modlila jsem se k bohům i Fräyi, aby se jich co nejvíc vrátilo domů a pak začala mapovat protivníka. Skoro jednou tak malé vojsko mířilo proti tomu mému, trošku se mi ulevilo. Na obloze před námi se mihl černý flek a já zbystřila. Proti nám letělo osm drakům podobných věcí. Do mysli se mi vloudila velmi nevhodná připomínka o názvu jejich druhu. Neznám ho. Propočítávala jsem o co všechno musíme přijít, abychom vyhráli a pak si všimla bílého obrysu za těmi ala-draky. Dech se mi zadrhl v plicích, brada se mi rozklepala stejně jako ruce. Dělilo nás několik málo kilometrů, Drakie mě naváděla, abych zahájila útok, ale všechny nestvůry sletěli dolů za vojsko a čekali až dosedne i ten bílý. Váhala jsem, velmi dlouho, ale nakonec jsem se rozhodla to risknout a nechala Drakie klesnout na zem. Bílý drak se přemístil do čela jejich výpravy a roztáhl křídlo. Cítila jsem jeho emoce. Z jeho hřbetu sešel postarší muž jehož následoval mladík s kapucí na hlavě.

'Věděla si to už od začátku, že?'  Drakie vyfoukla kouř a souhlasila. 

"Konečně tě poznávám dračí dcero!," Začal muž zvesela a popošel blíže k nám. Sesedla jsem ze hřbetu dračice a s lukem v ruce popošla o pár kroků dopředu. "Jmenuji se Princtone, ale to jistě víš." Zamračila jsem se a věnovala mu nepříjemný výraz. Blázen. Mezi jeho dlouhými blonďatými pramínky, prostupovali zářivě bílé. Tmavé oči se do mě zabodávaly jako dýky, jeho jazyk byl však ostřejší. Křivý úsměv doplňoval vzhled starého a mocného muže. 

"Nemluvíš se mnou? Nevadí. Pověz mi, jak je možné, že můj syn s tebou strávil tolik času ale i přes to nebyl schopný mi o tobě nic povědět. Jeho jediný úkol a on ho - nesplnil, nevíš proč?" Krčil rameny a povídal si spíš pro sebe. Znervózněla jsem a pohled přesměrovala za něj. Mladík za jeho zády si sundal kapuci a čelil mému překvapenému pohledu. Nebyla jsem překvapená jeho přítomností - věděla jsem to, psal to. Překvapila mě jeho mlčenlivost. Měl tolik informací o které se svým otcem mohl podělit, ale neudělal to. Proč? 

"Ty zrádce!" Vykřikl Daniel. Princtone mu věnoval jenom překvapený pohled než se tak otočil zpět ke mně. 

"Zrádce? Oh, to né," Zasmál se a se zářivým úsměvem se podíval na Daniela. "Nezradil mne. Pleteš si dojmy s pojmy chlapče."Náhle zvážněl. Jeho povaha se mi vůbec nezamlouvala. Nechtěla jsem dál čekat, ujala jsem slova a s pevným hlasem začala. 

"Co po mě chceš?" Muž se zarazil, nečekal, že začnu mluvit ale to mi bylo jedno. Čekala jsem až se přestane tvářit tak překvapeně a odpoví. 

"Chci tvé draky samozřejmě," Řekl to tak jasně až jsem zaskřípala zuby. Nikdy. "Aby se přidali k mým!" Roztáhl ruce a ukázal na tvory za ním. Drak za ním se přitom oslovení ošil. "Ale abychom to nezamluvili, byla to škoda takové krásné téma. Thomasi? Vysvětlíš nám tvé chování?" Mlaskl a otočil se na svého syna. On však stále hleděl na mě, stejně jako já na něho. Už jsem si srovnala své priority, myšlenky i emoce, ale stačil jediný pohled a všechno se mi přeskládalo. Už zase se mi stahoval žaludek.