Story of dragon[cz]

12.část

Dneska jsme se probudila opravdu brzo.. Drakie tvrdě spala, tak jsem se kolem ní jen protáhla a zalezla do komody. Vytáhla jsem si nějký volnější kalhoty, podobný teplákům a tílko. Udělala jsem si culík a vyšla z pokoje. Dnešní plán.. Porozhlédnout se tu.. Sama a konečně se zorientovat. Cestou jsem bežela.. Teď budu běhávat častěji.. Rozhodla jsem se, že potřebuju lepší kondičku. Běžela jsem kolem dveří když se jedny otevřely a já sletěla na dotyčnou osobu.. Když jsem otevřela oči, ležela jsme na Danielovi. Tázavě se na mě díval a zkoumal mě pohledem.

"Proč ještě nespíš?" Zvedl jedno obočí.

"Položím ti stejnou otázku."

"Už se mi nechtělo spát."

"Nápodobně."

"Takže?" Poškrábal se na zátylku.

"Takže nic." Mrkla jsem na něj a rozběhla se dál.

Přestávka v jídelně mi bodla.. Došla jsem zpátky do pokoje a osprchovala jsme se. Na to, že jsem proběhla celej tenhle hrad, jsem plná energie. Drakie už si vesela plachtila nad stolem. Usmála jsem se a vzala ji do náruče. Vylezla mi na rameno a otřela se mi o krk. Došla jsem do jídelny. Drakie má hlad, určitě.. Nabrala jsem jí velkou porci masa a k tomu ryby.. Donesla jsem to na stůl a ona se hned začala plnit.

"Ty si nedáš snídani?" Usmála se na mě Melani.

"Ou, ne já už měla." Oplatila jsem jí to.

"Před výcvikem musím ještě zaskočit za Jackie, takže se potkáme na žiněnce." Mrkla jsme na ni a pozorovala Drakie jak se láduje. Když už byla plná ve smyslu, že už neměla nic na talířku olízla se a vylítla mi na rameno. Kývla jsem na ostatní a vyšla za Jackie. Našla jsem jí v menší místnosti. Myslím, že něco jako kancelář. Něco tam psala na papír.

"Ehmm.. Jackie prý si se mnou chtěla mluvit." Rychle se otočila a přikývla.

"Keiro, našli jsme další vejce."

"A co já s tím.. Mám Drakie." Povytáhla jsem obočí.

"Ano to vím, ale ochránci nemusí mít jen jednoho svěřence."

"Tím chceš říct co?"

"Jsi jediná, kdo dokáže toho draka přimět k spolupráci."

"Ale jak?"

"Stejný postup jak u Drakie. Musíš si získat jeho důvěru a tvoje dračice ti k tomu pomůže."

"Ale vždyť to vejce zatím ani nemáme."

"Vím."

"A kde teda je.?"

"Je na území Princtona. Je to bažina.. O tom místě nevíme vůbec nic, takže potřebujeme aby si byla připravená na všechno."

"Ale vždyť já-"

"Musíš cvičit jak nejvíc můžeš." Dál už jsem nemluvila. Přikývla jsem a odešla. Přemýšlela jsem nad tím do chvíle než jsem dostala zásah do břicha, od Melani.

Začala jsem se soustředit na výcvik. Úskok, úhyb, výpad, úskok. Začala jsem se v tom orientovat. Pak jsem dostala další zásah a byl konec. Doplazila jsem se do pokoje a umyla si zpocený obličej. Chytla jsem lem trička a začala si ho sundávat. Pak jsem zachytila pohyb v jednom rohu. Dělala jsem jakože nic. Tričko jsem si stáhla zpátky a popošla jsem blíž k posteli i rohu. zahlédla jsem ruku a vzpomněla si na chvat, který na mě použila Melani. V jednu chvíli jsem mu chytla zápěstí a v druhou už dotyčný ležel na zemi přede mnou.

"Co tu sakra děláš Danieli?" Vyjela jsem na něj. Zasípěl a pomalu se zvedl, když se oprášil, podíval se na mě.

"Čekal jsem na vás jak jsem slíbil. Drakie musí cvičit létání." Když jsem se na ni podívala, vzlétla a přistála na Danielové rameni. Nasupeně jsem si oddychla.

"I draka mi přebereš bez námahy." Zasmál se a společně jsem vyšli na volný plac na 'střeše' hradu. Vzal Drakie a zvedl ji do výšky. Vítr tady byl silný. Roztáhla křídla a v tu chvíli ji vítr odnesl z Danielovi ruky. Zuřivě mávala křídly. Vykulila jsem oči a chtěla jsem běžet za ní a chytit ji. Ale Daniel mě zadržel a přitiskl mě k sobě.

"Musí to zvládnout sama."

"Ale- Vždyť ji to odnese." Zuřivě jsem se bránila a snažila se k ní dostat co nejblíž.

"Nech ji."

"NE! To nemůžu." Kopla jsme ho do holeně, pustil mě a já se rozběhla za Drakie. Už byla mimo hrad a já se k ní nemohla dostat. Vystrašeně na mě koukala.

"DRAKIE!! HONEM! SNAŽ SE! MÁVEJ S TĚMA KŘÍDLAMA POŘÁDNĚ! ZVLÁDNEŠ TO! POJĎ KE MĚ! CHYTÍM TĚ!" Kříčela jsem tam dokud jsem mohla a natahovala k ní ruce. Smutně na mě koukala.. Po líci mi stekla slza. Natáhla jsem se ještě víc a málem spadla. Přestala mávat křídly. Podívala se na mě a pak se nechala pohltit mraky těsně pod námi.

"DRAKIE!!!!" Zaječela jsem a i když jsem věděla, že tohle nemůžu přežít rozběhla jsem se a skočila za ní.. Prorážela jsem vzduch až jsem jí zahlédla. Skrčila jsem se, abych letěla rychleji a chytla ji do náruče. Překvapeně se na mě podívala.

"Nenechám tě v tom. Nenechám tě zemřít samotnou." Jakoby mi rozuměla. Přelezla mi z obětí na záda a pevně mě chytla svými drápy za břicho. Nebolelo to, dávala pozor aby mi neublížila. Roztáhla křídla a začala máchat. Pomalu, soustředěně ale přitom silně a majestátně. Fascinovaně jsem na ni koukala. I když je menší a lehčí než já, vypadalo to, že mě nadzvedávala s ladností a lehkostí. Doletěla až nahoru a položila mě na zem. Pak si vedle mě vyčerpáním lehla. Rychle jsem jí vzala do náruče a hladila po hlavičce.

"Jste v pořádku?" Podívala jsem se na něj, a popadla mě ohromná zuřivost. Postavila jsem se a šla k němu. Všimla jsem si, že tu byli všichni. Došla až jsem až k Danielovi, rozmáchla se a vlepila jsem mu takovou, že málem spadl.

"Už se nikdy nedotýkej mého draka. NIDKY!" Řekla jsem klidným a ledovým hlasem, až jsem se ho sama lekla. Pak jsem odešla do pokoje a Drakie opatrně položila na postel. Sedla jsem si vedle postele a sledovala ji. Mezitím jsem ji hladila po hlavičce. Klidně se nadechovala a vydechovala.

"Jak si to mohl dovolit. Mohla zemřít. Obě jsme mohli zemřít." Šeptla jsem a položila si hlavu na ruku, kterou jsem měla na posteli.

Usnula jsem s pohledem upřeným na Drakie jak spokojeně spí.

Další díl :DD .Doufám, že se líbí.. :)) A omluva za chyby.

Věnováno všem co to čtou ;)