"Keiro, vztávej notak vztávej! Musíme jít dál." Daniel se mnou třepal jak s kusem masa. Ospale jsem otevřela oči. Usmál se na mě a pak mi obzor zatemnila šupinatá hlava. Zasmála jsem se a vzala Drakie do rukou.
"Máš hlad?"
"Ani ne." Odpověděl mi Daniel.
"Ehmm. Ptala jsem se Drakie."
"Aha." Vzala jsem batoh a vytáhla z něj další kus masa. Snědla ho a já se nezitím napila.
"Takže kudma půjdeme?" Odpil si a podíval se na mě.
"Musíme najít jezero."
"Ale jaký, jejich tu hodně."
"Tohle jezero určitě poznáš." Mrkl na mě. přikývla jsem, pozbírala věci a mohli jsme vyrazit. Drakie plachtila kousek nad náma. Procházeli jsme pralesem. Bylo tu příjemně. Najednou se nad námi prohli větve. Drakie přiletěla ke mě a čekala co se bude dít. Daniel se zastavil pak si čupl a chytl mě za ruku. Naznačil ať jdu taky dolů. Čupla jsem si a sledovala větve nad námi.
"Támhle." Ukázal kousíček nad nás. Byli tam opičky. Malý roztomilý opičky. Jedna slezla až na zem a čmuchala okolo. Když si nás všimla zvídavě se na nás koukala. Drakie vylezla a pomaličku se blížila k té opičce. Obě dvě k sobě šli a čuchali k sobě. Po chvíli po Drakie začala opička skákat a obě si spolu začali hrát. Zasmáli jsme se s Danielem a sledovali je. Sedla jsem si a opřela se o kámen. Drakie i s opičkou ke mě došli a lehli si mi na nohy. Hladila jsem obě a překvapeně jsem koukala na Daniela. Bylo to úplně jiný. Drakie, drsná šupinatá kůže. Opička, jemná chundelatá srst.
"Musíme jít dál." Zašeptal Daniel přikývla jsem a stoupla si.
Další díl, věnovaný JohanaWienerov. :) Užijte si ho
YOU ARE READING
Story of dragon[cz]
FantasyPozor! Dračice vydala hrdelní zvuk a já se ohlédla nad sebe. To monstrum se řítilo přímo na mě. Rozevřelo tlamu, zařvalo a chystalo se vychrlit oheň. Chtěla jsem přidat, zmizet od něj jak nejrychleji to šlo, když do mě někdo narazil. Zamotaly se mi...